V posledních týdnech se stále častěji hovoří o rozsahu ukrajinského státu a jeho hranicích. Ostatně malá část dnešní Ukrajiny, Zakarpatská oblast, byla mezi válkami pod názvem Podkarpatská Rus součástí Československa. Jaké je vlastně české historické povědomí ohledně Ukrajiny?

V případě Ukrajiny je třeba zásadně odlišit její území a její metropoli, Kyjev. Kontakty mezi Prahou a Kyjevem, a to asi nejen obchodní, můžeme vysledovat až do 10. století. Český panovník Vladislav II. osobně navštívil Kyjev již roku 1148 během své nedokončené cesty do Svaté země. Kyjev také hrál významnou úlohu v moderních českých dějinách – v roce 1914 zde vznikla první jednotka legií, Česká družina, v roce 1943 se na jeho osvobození od německých okupantů podílela 1. čs. samostatná brigáda pod velením plukovníka Ludvíka Svobody.

Ovšem pojem Ukrajina a ukrajinský byl české společnosti až do počátku 20. století téměř neznám. V příslušných svazcích Ottova slovníku naučného jsou na toto téma pouze odkazová hesla směřující k pojmům maloruský a Malorusové.

Takže s pojmy Ukrajina a ukrajinský se jako první potkávali až naši představitelé zahraničního odboje a legionáři někdy od léta 1917?

Přesně tak. Počátkem listopadu 1917 se naše politické vedení dohodlo s ukrajinskou ústřední radou na neutralitě našich jednotek ve vnitropolitických střetech. Krátce nato ústřední rada vyhlásila vznik Ukrajinské lidové republiky se sídlem v Kyjevě, takže se legionáři náhle ocitli na území Ukrajiny.