Hlavním tématem rozhovoru byl návrh na navýšení výdajů na obranu na pět procent HDP, což Klaus označil za nerealistické a ekonomicky nebezpečné. „Já vůbec nesouhlasím s touhletou hloupou myšlenkou, že Rusko plánuje invazi do zbytku Evropy nebo do České republiky. Takže já si nemyslím, že je potřeba více vydávat peněz na obranu. Pojďme přestat snít o nekonečných válkách.“ 

Podle Václava Klause tak vysoké výdaje neodpovídají aktuálním bezpečnostním hrozbám a ohrožují ekonomickou stabilitu země. „Navýšení na pět procent HDP je absurdní. Nikdo nám jasně neřekl, na co přesně ty peníze půjdou. Modernizace armády? Nákup drahých zbraní od Američanů? Nebo jen slepé plnění požadavků NATO?“ uvedl Klaus. Zdůraznil, že Česká republika není v bezprostředním válečném ohrožení, a proto by měla vláda přehodnotit priority. „Máme rostoucí dluh, rozpočtový deficit a problémy s energií. Lít peníze do zbrojení bez jasného plánu je hazard s budoucností,“ dodal.

Thomas Kulidakis se ptal, zda zvýšené výdaje na obranu nemohou posílit mezinárodní postavení Česka, zejména v rámci NATO. Klaus odpověděl: „Mezinárodní prestiž se nezískává tím, že budeme poslušně kývat na vše, co přijde z Bruselu nebo Washingtonu. Pravá suverenita znamená rozhodovat podle vlastních zájmů, ne podle diktátu spojenců.“ Klaus také kritizoval tlak na navyšování rozpočtů na obranu jako prostředek k uspokojení zahraničních partnerů, což podle něj oslabuje nezávislost Česka.

Druhou hlavní částí rozhovoru byla kritika práce současné vlády a jejích kauz, které Klaus označil za projev hysterie a absence vize. Konkrétně zmínil několik afér včetně korupčních skandálů a nejasností kolem státních zakázek. „Vláda se topí v kauzách, protože nemá žádný skutečný program. Celá její politika je postavena na boji proti někomu, nejprve to byl Zeman, teď Babiš. To není vize, to je prázdnota,“ prohlásil Klaus. Podle něj se vláda zaměřuje na krátkodobé PR akce místo řešení klíčových problémů, jako jsou rostoucí životní náklady, energetická bezpečnost či sociální napětí. 

Kulidakis se dotkl otázky, zda kauzy nejsou pouze odrazem systémových problémů v české politice. Klaus souhlasil, ale dodal: „Systémové problémy se neřeší tiskovkami a populistickými gesty. Potřebujeme politiky, kteří mají odvahu říct pravdu a nabídnout dlouhodobou strategii, ne jen hasit požáry.“ Kritizoval také mediální prostředí, které podle něj kauzy zveličuje a odvádí pozornost od podstatných otázek. „Média hrají hru s vládou. Vytvářejí obraz nepřítele, aby zakryla její neschopnost,“ uvedl. 

Od podzimních voleb neočekává velké změny. „Budou to volby jako v Německu, kde vyhrál Merz a žádná změna to není, a pokud ano, tak k horšímu. Nebo tu budou volby amerického typu, kdy dojde k radikální změně politiky.“ Václav Klaus se obává, že říjnové volby do Poslanecké sněmovny budou mít merzovský, ne trumpovský nádech. Pokračoval drolením občanských svobod v Evropě, kdy podle jeho názoru do České republiky prosakuje atmosféra strachu z Německa. „Zažil jsem ohlášenou akci v Bádensku, kdy ANTIFA předem vymlátila v hotelu okna baseballovými pálkami.“ Česká společnost zůstává podle bývalého prezidenta zatím civilnější, ale případy jako soud a odsouzení učitelky Bednářové ukazují na výrazné oslabení občanských svobod.

Klaus v rozhovoru zopakoval svůj skeptický postoj vůči NATO. „NATO je důležité pro kolektivní bezpečnost, ale nesmí být nástrojem k potlačování suverenity členských států,“ řekl. Kritizoval rostoucí tlak Aliance na členské země, aby navyšovaly rozpočty na obranu, a označil to za „diktát, který nebere ohled na ekonomické rozdíly mezi státy“. Podle Klause by Česká republika měla v NATO prosazovat své vlastní zájmy, a ne podléhat automaticky požadavkům větších hráčů, zejména USA.

Kulidakis se zeptal, zda Klaus vidí v NATO budoucnost pro českou bezpečnostní politiku. „NATO má svůj význam, ale nesmíme se stát jeho rukojmími. Musíme si zachovat právo rozhodovat o tom, co je pro nás skutečně důležité,“ odpověděl Klaus. Zdůraznil, že Aliance by měla být partnerstvím rovných, nikoli nástrojem hegemonie jedné velmoci.

Rozhovor se dotkl i Klausova pohledu na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, který se v lednu 2025 vrátil do Bílého domu. Bývalý prezident vyjádřil opatrnou podporu některým Trumpovým postojům, zejména jeho důrazu na národní zájmy. „Trumpova politika America First je inspirací pro všechny, kdo chtějí chránit suverenitu svých zemí. Nelíbí se mi, jak ho média démonizují, protože říká věci, které si mnozí myslí, ale neodváží se je vyslovit,“ uvedl Klaus. Současně však varoval před slepým následováním amerických zájmů: „I s Trumpem musíme být opatrní. Amerika vždy sleduje své cíle, a my musíme hájit ty naše.“ Kulidakis se ptal, zda Trumpova administrativa může změnit dynamiku v NATO. Klaus odpověděl: „Trump už jednou ukázal, že dokáže NATO otřást, když požadoval větší příspěvky od Evropanů. Možná to bude impulz, aby Evropa přehodnotila svou závislost na USA, ale obávám se, že většina evropských lídrů na to nemá odvahu.“ Názory na obranné výdaje, NATO a americkou politiku odrážejí euroskepticismus a důraz na národní suverenitu, které byly patrné již během jeho prezidentského mandátu (2003–2013).