Naše vláda je velmi agilní v postupu proti Rusku až na hranu „bolesti“ – tedy k úvahám o zastavení dodávek plynu. Česká média zmiňují utrpení v Buče v zásadě v každé relaci, v každém vydání. Jak jsou na tom západoevropská média, např. ta francouzská?
V každodenním brouzdání západními médii tu a tam na mě sporadicky vyskočí něco jako webstránka říkající si Swiss Policy Research, podle níž šlo o ukrajinské „popravy kolaborantů“. Nemám tušení, kdo vlastně toto médium je, nikdy předtím jsem o ně nezavadil a nedokážu potvrdit, že to není švýcarsky se tvářící součást ruské propagandy. Ale to jsou kapičky v moři neberoucím vážně ruskou verzi, že Ukrajinci si snad ve velkém vraždili vlastní civilisty, aby to svedli na Rusy, nebo to inscenovali pro kolaborující média. Mnohé tu ruskou verzi bez komentáře citují, tedy že taková verze v Rusku vyšla. Fotografie v médiích a reportéři na místě dávají dostatečný obraz o tom, že masakr stovek civilistů se skutečně udál, a že ve městech jako Mariupol to bude ještě horší. Naproti tomu jsou v posledních dnech dokumentované případy pomsty ukrajinských vojáků popravujících zajaté vojáky ruské.
Tahle válka je hodně škaredá a nikdo z ní asi nevyjde s úplně čistým štítem. Sílu nenávisti mezi Rusy a Ukrajinci si nikdo nedokázal představit, tak jako jsme si ji nedokázali představit mezi národy Jugoslávie. Třicetiletí západoevropské pohody skončilo a my budeme přihlížet křečím „říše zla“, jak Sovětské říši říkal Ronald Reagan. Tu se zjevně Rusko pokouší vzkřísit a Ukrajina se snaží z ní vyprostit, s pochopitelnými fauly na obou stranách.
Děkujme svaté prozřetelnosti, že už jsme z ní pryč a hlídejme si, aby se k nám nevrátila. A jsme-li už nuceni zastávat vyhraněný názor, doporučil bych toto: Fanděme každý svému týmu. Kdo chce žít v Rusku, ať fandí Rusku. Kdo chce žít na Západě, ať fandí Západu. Opačně řečeno, kdo fandí Rusku, ať tam jde žít. Janu Masyrykovi se připisuje tento bonmot: „Čím lépe znám Slovani, tím mám raději Dánové“.
A co ty „bolestné“ návrhy na zastavení dodávek plynu?
Ty spíš beru vážně a začínám si trénovat studené ranní sprchy. Není to žádná sranda, a taky mně to pomáhá si uvědomit, jak jsme se během dvou generací rozmazlili. Ale v tomto kontextu se objevila pozoruhodná zpráva odhadující, že od začátku ukrajinské války EU dodala Ukrajině výzbroj v hodnotě 1 miliardy eur, ale za tutéž dobu zároveň zaplatila Rusku za energetiku 35 miliard eur, 850 milionů denně. To ze vztahu EU vůči Rusku a Ukrajině dělá něco jako karikaturu.
Navíc Mezinárodní měnový fond předpovídá, že sankce proti Rusku oslabí dolar, jak Rusko v obchodě s východními zeměmi přechází na bezdolarové platby, tedy v měnách ruské nebo čínské. Putin Západu připravil hodně tuhou krizi, z níž se hned tak nevyhrabeme. Budeme se holt muset věnovat jiným hodnotám než materiálnímu komfortu.
Jaká je vaše soukromá hypotéza ohledně odhalených masakrů na Ukrajině? Čí verzi věříte?
Žádnou soukromou hypotézu nemám, ani jsem nenašel jediný důvod ani pokušení věřit jedinému slovu verze ruské. Ale dobře, jsem soukromě hypoteticky ochoten připustit teoretickou možnost, že to samotné masakrování neprovedli Rusové, nýbrž třeba Čečenci nebo podobní žoldáci rekrutovaní v Sýrii.
Na ilustraci ruské politiky právě vyšla najevo událost, která by byla komická, kdyby s ní nebyla spojena něčí bizarní smrt. Dva dny před invazí Ukrajiny v ruském parlamentě oznámil poslanec Vladimir Žirinovskij, proti Putinově vůli, který to chtěl držet v tajnosti, že invaze na Ukrajinu začne zítra. Začala sice až pozítří, ale Žirinovskij se už na veřejnosti neobjevil. Teď bylo oznámeno, že zemřel na covid, třebaže se chlubil, že byl osmkrát očkován. Ledaže zemřel na některé to očkování. O mrtvých jen dobře, ale Žirinovskij taky nebyl žádný liberální demokrat. Jeho místo v parlamentě převezme prý Andrej Lugovoj, na něhož byl v Británii vydán zatykač za podezření z vraždy Putinova odpůrce Alexandra Litviněnka radioaktivním poloniem v Londýně v roce 2006. To taky je skoro gogolovská komedie.
Západní reakce na ruskou invazi Ukrajiny zasáhly i kulturu a rušení programů s něčím ruským. Nezachází to do absurdity?
Zachází. A zde jen co jsem stačil ze západních médií vyčíst: Kanada zrušila koncertní turné kolosálně talentovaného mladého ruského klavíristy Alexandra Malofeeva. Koncerty děl ruských skladatelů byly zrušeny v Holandsku, Belgii, Itálii a Británii. Newyorská Metropolitní Opera ruší spolupráci s ruskými umělci, kteří se veřejně nezřeknou Putina, dokud okupace Ukrajiny neskončí. Dublin odvolal hostování Moskevského Baletu s Čajkovského Labutím jezerem. No, s trochou fantazie by se to dalo vysvětlit čistě komerčními ohledy na možnost, že se neprodá dost vstupenek. Málokterý kulturně uvědomělý Zápaďák se nechá rád vidět na něčem ruském. Mimochodem, komu se začíná stýskat po ruské hudbě, ať si naladí Classic Praha. Ta jakoby ten stesk vycítila, teď ruskou hudbou oplývá, nejnápadněji ráno mezi pátou a osmou. Teda aspoň se mně to tak jako pravidelnému rannímu posluchači zdá.
Psali jsme:
Na volební vítězství Orbána reagovaly protichůdně dvě české političky. Paní Pekarová Adamová – která předtím nabádala Maďary, ať se Orbána zbaví – si pochválila, že část Maďarů hlasovala proti Orbánovi. Paní Majerová Zahradníková zveřejnila blahopřání Orbánovi nejen za sebe, nýbrž i za členy Trikolory. Jak ty dvě reakce vnímáte?
Humorné na tom je, že v obou případech jde o šéfky stran, jejichž voličské preference nedosahují na volitelnost. U paní Pekarové Adamové – která tam sedí jen díky hřbetu ODS, bez něhož by se do Parlamentu nedostala – člověk žasne, kde se v ní bere ta asertivita mluvit do cizích voleb jakoby skoro jménem celé vlády, celého Parlamentu a celé republiky. U paní Majerové Zahradníkové by si člověk – i takový, který obecně fandí Orbánovi a Trikoloře – myslel, že po tvrdé volební porážce a odchodu poloviny členstva by udělala nejlíp, kdyby nějakou dobu mlčky reflektovala neúspěch a pilně zkoumala, jak se dělá úspěch, než si zjistí, zda může opravdu mluvit za všechny zbývající členy Trikolory, a jakou tím dává Trikoloře veřejnou image. I dlouhodobý Orbánův fanda jako já si je vědom, že se nemotorně zašmodrchal do Putinovy energetiky a bezděky tím rozbíjí V4 nadějně rozjetou pod polským vedením.
Fotogalerie: - Usnesení o Ukrajině
Jak dopadne 1. kolo francouzských prezidentských voleb? A pakliže dojde k „run-off“ ve složení Macron–Le Penová, mohou se voliči Zemmoura a Mélénchona postarat o šok v podobě výhry Le Penové?
Le Penová v posledních průzkumech Macrona dotahuje do blízkosti snad jen 4 bodů, takže teoreticky by mohla v druhém kole předvést vyrovnaný boj, jestliže dostane hlasy Zemmourovy (což je jisté), Mélanchonovy (trochu pochybné, je přece jen socialista), a možná ještě dvou kandidátů menších stran, kterým průzkumy přisuzují dohromady možná 3–5 procent. Jenže Macronovi asi předá hlasy dalších pět kandidátů (a kandidátek) republikánských a levicových. Bude to asi těsné, ale naděje na změnu francouzské politiky a záchrany před akcelerující „velkou výměnou obyvatel“ se mně zdají malé. Ale rád se nechám překvapit.
V jakém stavu je vlastně „válečná“ Francie? Co nám o ní z poslední doby zůstává skryto?
Od vstupu Érica Zemmoura do prezidentského klání, v němž nebylo možné ho umlčet, jak se mnozí pokoušeli, je vše dostatečně mediálně odkryto a každý Francouz musí vědět, že kulturní a národní identita Francie je kriticky ohrožena. A jak vidno, ne každému to vadí, někteří si v tom libují a vnímají to jako pokrok. Mně po půlročním sledování Zemmourovy mediální obrany Francie překvapilo, teda zklamalo, že v preferencích nepředehnal napřed Le Penovou a pak Macrona. Asi je na „populistické“ voliče příliš inteligentní.
Psali jsme:
Rusko-ukrajinská válka – jako předtím covid – mediálně zaclonila pokračující afro-islámskou kolonizaci západní Evropy a severní Ameriky. Jako by se na chvíli zdálo, že přestala existovat. Jaké tam máme nové události?
Střední Evropa má vlastně štěstí, že s kulturně přizpůsobivou imigrací ukrajinskou může argumentovat, že na ty „jiné“ už nemá místo. Západní Evropa se po útlumu během covidových karantén letos znovu těmi jinými rozhemžila. Zemmour několikrát připomněl, že do Francie stále přichází několik set ilegálů ročně. Do Británie z Francie a teď už i z Belgie jen za měsíc březen připlulo na gumových člunech přes 3 tisíce afrických a středovýchodních ilegálních imigrantů. Podle údajů Migration Watch 90 % jsou muži, 75 % ve věku 18–39. Média z nich však vypíchla politováníhodnou fotografii bosého děvčátka vystupujícího z člunu na oblázkovou pláž. Téměř všichni byli bez průkazů totožnosti. A to už museli projít dvěma evropskými zeměmi. Během covidových let se příjezdy zpomalily, i když ne úplně zastavily, ale v roce 2019 se celková imigrace v Británii držela okolo 300 tisíc ročně.
V některých německých a holandských městech už bylo povoleno amplifikované islámské volání k modlitbám. V Americe je prvním takovým městem Minneapolis, kde volání bylo povoleno o ramadánu pětkrát denně. Mexické hranice jsou stále otevřené a do USA proudí nekontrolovaně statisíce migrantů odevšad.
Taky neúnavně v Británii pokračuje woke perzekuce osobností zavržených transgenderisty, jako několik profesorek hájících práva žen na ochranu před transženami s mužskými orgány, nebo spisovatelka Rowlingová. Co tam je nového?
Jste pro odstřižení se od ruských dodávek plynu a ropy?Anketa
Německý časopis Der Spiegel zveřejnil úvahu, že „skončilo 30 let nádherné globalizace“ a „idea globálního trhu“. Co se změní? Bude se ekonomika opět lokalizovat, tedy omezovat sortiment na lokální výrobu?
Stručně shrnuto se to jeví přibližně takto: Světová ekonomika se pravděpodobně rozdrobí na „multilaterální systém“, v němž budou převládat tři hlavní ekonomické bloky, nejpravděpodobněji tedy Západ, Čína a Rusko. Ukrajinská válka zřejmě postaví ekonomickou zeď mezi Západ a Rusko. Na kterou stranu spadne ta či ona část Ukrajiny se uvidí, až válka skončí. A Zelenskyj nejnověji připouští, že ukrajinská armáda nebude vybojovávat zpět Ruskem dobyté východní části. Ústupek je to možná rozumný: Když to rozmlátili, ať si to znovu postaví sami. To by ale taky mohlo znamenat přesuny obyvatel, jaké z historie známe třeba z rozdělení Indie.
Závislost Západu na ruských energiích způsobí energetickou krizi v celé Evropě, nejvíc v Německu, které má z Ruska 55 % svého plynu.
Kromě těch hlavních tří ekonomických oblastí zbývají ještě místa jako Afrika, Latinská Amerika a Blízký východ – a o tamní vliv si budou ty tři hlavní konkurovat. Předstih má ťeď Čína. V některých vznikne potravinová nouze, což zesílí migrační toky na Západ (Čína a Rusko migraci nepřijímají a žádná se tam zatím nehrne). Tomu bude Západ moci předejít jen včasnou potravinovou pomocí. Což nebude bezbolestné, když se i v Evropě i Americe předvídá úbytek potravinové produkce a její zdražení. „Jestli si myslíte, že máme peklo na zemi dnes, připravte se na opravdové,“ cituje Spiegel jednoho z varujících ekonomů.
A dnešní komedie?
Skupina levicových labouristických poslanců vyzvala vládu, aby bez ohledu na brexit opět s Evropskou unií spolupracovala na společné obraně. Poslanci zřejmě nevědí, že existuje cosi jako NATO.
Nové vydání Kurasova bestselleru SOUMRAK BÍLÉHO MUŽE najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jaroslav Polanský
