Vraždy, drogy, tunely. Po roce 89 prý letěla kriminalita nahoru, teď už je to trochu lepší

26.10.2014 15:22 | Zprávy
autor: jav, čtk

Zlomový rok 1989 přinesl vedle změny režimu i výraznou změnu skladby trestných činů na českém území. Především kvůli skokovému nárůstu majetkové kriminality vzrostl počátkem 90. let počet evidovaných trestných činů téměř čtyřnásobně. Vůbec nejvíce trestných činů zaznamenala policie v roce 1999, od té doby kriminalita podle statistik setrvale klesá, stejně jako ve zbytku Evropy. V rozhovoru pro ČTK to uvedl ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Miroslav Scheinost, podle něhož je aktuálním problematickým jevem recidiva pachatelů.

Vraždy, drogy, tunely. Po roce 89 prý letěla kriminalita nahoru, teď už je to trochu lepší
Foto: Hans Štembera
Popisek: Dopravní kontrola

"Objevila se kriminalita, která tady dříve nebyla - kriminalita hospodářská, kriminalita proti soukromému vlastnictví," zavzpomínal Scheinost na první roky po sametové revoluci. Jeho kolegyně z institutu, psycholožka Alena Marešová, ale připomněla, že za totality se také kradlo hojně, a to ze socialistického majetku. "Pokud by se tato trestná činnost více objevovala v tehdejších statistikách, možná by se od těch současných zas až tolik nelišily," podotkla s nadsázkou.

Otevření hranic po změně režimu podle Scheinosta nepředstavovalo pro českou kriminalitu žádný ostrý kvantitativní zlom. "Vlivy zvenčí jako nelegální migrace či organizovaná prostituce se v policejních zjištěních začaly projevovat až kolem roku 1994 či 1995," poznamenal.

Československo a později Česká republika se staly tranzitním územím, přes které přecházeli migranti, některé pašované zboží jako například drogy, ale i pachatelé z východu i z jihu Evropy dále na západ. Podíl cizinců na trestné činnosti nicméně zůstal až dodnes relativně konstantní: celorepublikově se pohybuje okolo 6,5 procenta, což je výrazně nižší číslo než v Německu, Rakousku či Francii. "Cizinci tady spíše odpočívají a lížou si rány," glosovala Marešová.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Migrační pakt

Dá se ještě zrušit? Myslíte, že je to reálné? A co když se to nepovede. Když se jím nebudeme řídit, jaké to pro nás může mít důsledky? Mluví se o výpalném, odpůrci tvrdí, nebudeme ho platit. Co když nezaplatíme? A ještě by mě zajímalo, jak je to s tím samotným rozhodováním? Kdo přesně rozhoduje, kdo...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Proboha, co to je?“ Šídlo a Sedláček natočili video. Lidé se zhrozili

20:15 „Proboha, co to je?“ Šídlo a Sedláček natočili video. Lidé se zhrozili

Knihovna Václava Havla čelí v poslední době obrovské krizi, která může vyvrcholit až zavřením instit…