Středula zdůraznil, že se odbory nikdy nechtěly dostat až ke stávce, zvlášť ne v předvolební době, ale protože se zatím nepodařilo najít dohodu o zvýšení platů učitelů a dalších zaměstnanců ve státní sféře, stávka je zase o něco blíž. Co nakonec může stávku odstartovat? „Někdy to taky může být o pocitech těchto stran. On taky z jedné strany může přijít vzkaz: buďte trpěliví, počkejte, ale my už nemáme na co čekat,“ rozohňoval se před kamerami Středula.
Teď je prý míč na straně politiků, kteří by měli ve státním rozpočtu najít peníze na zvýšení platů učitelů a dalších státních zaměstnanců. Pokud politici vyšlou nějaký pozitivní vzkaz, odboráři jsou připraveni se dohodnout. Pokud politici tento pozitivní signál nevyšlou, odbory zareagují. „Vláda je ta, která teď může situaci vyhrotit, nebo zklidnit,“ pokračoval Středula.
Zákonodárci hnutí ANO i ČSSD dávají najevo, že jsou ochotni o zvyšování platů jednat, je k tomu prostor. Hnutí ANO Andreje Babiše ale dodává, že nechce zvyšovat rozpočet. Pokud by politici nakonec platy zvýšili, netýkalo by se to jen učitelů, ale také uklízeček ve školách, kuchařů ve školních jídelnách a tak podobně. Středula jen trvá na tom, aby se všem těmto lidem platy zvýšily od 1. listopadu.
U současné koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL ocenil, že kabinet vycházel požadavkům odborů vstříc a zvyšoval platy, minimální mzdy. Teď je ale podle Středuly čas v růstu platů pokračovat. Současný ministr financí Ivan Pilný (ANO) sice tvrdí, že na takovéhle zvyšování platů státní rozpočet není připraven.
Středula ale Pilného slova vysvětlil po svém. „On na to nemá. Ale to neznamená, že to nelze učinit, jen to znamená, že na to nejsou položky rozpočtu připraveny,“ vyložil slova Pilného Středula. Stačilo by, aby vláda schválila příslušný rozpočtový krok, a hle, peníze se najdou. Pilný by si prý měl v této věci nechat poradit od zkušenějších kolegů. „Ve funkci je krátce, takže z tohoto pohledu by si měl nechat poradit od těch, kteří to v minulosti realizovali,“ doporučil členovi vlády odborář.
Ve druhé polovině rozhovoru vychválil práci svou a svých kolegů v odborech. Najdou se prý lidé, kteří říkají, že by platy rostly i bez tlaku odborů, ale Středula to vidí jinak. „My jsme řekli ne, spustili jsme kampaň ‚Konec levné práce‘ a přineslo to obrovské výsledky,“ zaznělo z úst hosta.
Třísměnný provoz za 12 500
Zaměstnavatelé se ale tenhle tlak odborů snaží obejít tím, že nabízejí práci cizincům, ovšem za podstatně nižší platy, než by pravděpodobně museli platit českým zaměstnancům. Podle odborů zde přitom existuje obrovitý prostor na růst mezd.
„Například je tady jedna společnost z jižních Čech. Je to drůbežářská firma, teď si nemůžu vzpomenout, jak se ten velký drůbežářský koncern vlastněný jedním z našich politiků jmenuje,“ narážel Středula s velkou pravděpodobností na Andreje Babiše a firmu Vodňanská drůbež. „Teď žertujete,“ ujišťovala se moderátorka Tvarůžková. „Samozřejmě,“ odvětil odborář. „Tam nabízejí 12 500 korun na třísměnný provoz v osmistupňové zimě, tak cizincům se nabízí taková práce,“ dokončil příklad Středula.
Postěžoval si také na regulace Evropské unie. Západní země prý měly sedmdesát let na to, aby naplno rozvíjely své ekonomické kapacity. My už dnes stejnou možnost nemáme, protože je tady evropská regulace. „Oni nám říkají, to nemůžete,“ kroutil hlavou Středula.
Než odešel ze studia, prohlásil ještě, že by neměnil daňové sazby. Kdyby byl na místě politiků, spíš by se podíval na to, zda daně platí všichni ti, kdo je mají platit, a zda je platí v té výši, v jaké je mají platit,“ uzavřel Středula.
Psali jsme:
autor: mp
