Ruské volby jsou dlouhodobým terčem kritiky Západu. Odborníci se vesměs shodují na tom, že ruské volby jsou svobodné, ale nesplňují požadavky na férovost a rovnost. Ve výhodě při tom jsou především strany blízké vládě a pozice v administrativě jsou různě zneužívány. Strany v opozici tak mají ztížené a nerovné podmínky na ruském volebním hřišti.

V Rusku je dnes celkem 77 politických stran a hnutí a v letošních volbách do parlamentu se jich bude ucházet o hlasy voličů celkem 14, což je o sto procent více než v roce 2011. Ve federálním parlamentu byly doposud jenom čtyři politické strany: vládní Jednotné Rusko, liberální demokraté, komunisté a nakonec Spravedlivé Rusko. V regionálních legislativních sborech našlo zastoupení dalších deset politických stran.

V roce 2011 se prostřednictvím zimních protestů ve velkých ruských městech kritizovala právě férovost a kvalita voleb. Kreml se v reakci na tyto protesty rozhodl jednat a přistoupil na některé ústupky. Počínaje rokem 2012 tak došlo k sérii opatření, které změnily podmínky hlasování ve snaze o větší domácí důvěryhodnost. Ta je pro Putinův režim, který není postaven dominantně na represích (o kterých se zato velmi hojně na Západě informuje), velmi důležitá.