Ruské volby jsou dlouhodobým terčem kritiky Západu. Odborníci se vesměs shodují na tom, že ruské volby jsou svobodné, ale nesplňují požadavky na férovost a rovnost. Ve výhodě při tom jsou především strany blízké vládě a pozice v administrativě jsou různě zneužívány. Strany v opozici tak mají ztížené a nerovné podmínky na ruském volebním hřišti.
V Rusku je dnes celkem 77 politických stran a hnutí a v letošních volbách do parlamentu se jich bude ucházet o hlasy voličů celkem 14, což je o sto procent více než v roce 2011. Ve federálním parlamentu byly doposud jenom čtyři politické strany: vládní Jednotné Rusko, liberální demokraté, komunisté a nakonec Spravedlivé Rusko. V regionálních legislativních sborech našlo zastoupení dalších deset politických stran.
V roce 2011 se prostřednictvím zimních protestů ve velkých ruských městech kritizovala právě férovost a kvalita voleb. Kreml se v reakci na tyto protesty rozhodl jednat a přistoupil na některé ústupky. Počínaje rokem 2012 tak došlo k sérii opatření, které změnily podmínky hlasování ve snaze o větší domácí důvěryhodnost. Ta je pro Putinův režim, který není postaven dominantně na represích (o kterých se zato velmi hojně na Západě informuje), velmi důležitá.
Měla by se Visegrádská čtyřka v případě vítězství Norberta Hofera propojit s Rakouskem a vytvořit těsnější unii?Anketa
Hlavní změny po roce 2012
Ve stručnosti šlo o tyto změny: posunutí prahu zastoupení stran v parlamentu ze sedmi na pět procent, zlehčení procesu registrace stran k volbám, zavedení průhledných hlasovacích uren, webkamerový monitoring volebních místností (který ale neukazuje místnost ze všech úhlů, jak tvrdí kritici) a hlavně návrat smíšeného volebního systému do federálního parlamentu spolu s návratem přímých voleb hlav regionů nebo gubernátorů. Několik měsíců před volbami Kreml vyměnil také šéfa Centrální volební komise za bývalou ombudsmanku Ellu Pamfilovovou. Ta slibuje poctivé volby a v případě toho, že jich nedosáhne, svojí rezignaci.
Poprvé od roku 2003 dnes Rusové volí svých 450 poslanců federální Státní dumy ve smíšeném systému. To znamená, že 225 poslanců bude vybíráno na základě stranických kandidátek a proporcionálně a dalších 225 v jednomandátových volebních obvodech většinově. Přirovnáno k českému systému bude půlka poslanců volena podobně jako v případě české Poslanecké sněmovny a polovina jako v případě senátu.
NÁLADY VOLIČŮ JSME PŘIMO SLEDOVALI ZDE
V případě voleb hlav regionů nebo gubernátorů existují mezi jednotlivými regiony odlišnosti. Někde se gubernátor volí přímou volbou, jinde je volen regionálním zastupitelským sborem. Volby na této úrovni byly v Rusku zrušeny v roce 2004 v rámci beslanského balíčku. Gubernátory a hlavy regionů (někde tehdy ještě prezidenty) jmenoval potom prezident.
Z hlediska volebních kampaní je poměrně jasné, že jednotný volební den znamenal pro řadu politických subjektů vedení celkem tří rozdílných volebních kampaní. Kromě toho podle pozorovatelů budou volby do Dumy ve stínu proporcionálního systému. Očekává se tak, že stranická příslušnost bude ovlivňovat výsledky v jednomandátních obvodech jako určitý druh setrvačnosti, a to hlavně tam, kde se neutkají opravdu výrazné politické osobnosti.
Konečně, letošní novinkou byly primárky, které uskutečnila nejenom strana Jednotné Rusko, ale také liberální opozice. V případě Jednotného Ruska primárky ukázaly na malý mobilizační potenciál strany, ale na druhou stranu otevřely aspoň částečně dveře pro nové politiky z regionů a umožnily straně udělat si určitý předvolební monitoring.
Volby a stagnace: Recept na protesty?
Od protestů v roce 2011 se společenská a hospodářská situace v současném Rusku poněkud změnila. Tyto změny samozřejmě vytvářejí kontext pro letošní volby a také tlak na Kreml ohledně celkové důvěryhodnosti jejich výsledků.
Dokonce i na oficiální úrovni se dnes v Rusku připouští, že se zvedl protestní potenciál spojený se ztíženou sociálně-ekonomickou situací v zemi. Ruská stagnace má delší, systémové příčiny a staví zemi před otázku, jak změnit hospodářský model a zachovat a zvýšit velmocenské postavení. Návdavkem dnes čelí Rusko hospodářskému tlaku západních (a to hlavně finančních) sankcí, které jsou odpovědí na ruskou politiku na Ukrajině, tedy na snahu Moskvy dostupnými prostředky zachovat svůj vliv v postsovětském prostoru. Kýženého cíle sankce nedosáhly, ale určité ekonomické škody přinesly.
Zhoršení hospodářské situace v zemi se projevilo velmi nerovnoměrně. Ke stále ostřejším problémům patří regionální rozpočty a nemožnost centra přerozdělovat a látat rozpočtové díry z federálního rozpočtu. Ruské rezervy nejsou v současné situaci bezedné. Krize se projevila nejostřeji především na východě země. Například jenom mezi lednem a červnem 2016 poklesly reálné důchody obyvatelstva o 15 % v Permském kraji, o 10 % v Omsku a dále o 5 % na Urale, Sibiři a na Dálném východě, kde je dalším problémem navíc vysoká nezaměstnanost.
Podle pozorovatelů může být makroregion ruského východu poměrně klíčový pro obhájení pozic vládního Jednotného Ruska. Prozatím se zdá, že hlavní místní „zbraní“ bude pasivita. Nicméně ostrá konkurence se očekává i ve velkých ruských městech, kde jsou dopady pokračující krize méně citelné.
Na druhou stranu, centrum výzkumu veřejného mínění Levada aktuálně tvrdí, že protestní nálady v ruské společnosti celkově nerostou. Jeho šetření také ukázalo na to, že důvěra ve férovost voleb v ruské společnosti mírně stoupla. To platí ve srovnání s rokem 2011.
Psali jsme:
Výzkumy: Jednotné Rusko na konci kampaně oslabilo
Volební odhady jsou, jak víme, pouze odhady a konečné výsledky mohou více či méně překvapit. Nicméně podle dosavadních šetření tří ruských agentur pro výzkum veřejného mínění vypadala situace týden před volbami asi takto:
Podle agentury VCIOM se do Dumy dostanou znovu jenom čtyři politické strany. Agentura zaznamenala pokles podpory Jednotného Ruska nyní jenom na 39,3 %. Liberální demokraté Žirinovského by dostali 10% podporu a komunisté pak 8,7 %. Nad práh zastoupení by se dostala ještě strana Spravedlivé Rusko s 5,3 %, která se podle všeho ocitá v situaci „krize identity“ a nedostatku kádrů.
Agentura FOM vidí obrázek poněkud jinak. JR má podle ní podporu asi 41 % dotázaných. 11 % hlasů by dostali liberální demokraté, 9 % komunisté a do parlamentu by se nedostalo Spravedlivé Rusko jenom se čtyřmi procenty. Nakonec Levada centrum zachytilo podporu JR jen na 31 %. Komunisté by skončili druzí s 10,6% podporou, liberální demokraté třetí s 9 % a konečně má šanci na zastoupení i Spravedlivé Rusko s pětiprocentní podporou. V případě vládní strany bylo možné si všimnout pozvolného oslabení pozice strany v posledních týdnech kampaně.
Tato šetření zatím shodně ukazují, že se do federálního parlamentu opět nedostanou strany ruské liberální opozice, jako jsou Jabloko nebo PARNAS. V žádném šetření tyto strany nedostaly podporu nad 5 % a v řadě případů nedosáhnou ani na tříprocentní hranici, která v Rusku znamená přístup ke státnímu financování v hodnotě asi 200 milionů rublů ročně. To znamená, že menší strany bojují nejen o pozice v parlamentu, ale také o státní financování.
Pokud se budeme držet šetření jako návodu, tak to vypadá, že Jednotné Rusko bude mít podporu mezi 40 až 45 % voličů. S kartami mohou zamíchat výrazněji právě jednomandátní obvody. Ty mohou frakci JR v parlamentu až na výjimky spíše posílit. O druhé místo budou letos skutečně soutěžit liberální demokraté a komunisté. Obě strany by mohly získat kolem deseti i více procent. Sociálnědemokraticky laděné Spravedlivé Rusko bojuje o parlamentní přežití ve snaze dosáhnout na pětiprocentní hranici. Další strany se do federálního parlamentu asi nedostanou, i když nelze vyloučit ojedinělé úspěchy v jednomandátních obvodech. Situace v legislativních sborech se bude lišit ve prospěch neparlamentních stran.
Nízká volební účast a proč na volbách záleží
Otázkou bude, jak vysoká bude celková volební účast, která také v Rusku dlouhodobě klesá. Podle posledních dostupných informací byla celková účast kolem 15:00 moskevského času na 33 % a v 18,00 hodin pak 39 %. Volební místnosti se zavřou ve 20:00 moskevského času, takže dosáhnout 60% účasti jako v roce 2011 bude dost těžké. Vypadá to, že i prognózy, které slibovaly aspoň 50% účast, se vůbec nemusí splnit.
Na těchto volbách nepochybně záleží. Na prvním místě symbolicky, protože ruská demokracie je sice superprezidentským systémem, ale i v něm je zdrojem moci vůle lidu. Dále je politická konstelace ve federálním parlamentu základní podmínkou pro prezidentovu politiku a prostorem pro jeho celkové politické manévrování. Symbolicky budou mít smysl i ve vztahu ke Krymu, který se stal kontroverzně součástí Ruska v roce 2014. Mimochodem, největší incidenty a protesty se objevovaly během dneška právě na Ukrajině, kde Rusové volili na zastupitelských úřadech.
Konečně, v parlamentních volbách rozhoduje aspoň částečně budoucnost současného premiéra Ruska a bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva, který Jednotné Rusko do voleb vede jako hlavní lídr a zároveň premiér země za uplynulé období. Medveděv jako šéf JR v poslední době čelil poměrně silné kritice také proto, že mu v krizové době došla politická imaginace. Tady bude rozhodující, jaký závěr z případného (ne)úspěchu svého politického žáka udělá Vladimir Putin. Znalci se shodují, že v Medveděvově případě bude u Putina hrát stále roli faktor loajality. Na druhou stranu už víme, že Putin umí překvapit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Veronika Sušová-Salminen
