Úctyhodnou myšlenku, s níž Evropská unie vznikala, prý postupně zneužili vůdci Evropské unie k prosazování svých osobních nebo mocensko-národních zájmů.
Upozornil, že tento projekt ještě bude stát mnoho především samotné obyvatele Unie. Vzpomínal na výdaje, které vznikaly hádáním mezi jednotlivými národy, záchrana Řecka či kolik ještě obyvatele Evropské unie bude dle něj stát rozpad společné evropské měny, který má být, jak tvrdí, nevyhnutelný. „Když vyjde na titulní stránce řeckých časopisů Angela Merkelová v esesácké uniformě, tak to není zrovna důkaz mírutvornosti toho celého projektu,“ shrnoval.
Celý rozhovor s Petrem Robejškem můžete zhlédnout zde:
Co se týče boje Evropské unie s klimatickými změnami, Robejšek nešetřil ty, kteří prosazují, abychom všichni nesli následky. „Když tomu, že pomáhají planetě, ti lidé věří, musí dělat věci, za které následky ponesou oni sami; neměli by nutit ostatní, kteří tomu nevěří, aby se podíleli na nákladech projektu, který je v jejich očích neúčelný, vyhazováním peněz, ničením průmyslových odvětví, která nesou náš blahobyt, dejme tomu automobilový průmysl, ve jménu pofidérní kauzality, která může, ale také nemusí být pravda – ten lidský podíl může hrát roli, ale zároveň víme, že pravděpodobně nehraje tu hlavní roli. Jiní nám říkají: ‚Ne, tak to není.‘ Bohužel to jsou ti na pákách moci,“ podotkl.
Ti, kteří mají pocit morální povinnosti, jsou dle něj „nedospělí“. Poukázal, že onou morální povinností se snaží ohánět i lidé argumentující naší povinností pomáhat v migrační krizi. „Neexistuje morální povinnost k sebevraždě,“ odmítá Robejšek tvrdě tento názor. To, co se děje v Evropě, prý někdy právě sebevraždu podle jeho slov připomíná.
K snahám lidí pomáhat na druhé straně planety říká, že se jedná o měřitelně menší pomoc než v místě, kde oni sami žijí. Posílat pomoc jinam prý způsobuje, že je poté i ta sama pomoc minimální. Přesycení informacemi má některé lidi vést do „slepé uličky soucitu“, který ve výsledku nemá žádný efekt.
Fotogalerie: - Robejšek mění styl
Ohledně zelené politiky Evropské unie a snahy o uhlíkovou neutralitu varuje, že než se celá myšlenka „rozjede“, tak se může stát, že na Západě „praskne iluzorní bublina“ a představa o tom, že za zelenou politiku musíme bojovat, bude nahrazena tím, že „třeba budeme muset bojovat, abychom vůbec zachovali západní civilizaci v elementárních strukturách, jak ji známe“.
Kolaps, který Robejšek předpovídá, prý může pro nás být „ozdravující“. Nemáme si jej ale představovat jako procházku růžovým sadem. Odhalil nebezpečí, že nejpozději během roku 2023 přijde totální finanční kolaps. Co bude „poslední kapkou“ k němu vedoucí, je dle něj už v zásadě jedno. „Nacházíme se na pokraji propasti,“ varoval.
Naráží prý na problémy ve Francii, roli Číny, ničení automobilového průmyslu či neregulovanou migraci. Ve Francii podle něj protestující už „nemají, co ztratit“ a tamní problémy se pouze odsouvají.
Nebezpečí spatřuje i v zániku, zrušení hotovosti. Zrušení hotovosti je podle něj zrušením i svobody. Stát pak bude moc mít totální kontrolu nad financemi každého, a pokud bude potřeba například zdanit kvůli záchraně eura, udělá to, a občan s tím pak nic nenadělá.
Fotogalerie: - Roční žluté vesty
Národní celky mají být podle Robejška mnohem lepším řešením než globalizace. Poukázal, že národní celky jsou lépe schopny fungovat už jen s příklonem ke společnému jazyku, společnému kulturnímu rozměru, společné elitě a lidem, kteří ji volí. Zodpovědnost těch, kteří vládnou, je v národních celcích prý vyšší.
Média dnes měla přebrat „roli bývalých kazatelů“. Příklad vidí u Velké Británie a sporů BBC s premiérem Borisem Johnsonem. Naznačil, že se BBC snažila do poslední chvíle, aby byl ministerským předsedou kdokoli, jen ne Johnson, který se jím však ve volbách stal. S internetem se ale moc médií prý zase rozplývá. Média dle něho zaplňují mezeru po víře a určují lidem, jaká témata jsou prioritní.
Robejšek zmínil svůj názor i na téma současného amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho chování. Doporučil, aby si jeho kritici přečetli jeho poznatky, jak se dělají dohody. Netvrdí, že se nechová „humpolácky“, vždy ale dosáhne svého cíle. „Není sympatický, ale je to brilantní obchodník,“ vyřkl. Dotkl se v té souvislosti i Borise Johnsona a brexit označil za velmi dobře rozehranou hru.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
