Vstali noví kádrováci

23.04.2022 18:00 | Komentář

Atmosféra v naší zemi houstne. Vláda vyzývá občany k práskačství, právní experti na svých kongresech vymýšlejí, jak zákonně zdůvodnit vyhazov z práce pro toho, kdo údajně „šíří dezinformace“.

Vstali noví kádrováci
Foto: Repro branmecesko.cz
Popisek: Výzva na webu Úřadu vlády ČR branmecesko.cz

Až donedávna se předpokládalo, že jakýmsi svatým územím, chráněným před podobnými excesy, je akademická půda, vysoké školy a univerzity. Je na to i zákon č. 111/1998 Sb. Tam jsou hned v úvodních pasážích definovány základní atributy toho, co se nazývá akademické svobody a oč jsme mnozí tolik usilovali za minulého režimu, kdy i akademické prostředí bylo prostoupeno vládnoucí ideologií a politikou.
 
V tom řečeném zákoně (§ 4) se praví: 
 

Anketa

Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?

2%
95%
hlasovalo: 41731 lidí
Na vysoké škole se zaručují tyto akademické svobody a tato akademická práva:
 
a) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků,
b) svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům,
c) právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce,
d) právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány.
 
A o kousek vedle (§ 2) čteme: „Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí.“
 
Jak všem těmto tezím rozumět? Podstata akademických svobod je v tom, že si vysokoškolské pracoviště samo určuje – krom mnohé jiného – kdo je povede na funkční vertikále děkan fakulty – rektor celé školy. Tyto funkce jsou na veřejných vysokých školách voleny akademickým senátem a ten je zase volen celou množinou studentů a učitelů dané fakulty či celé školy. Je to tedy klasická zastupitelská demokracie. Většina hlasů určí vítězného kandidáta a ten se pak stane (zpravidla na dobu čtyř let) příslušným vedoucím funkcionářem.
 
Vzpomeňme opět na léta před listopadem 1989. Tehdy o děkanech a rektorech rozhodovali nikoli studenti a učitelé, nýbrž stranické orgány. Docházelo to až k takovým absurditám, že například děkanem Fakulty žurnalistiky byl velkou část normalizace (až do r. 1988) prof. Vladimír Hudec, odborník na plže či brouky, prostě přírodovědec. Aby strana odůvodnila jeho umístění do čela novinářské fakulty, vymyslela mu zvláštní předmět Marx-leninská teorie žurnalistiky. Samosebou nic takového fakticky neexistovalo. Byl to nesourodý spletenec útržků dějin novinařiny a ideologických frází z „marxáku“. Však taky pan děkan byl patřičně nesvůj, když to měl přednášet. Možná něco věděl o tom marxismu, lautr nic pak o žurnalistice. Myslím, že se mu ze všeho nejvíc stýskalo po těch jeho potvůrkách z živočišné říše.
 
 
Tento týden se opět (byl jím už dvakrát v minulosti a nikomu to tehdy nepřišlo divné) stal děkanem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze doc. Miroslav Ševčík. Nastala pekelná vřava připomínající štvanice na třídní nepřátele v 50. letech minulého století. Z každé žumpy vylezl nějaký ten novodobý Urválek a měl hned jasno. Tak jsme se o nebohém děkanovi Ševčíkovi dověděli, že je „kolaborant“ (senátor Václav Láska), bezpečnostní riziko pro naši zemi (exrektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová; mimochodem právě na její škole se rozmohly plagiátorské kauzy, díky nimž teď univerzitě hrozí odejmutí akreditací, a tedy de facto postupná likvidace).
 
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová prý „vnímá jako alarmující samotný fakt, že (Ševčík) je jediným kandidátem na děkana Národohospodářské fakulty VŠE.“ Europoslanec Tomáš Zdechovský volbu Ševčíka považuje za „ostudu“. Navíc si neodpustil připomenout, že Ševčík byl spolutvůrcem ekonomického programu Trikolory. Je tu tedy jasný důkaz, že politik vstupuje do pravomocí univerzity s politickým argumentem, zadáním i metodikou, což zákon zakazuje. Tomáš Jungwirth, pracující pro Ministerstvo životního prostředí, prohlásil, že akademický senát, který zvolil Ševčíka, je „po lobotomii“.
 

Anketa

Jste pro zbudování základny NATO na českém území?

3%
96%
hlasovalo: 82808 lidí
Ke štvanici se vydatně přidala i média. Pro Hospodářské noviny je Ševčík „kontroverzní“ a má „antievropské a proruské vidění světa“. K tomu malá poznámka. Ano, Miroslav Ševčík je euroskeptik, a to od samého počátku diskuse o smyslu začlenění ČR do EU. Drží tak stabilně tentýž názor a nevlaje ve větru, jak je v našem korouhvičkovém prostředí oblíbeným zvykem. Ovšem „proruské vidění světa“ je účelová urážka, kterou by zasloužilo doložit nebo napravit omluvou. K ničemu takovému se však HN neodvážily. Proč? Protože jim nejde o fakta, nýbrž o třídní boj. Likvidaci všech, kdo neladí s jejich bigotní doktrínou „liberální demokracie“, o níž je vcelku prokazatelné, že není ani liberální v původním slova smyslu, natožpak demokratická. Demokrat přece nesmí upírat druhému držet a vyslovit názor. Chce-li, může s ním diskutovat. Toho ale naši „liberální demokraté“ zpravidla nejsou mocni. Nemají pro své postoje totiž většinou jiné opodstatnění, než profánní výhody, kariéry, peníze.
 
Různá média, například Novinky.cz, dávají Ševčíkovi červenou kartu za to, že označil cestu premiéra Fialy (spolu s kolegy z Polska a Slovinska) k ukrajinskému prezidentovi  Zelenského za Fialovu „PR akci“. To také stojí za menší rozbor. Cestu představitelů tří středoevropských zemí za Zelenským (ať už do Kyjeva, jak tvrdí oficiální média, či do Przemyšle, jak zaznívá z alternativních analýz) vedení Evropské unie nenaplánovalo ani neschválilo. Například podle španělského deníku El País ony politiky před cestou varoval sám předseda Evropské rady Charles Michel. Podle Financial Times ti politici „nedostali k cestě z EU žádný mandát“. Z žádných oficiálních eurounijních úst nezaznělo nad akcí nadšení, spíše obavy různého druhu. 
 
O té hlavní se sice nepíše, ale nepochybně existuje. Pronikly už zprávy o tom, že se zcela vážně chystá budoucí konfederativní uspořádání Polska a Ukrajiny. Tím by vznikl na středovýchodě Evropy osmdesátimilionový blok (stejný počet obyvatel má např. Německo), a to je mohutná hrozba pro budoucí hegemonii německých zájmů v EU. A kdo může mít na tomto klínu zájem? Přece Spojené státy, již nyní notně fedrující polské i ukrajinské představitele svou podporou – politickou, vojenskou i materiální. Měla-li tedy cesta Fialy, Morawieckého, Kaczynského a Janši za Zelenským nějaký opravdový smysl, pak to mohlo být právě toto.
 
 
Nicméně zpět k „Fialově PR“. BleskZprávy.cz napsaly o Fialovi: „Je to frajer! Návrat k havlovské diplomacii.“ Server iRozhlas píše o „silném a statečném gestu… příkladu ryzího státnictví.“ Aktuálně.cz píše o „odvážné ukázce solidarity“. Podobně superlativními výkřiky se česká mainstreamová média plnila po několik dlouhých dní od rána do večera. Po několika měsících neslaného nemastného Fialova premiérování, spočívajícího ponejvíce v bezbranném krčení ramen a útěcích před nepříjemnými otázkami, se Fiala ukázal jako „válečný hrdina“, který dokonce nedbal ani varovných prstů z (mnohými nenáviděného Bruselu) a vyrazil do bojové zóny poplácat po ramenou Zelenského. Jak je to obdivuhodné na pozadí příkladu slovenského premiéra Hegera, který se podobné cesty zúčastnit odmítl, protože jednak byl varován před bezpečnostními riziky, a nadto je už zcela v hrsti USA po podpisu smlouvy umožňující pobyt amerických vojsk na území SR. Tedy nemá, proč by do téhož střeva lezl znovu.
 
Takže suma sumárum? Miroslav Ševčík měl naprostou pravdu, když vyjádřil názor, že ona cesta Fialovi vytvořila značné PR. Má-li to nyní být stavěno jako argument proti jeho volbě děkanem NF VŠE, je to jen pověstný klacek, který se vždy najde, je-li třeba psa bíti.
 
A ostatně soudím, že celá tato debata je bezpředmětná. Vysokoškolský zákon jasně dává pravomoc akademickému senátu volit příslušného funkcionáře. Limity jsou dány jinými zákony, například trestním. Nevím nic o tom, že by Miroslav Ševčík byl z možné kandidatury a volby vyloučen z nějakého takového důvodu. Pak tedy není důvod žádný a celá ta diskuse o jeho volbě jen honbou na nežádoucí osobnost vyjadřující nekonformní občanské a odborné názory.
 
Už chybí jen soudruh prokurátor Urválek!
 
 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Petr Žantovský

Nemyslíte, že to váš kolega Kalousek vystihl přesně? Nebo v čem nemá pravdu?

,,Nezoufejme. Od 1. června benzin zlevní až o 1,50 Kč/l, protože “sněmovna myslí na lidi” a na čtyři měsíce snížila spotřební daň. Od 1. října benzin tedy benzin opět o 1,50 Kč/l zdraží, ale to už bude po volbách. Marně pátrám po nějakém ještě hloupějším zásahu do spotřební daně, než se povedl nám, ...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A už jsou tam. Vzpoura na vsi kvůli Romům z Ukrajiny: Rakušan nebude rád

20:51 A už jsou tam. Vzpoura na vsi kvůli Romům z Ukrajiny: Rakušan nebude rád

I přesto, že místostarosta žádal ministra, aby k ubytování romských uprchlíků v Kramolíně nedošlo, š…