Čtenářům můžeme zprostředkovat ve dvou fotogaleriích záběry, z let 2021 a 2022.

Fotogalerie: - Pokrok 2022

Fotogalerie: - Pokrok 2021

„Hornické kolonie jsou tu na Pokroku a pak o zastávku dál – Pod Mariánkou. Ale na Pokroku, tam už nikdo nebydlí, to je zdevastované,“ popisuje další z místních obyvatelek. Sama dojížděla za prací do Ostravy, ale pamatuje ještě dobu, kdy těžba jela a horníci na dolech pracovali. „Jak doly skončily, horníci pomřeli. Marné. Ta kolonie je ale hodně zdevastovaná,“ zdůrazňuje. Málokdo má odvahu jít se do míst zašlé slávy podívat. O renovaci lze uvažovat jen stěží: „Kdo by tam šel v dnešní době?“ Reakce místních při dotazu na bývalou hornickou kolonii jsou většinou rozporuplné. Někteří sprásknu ruce a řeknou: „Už nemůžu,“ bez dalšího vysvětlení.

V kolonii Pokrok 2022. Autor: archiv PL

V kolonii Pokrok 2021. Autor: archiv PL

„Takto vypadala loni těžní věž dolu Pokrok,“ ukazuje na dalším záběru autor galerie Pokroku z Petřvaldu.

Těžní věž. Foto: archiv PL

„Jáma je zakonzervována a v areálu šachty sídlí a svoji činnost provozují různé soukromé firmy. Takový je osud mnoha dalších šachet, jejichž těžba byla v minulých letech ukončena. Snad se dnes, kdy se docela nahlas začíná hovořit o obnově těžby, tento ponurý osud šachet, ale hlavně mnoha tisíců horníků a jejich rodin, změní,“ dodává.

V kolonii Pokrok. Autor: archiv PL

Důl Pokrok je bývalý hlubinný uhelný důl. Před ukončením těžby v roce 1998 byla těžní věž v roce 1997 Ministerstvem kultury České republiky prohlášena za kulturní památku ČR. Před vypuknutím 1. světové války se ho Rakouská báňská a hutní společnost rozhodla vybudovat jako moderní důl na „zelené louce.“ Záměr zahrnoval nejen výstavbu samotného dolu, ale také bydlení pro zaměstnance. Návrhem projektu byl pověřen německý architekt Oskar Schwer, který podobné stavby realizoval v Porúří. „Dělnická kolonie dolu Pokrok patří mezi první kolonie v Ostravsko-karvinském revíru vycházející z myšlenky tzv. zahradního města. Tento nový trend výstavby dělnického bydlení, zrozený na konci 19. století ve Velké Británii, měl za cíl poskytnout i nižším vrstvám společnosti zdravější a komfortnější bydlení,“ píše se v historických pramenech.

Zatímco na severní Moravě se připouští myšlenka pozvolnějšího útlumu těžby, směrem na Valašsko už takovou debatu nikdo nechce ani slyšet. „Je to úplný nesmysl obnovit těžbu, to by byly Beskydy úplně zničené. A že je válka? Já tomu zase tak moc nerozumím,“ říká jedna z místních obyvatelek paní Marie z frenštátského pečovatelského domu.

Důl Frenštát. Foto: Daniela Černá

Psali jsme:

Zachrání nás před Putinovou zimou ostravské uhlí? Toto jsme si vyslechli přímo v regionu. O Bakalovi i lidech od Stanjury...

EU si připomíná výročí. Ale spíš hořké

Chcete nahradit plyn a ropu z Ruska a zároveň skoncovat s uhlím? Pak raději nečtěte

A je vám zle... Putin o Západu a surovinách. Z ničeho nic

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.