„Můžeme vidět, jak platíme za to, že jsme v minulosti nevnímali, že jiná ideologie je vůči nám namířená nepřátelsky. Ta situace prostě není jen o cenách,“ prohlásila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a na dotaz ČTK ohledně toho, jak by měla EU přesvědčit ty své členy, kteří říkají, že při nákupu surovin by se nemělo hledět na ideologii a politiku, odpověděla Pekarová Adamová, že příkladem může jít i Česko, které se z téměř stoprocentní závislosti na ruském plynu dokázalo vyvázat.
U plynu je podle předsedy představenstva Pražské plynárenské potřeba, abychom nebyli závislí na jedné zemi, tak jak tomu v minulosti bylo, zároveň však označil za „utopii“ myslet si, že „budeme mít ten luxus vybírat, ze kterých zemí budeme brát plyn“. Evropa se tak podle něj naučila diverzifikovat při odběru plynu, ale to, zdali budeme odebírat zemní plyn z autoritářské, či neautoritářské země, je spíše „politická otázka“.
„Základ je prostě mít čtyři pět různých dodavatelů geograficky po celé zeměkouli a nějak s tím pracovat,“ prohlásil Pacovský v Interview ČT24 s tím, že si nemyslí, že bychom byli v pozici, kdy bychom si mohli vybírat, „od koho brát a od koho ne“.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Podle Pacovského nyní existují dva základní regiony, odkud zemní plyn můžeme brát, přičemž první z nich jsou Spojené státy a druhým je Střední východ a pak tu je případně Ázerbájdžán či Afrika. „To jsou v zásadě regiony, ze kterých v každém případě Evropa něco brát musí. Bez toho to asi nejde – nebylo by to ani obchodně správné. Můžeme sice brát sto procent plynu ze Spojených států, ale z hlediska obchodního rozhodnutí je vždy lepší mít více dodavatelů. I z pohledu bezpečnosti dodávek. Nemyslím si tedy, že by ta diskuse měla být tak vyhrocená, aby se posuzovalo, kdo je autoritářský a kdo není,“ zaznělo.
Diverzifikace odběratelů plynu je důležitá nejen kvůli zabezpečení dodávek, ale i kvůli vyjednávání kolem ceny suroviny. „Ta situace s Ruskem a Gazpromem nám jasně ukázala, že je potřeba mít víc zdrojů a vyjednávat mezi různými dodavateli,“ podotkl šéf představenstva Pražské plynárenské. Evropa se to podle něj nyní naučila až prostřednictvím „bolestivé cesty“, u tvorby dlouhodobých kontraktů však podle jeho mínění starý kontinent i nadále pokulhává a je třeba vytvořit stabilitu dodávek na mnoho let.
Že se aktuálně nakupuje plyn ve velkém množství stále prostřednictvím spotových kontraktů, považuje Pacovský za nepříliš ideální řešení. „Dnes může být cena 40 a za měsíc může být cena 100, 150… To rozhodně není věc, která přispívá k nějaké stabilitě podnikatelského prostředí i ke stabilitě cen pro zákazníky,“ zdůraznil.
Fotogalerie: - České uhlí nebo ruský plyn ?
Kdo bude dlouholeté kontrakty na několik příštích let, případně pro evropské firmy a zákazníky, dojednávat, netuší ani sám expert. „Kdo je Evropa? Co je Evropa? Jaká entita to bude? Evropská komise připravuje nějakou dobrovolnou platformu, kde budou moci jednotlivé státy poptávat nějaký objem plynu. Říká se, že každý stát by měl kupovat patnáct procent spotřeby přes tuto platformu, a tam bude ‚někde někdo‘, kdo bude vyjednávat dlouhodobější kontrakty s různými dodavateli,“ rozebral plán, který má zatím velké neznámé.
Aktuálně se zákazníci mohou spolehnout, že v následujících měsících již ceny plynu půjdou dolů, hrozí však prý, že by se mohlo toto příznivé dění opět obrátit, kdyby se stala nějaká nepředvídatelná událost, jakou bylo například zablokování Suezského průplavu. „Když se ten dodavatelský řetězec ucpe, tak tu není žádná bezpečnostní zásoba, která by umožnila plyn nahradit,“ nastínil Pacovský naši křehkou situaci. Pokud k ničemu takovému nedojde anebo nebude nějaká extrémně tuhá zima, pak by prý situaci s plynem měla Evropa bez problémů zvládnout. „Můžeme čekat, že by tentokrát globální oteplování šlo v náš prospěch. Ale je to všechno na dobré cestě,“ zaznělo.
Tvrzení Gazpromu, že bude pro Evropu bez ruského plynu obtížné doplnit její zásobníky, pak Pacovský pokládá za „hysterii“. „Sami už tomu nemohou ani věřit, že taková situace nastane,“ míní.
Fotogalerie: - Žádné peníze psychoputinovi
Ruský plyn se aktuálně podle jeho informací Moskvě nedaří prodávat ve stejné míře jako v době, kdy byla jeho odběratelem Evropa. „Nejsem přesvědčen, že by Rusko mělo plnohodnotnou náhradu za plyn do Evropy,“ uvedl Pacovský a dodal, že rychlé přerušení styků s Evropou je pro Gazprom nemalý problém, který nepůjde vyřešit přeorientováním se na Čínu. Změna dodavatelských toků plynu z Ruska do Číny má být otázkou přinejmenším několika let.
Pro Česko nehrozí, že by plyn nebyl. „Plynu bude dost, otázkou bude, kolik bude stát,“ shrnul pak expert. Velkoobchodní cena kolem 40, 50 eur za MWh je podle něj udržitelná a stabilní, může se však stát, že uvidíme v budoucnu ještě nějaký výkyv až ke 100 eur za MWh plynu. Cena pro zákazníka za kWh by pak při pokračování aktuálního trendu v dohledné době podle názoru předsedy představenstva Pražské plynárenské mohla klesnout na dvě koruny za kWh.
Psali jsme:
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
Travolta65
