„Změna režimu – změna politik,“ bylo téma konference spolku Svatopluk, která se odehrála v sobotu 15. listopadu. Akci moderoval Michal Semín, vystoupila na ní řada kvalifikovaných řečníků. Jedním z nich byla i právnička Jana Turoňová. „Nejčastější jméno v Británii je Mohamed. Jestli nezměníme politiku EU, bude to brzy i u nás,“ upozornila ve svém vystoupení a sklidila potlesk publika.
Jaroslav Štefec, bezpečnostní expert, hovořil o suverénní armádě. „Neexistuje u nás obranná doktrína. Stojíme před situací, že Armáda ČR, o které se hovoří, že má dvacet tisíc příslušníků včetně uklízeček, má zhruba čtyři a půl tisíce kluků, kteří jsou schopní něco dělat,“ upozornil Štefec. „Nikdy mě nenapadlo, že Armáda ČR zanikne. A dnes je to realita. Stojíme před realitou zhroucené státní správy,“ podivuje se expert.
Připomněl Maslowovu pyramidu potřeb. Jednou z potřeb je i potřeba bezpečí. „Kupují se stíhačky, které nejsou stíhačky. Drony se v armádě vůbec neřeší. Stavět armádu je otázka filozofická. Když jste velký stát, můžete mít i útočnou armádu. My jsme malý stát a potřebujeme potenciálnímu útočníkovi způsobit takovou ztrátu, že se mu to nevyplatí. Panovníkům šlo o to, aby poddaní byli v případě potřeby schopni bránit stát. Současní vládci se bojí toho, aby lidi nenapadlo bránit stát,“ řekl Štefec.
Stojíme podle něj před problémem, že mladí lidé nejsou ochotni bránit svou zemi, nejsou na to připraveni. „Úroveň školství je naprosto šílená. Můžou za to i zřizovatelé. Mít malou vesnickou školu není cesta. Za Rakouska-Uherska se děti musely něco naučit. Dnes by se měly učit o historii, o základech české státnosti. Proberou to v dějepise, ale nic to v nich nenechá. Mladí lidé pak nemají zájem bránit svou zemi. Je třeba změnit systém vzdělání,“ upozornil Štefec.
Své vystoupení ukončil slovy, že armáda by se měla připravit na to, že skutečně dokáže naši zemi ubránit. „Současná armáda to nedokáže,“ zdůraznil expert.
Zpravodajské služby by měly být tajné
Dále vystoupil Jan Schneider, bývalý i současný disident, odborník na zpravodajské služby, jenž pracoval pro BIS. „Kdybych měl říct, jaká je kondice zpravodajských služeb, jedním slovem, řekl bych dobrá. Kdybych to měl říct dvěma slova, řekl bych – ne dobrá,“ uvedl expert.
Má Jindřich Rajchl vaši důvěru? (Ptáme se od 12.11.2025)Anketa
Měly by být odděleny služby s vnější a vnitřní působností. „Kontrarozvědky mají státy zvlášť, rozvědky taky zvlášť. V úvahu přichází vytvoření služby pro aktivity kyberprostoru,“ navrhl expert.
Dobrý zpravodajec dokáže obalamutit nadřízené, ale nikdy to neudělá. Schneider navrhuje vytvoření funkce zpravodajského ombudsmana, který by sloužil pro případy, že dobrý zpravodajec nemá dobrého nadřízeného. Navrhuje i vytvoření poradní skupiny pro poslance. Ta by měla fungovat kontinuálně – „volby nevolby“.
Hovořil i o vztahu tajných služeb k veřejnosti. „Po revoluci se začaly vydávat výroční zprávy, z nichž se stal propagandistický materiál. Bylo by dobře, kdyby se z nich opět staly tajné služby. Mělo by se ukončit informování veřejnosti. To by mohlo přispět k žádoucímu stavu, kdy budou tajné služby konat ku prospěchu státu,“ soudí Schneider.
Obnovitelé zdroje nejsou řešením
Dalším tématem byla energetika, promluvil o něm Ivan Noveský. „Česká energetika je historicky dobře založena a dodnes je funkční. Ale potřebujeme vrátit elektroenergetiku i plynárenství pod řízení státu. Energetika se buduje od roku 1919. V roce 1955 byla ukončena elektrifikace všech měst a obcí,“ připomněl odborník.
Je podle něj třeba okamžitě opustit Green Deal. „ETS1 nám blokuje průmysl. ETS1 i ETS2 jsou nepřátelé energetiky a lidstva. Je třeba se vrátit k uhlí. Obnovitelné zdroje ho nenahradí, není šance,“ domnívá se Noveský.
Dnes máme přes čtyřicet procent energie z uhlí, to nelze nahradit. Nejde ho nahradit ani ruským plynem. Je potřeba z českých zdrojů zahájit výstavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně. Financovat výstavbu lze např. z dluhopisů. Jako problematické expert vnímá obnovitelné zdroje energie.
„Je třeba zastavit stavbu neekonomických přenosových linek energie. Je třeba zajistit konkurenceschopné ceny energie. V Německu se s cenami dostanou na úroveň, která u nás byla v roce 1996 pro domácnosti. To zlikviduje dodavatele. Je potřeba nastavit funkční bezpečný energetický mix,“ zdůraznil odborník.
EU nás nevede k prosperitě
Politik a podnikatel Zdeněk Jandejsek se věnoval zemědělství a potravinové soběstačnosti. „Řízení zemědělství a potravinářského průmyslu jde po roce 1989 cestou ke ztrátě soběstačnosti. EU nás nevede k prosperitě, ale k tomu, abychom ztratili nezávislost. Došlo k nesmyslné likvidaci zemědělských podniků. Na velké i střední podniky jsou činěny tlaky, které vedou k tomu, abyste měli dražší potraviny. Měli jsme přes čtyři miliony hektarů půdy, devatenáct procent jsme ztratili, vyloučili,“ řekl podnikatel.
Upozornil na to, že naše země ztratila postavení bramborářské velmoci. Menší je také masná produkce. „Je to všechno tlak na to, abychom se stali kolonií, dělali jen to, co chce Brusel. Naše země pracovala do roku 1990 s přebytkem, dnes máme záporné saldo zahraničního obchodu. Kdyby nám v roce 1990 někdo řekl, co se stane, nikdo by tomu nevěřil,“ zdůraznil Jandejsek.
Za smutné označil, jak klesá spotřeba masa. „Naši vládci vypravují, že lidé, kteří něco dělají pro zemědělství, jsou lumpové,“ podivoval se řečník. Zdůraznil, že dochází ke stagnaci, a hovořil o nesmyslném Green Dealu. „Je třeba s ním urychleně skončit,“ zdůraznil Jandejsek.
Zamyslel se nad tím, jak restartovat české zemědělství. „Jestli někdo má jinou podporu než druhý, tak to není jednotný trh,“ upozornil Jandejsek. Kde se na půdě nehospodaří, tam je podle jeho slov katastrofální stav. „Máme čtyřicet tisíc žadatelů o dotace, ale pouze 2400 podniků dělá osmdesát procent výroby. My máme podniky, které dosahují vynikající výsledky. Když bychom vytvořili podmínky pro všechny, bylo by to v pořádku. Kdybychom tu neměli oxid uhlíku, už tu nejsme, nebyla by fotosyntéza. Musíme podporovat zvyšující se výrobu. Podniky odvádějí daně,“ zdůraznil Jandejsek.
Systém dotací by se měl změnit, nejlépe úplně zrušit. „Kdo produkuje víc, ať prosperuje. S půdou musíme pracovat. Dnes ji vlastní z 35 procent zahraniční kapitál, nemáme zásadní zákon o obraně půdního fondu,“ upozornil podnikatel v zemědělství.
Méně Západu, více zbytku světa
Poslední byl příspěvek Petra Druláka o zahraniční politice. „Méně Západu, více zbytku světa, a především střední Evropy,“ vyjádřil kýžené budoucí směřování české zahraniční politiky. V poloprezidentském systému je za zahraniční politiku zodpovědný prezident. My máme prezidenta, premiéra a ministra zahraničních věcí, kteří jsou zodpovědní za zahraniční politiku a mohou se hádat. „To v poloprezidentském systému odpadá,“ zdůraznil Drulák.
Ministerstvo zahraničí by mělo být vybaveno odpovídajícími kompetencemi. „Proč to neudělat, jako to udělali ne Slovensku nebo ve Francii, kde je ministerstvo zahraničí zodpovědné i za ekonomickou politiku. Ministerstvo by mělo sloužit českému zájmu, vypořádat se s různými vlivy, které vychylují, ty nejvýraznější jsou zahraniční. Část úředníků pracuje pro druhou stranu. Ministr dostává podklady, předloží třeba tři možnosti, ale zamlčí, že existuje čtvrtá. Je to úkol i pro zpravodajské služby, které by měly hlídat státní správu, ne terorizovat veřejnost. Hlídají vlivy z Ruska a Číny, v pořádku. Ale to, že někdo dělá pro Američany, se pomalu už ani neskrývá. Že jsou na ministerstvu lidi s dvojím občanstvím, se toleruje, to je špatně. Další vlivy mohou přicházet z firem. Je potřeba, aby bylo řečeno, co je legitimní potřeba české firmy, kterou může požadovat, a co už je korupce,“ zdůraznil Drulák.
Následovala diskuse. Přítomná veřejnost se vyjadřovala k otázce migrace. Diskutující zajímala také bezpečnostní rizika pro naši zemi. Řeč byla i o poloprezidentském systému a jeho kontrole, aby se předešlo zneužití.
Turoňová se vyjádřila k migračnímu paktu, který přispívá k masové migraci. „Bude zmírňovat migrační tlaky a přesouvat migranty k nám. Můžeme se vyplatit, ale oni můžou rozhodovat, koho nám pošlou. Migranti musejí dát souhlas ke svému přesunutí. Nově je povinnost přijímat žadatele o azyl. Noví žadatelé už nebudou usazováni ve státech, kde je přetlak. A půjdou rovnou třeba do zemí střední Evropy,“ popsala Turoňová. Migrační pakt je podle ní systém, jak dostat migranty hlouběji do Evropy – do středu a na východ.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Je podle vás potřeba provést v České republice zásadní změnu režimu?
autor: Naďa Borská
Jarle Halsnes
