„Já se ve všech svých funkcích snažím, aby se věc té cesty uzavřela, aby byla brána jako normální krok, a ne žádný revoluční převrat v české zahraniční politice. A hlavně aby to nevedlo k nějakému dlouhodobému poškození bilaterálních vztahů. To si myslím, že není v zájmu České republiky, my prostě nejsme velmoc a nesoupeříme s Čínou o geopolitické postavení ve světě,“ říká Zahradil v rozhovoru na serveru Asiaskop.cz.
Souhlasíte s důvody, proč Daniel Hůlka vrátil státní vyznamenání?Anketa
„Česká republika nemá absolutně důvod si vyrábět na světové scéně nepřátele nebo antagonizovat své vztahy s kýmkoliv. Hlásím se k tradici ‚reálpolitiky‘ a myslím, že v tomto rozměru by se měla odehrávat i naše politika vůči Číně,“ radí Zahradil.
V České republice je podle něj zakořeněná určitá devadesátková tradice z dob Václava Havla, že česká zahraniční politika je tady od toho, aby kázala morálku v mezinárodních vztazích. „No a někteří nostalgici se na to snaží navázat. Já ale tenhle pohled absolutně nesdílím ani se s tím netajím. Mám jinou představu zahraniční politiky pro zemi typu České republiky, nejsem vzorný pokračovatel Václava Havla,“ říká Zahradil, který zároveň doufá, že žádná velká čínská odveta nepřijde.
Celá věc má podle něj navíc mnoho rovin, které u nás nikdo nereflektuje, a náš názor je buď extrémně pročínský, nebo naopak velebíme Tchaj-wan. „Začněme u Tchaj-wanu, kde jsem samozřejmě také byl ještě v době, kdy to nebylo cool. Tady u nás si málokdo uvědomuje, jak neuvěřitelně silná je provázanost Tchaj-wanu s pevninskou Čínou. Vždy používám jako příklad firmu Foxconn, která má i v České republice svou filiálku. Tam je to největší soukromá firma, celosvětově zaměstnává asi 800 tisíc lidí, z toho drtivou většinu, asi 650 tisíc,v pevninské Číně. Má tam asi dvanáct poboček, tedy své největší zastoupení na světě. A to je jen jeden příklad,“ vysvětluje Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Navíc představy českých ústavních činitelů, že přijedou do nějaké země a ta poté nadšeně vstoupí na český trh, jsou podle Zahradila přehnané. „Když se vrátím k Miloši Zemanovi, tak ten to nadstřelil nebo chcete-li přestřelil, pokud jde o tu představu budoucích investic, které se nedostavily. O jeho jednorozměrnou představu úzkých vztahů s Čínou. Tím vlastně opozici vyprovokoval ke stejně neadekvátní reakci na druhé straně. Já doufám, že se to vše vrátí do nějakého koridoru umírněnosti, který vlastně praktikují všechny evropské země, ale my jsme se z něj vychýlili v obou směrech, ať již v tom pročínském, tak i následně v protičínském,“ říká Zahradil a dodává, že v případě tchajwanských investic ukáže až čas.
Miloš Vystrčil
Česká republika by podle Zahradila měla přijmout evropskou politiku vůči Číně, která je v zásadě umírněná. „Když si přečtete různé analytické materiály Evropského parlamentu a Evropské komise týkající se Číny, tak se dají najít třeba závěry z vrcholných summitů s Čínou. Ty mají specifický jazyk, který se tam používá, a závěrečná komuniké, která jsou velmi dlouhá a obsahují celou řadu konkrétních bodů, týkajících se vzájemné spolupráce. Samozřejmě se tam vždy zdůrazní nějaký rozdíl, je tam něco o lidských právech, ale 90 % toho textu je neutrálního obsahu, nebo dokonce obsahu pozitivního o tom, jak je třeba budovat společné partnerství a vzájemně dostát globální zodpovědnosti,“ upozorňuje Zahradil.
U nás se podle něj přejímá spíše americká rétorika, která je daleko více konfrontační. „Protože Spojené státy dnes soupeří s Čínou o pozici geopolitické jedničky, spočítaly si, že Čína je dnes jejich jediným reálným vyzyvatelem, a podle toho se chovají. Trump to samozřejmě dělá trochu brutálněji, protože je to Trump. Ale i kdyby tam nebyl Trump, i kdyby to vyhrál Biden, tak se to moc nezmění. Tato linie je nastavena. Američané si vybrali jako hlavního nepřítele Čínu. Anebo si ho nevybrali, on jim tady prostě povstal. Rozhodli se nicméně, že budou používat sílu včetně té silové rétoriky, a tak to prostě je,“ všímá si Zahradil, že Evropská unie ale americkou rétoriku nepřejímá.
„V každém případě česká politika vůči Číně vůbec není tím mainstreamem Evropské unie. Já nevolám po tom, abychom byli pokaždé součástí mainstreamu, třeba pokud jde o Izrael, tak jeho součástí také nejsme. Česká politika je tradičně tak proizraelská, že se vlastně vymyká z hlavního proudu Evropské unie, který je v tom více ambivalentní, a země jako Francie to vždy hrají trochu na všechny strany. Tady s tím souhlasím. V případě Izraele je dobré mít svou vlastní politickou linii. Ale v případě Číny bych byl raději, kdybychom se trochu zařadili do toho politického mainstreamu,“ radí Zahradil, že to bude pro nás po všech stránkách výhodnější.
„Myslím, že to reflektuje můj celkový názor na českou zahraniční politiku, která by podle mého názoru měla být pragmatická, realistická… nesouhlasím s představou, že česká zahraniční politika si má hrát na morální maják ve světě. Přestože to tak někteří vidí, tak já ne. A tady bych považoval za účelné, kdybychom, pokud jde o Čínu, z toho hlavního proudu nevyčnívali,“ dodává.
Evropská unie podle něj umí balancovat na pomezí kritiky lidskoprávních vztahů a dalších problémů jako možná technologická a průmyslová špionáž a dobré obchodní spolupráce. „Myslím, že Evropě a jejím hlavním státům jde o to, využít tu situaci globálního soupeření a donutit Čínu k tomu, aby – jestli chce být s Evropou zadobře – za to také něco odevzdala. A to něco má být férové zacházení s evropskými investory v Číně, úplné otevření čínského trhu evropským produktům a investorům, což v tuto chvíli není, protože byrokratických a jiných restrikcí je tam pořád ještě dost. A to je politika, kterou teď EU bude hrát vůči Číně,“ predikuje europoslanec.
Ing. Miloš Zeman
V České republice ale podle něj bohužel v současnosti jsou jen dva extrémní pohledy na Čínu, přičemž oba mají své politické zastoupení a také velkou mediální podporu. „Tady je skutečně jeden okruh spojený s think-tankem Sinopsis a na něj se navázali někteří novináři. Zejména server Aktuálně.cz tam má klastr lidí, kteří se tomu věnují. Samozřejmě i veřejnoprávní média hrají také svou roli. A Sinopsis si vlastně monopolizoval čínské téma. Sinopsis převzal americký narativ, silně konfrontační geopolitický narativ. A snaží se ho hrát tady uvnitř České republiky. Čelní představitelé Sinopsis, jako třeba pan Hála, spolupracují s velmi výrazným americkým think-tankem s názvem Jamestown Foundation, který se čínské problematice věnuje a který skutečně jede v narativu té geopolitické konfrontace Spojených států a Číny,“ varuje Zahradil před extrémními názory na Čínu.
Europoslanec věří, že se situace u nás brzy vrátí do umírněnějšího koridoru. „Možná se tak stane až ve chvíli, kdy se změní osoba prezidenta republiky, což je za dva a půl roku. Nevím přesně, jestli potom to téma vyšumí z tohoto veřejného diskurzu, ale znovu říkám, pan prezident v tom sehrál velmi významnou roli, a protože on je osoba polarizující, tak v podstatě nahrával svým přístupem na smeč opozici,“ uzavírá Zahradil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
