Jak místopředseda Pirátů upozorňuje, poprvé referendum k přijetí podmínek věřitelů navrhl už v roce 2011 tehdejší řecký premiér Jorgos Papandreu. Mělo se konat 4. prosince. „Návrh referenda však věřitele vyděsil, a tak vyvinuli příslušný tlak. Papandreu odstoupil a referendum se nekonalo,“ prozrazuje Ivo Vašíček.
Řešení podle věřitelů uvrhlo Řecko do ekonomické krize a výrazně vzrostla nezaměstnanost
Do pozice premiéra byl poté dosazen viceguvernér Evropské centrální banky Lukas Papadimos. „Tehdejší řešení finanční krize ordinované věřiteli zemi uvrhlo do krize ekonomické a nezaměstnanost vzrostla nad 25 %,“ sděluje místopředseda Pirátů.
Řecko není podle něj jedinou zemí v eurozóně, která má problémy se splácením dluhů. „Základní problém spočívá v ‚nadřazenosti‘ finanční lobby nad politikou. Vlády států jsou svázány fiskální politikou systému centrálních bank a spekulativním hodnocením ratingových agentur. Různé přímé a nepřímé vlivy silných finančních uskupení způsobily, že vlády evropských států hájí více zájmy finančního byznysu než zájmy občanů,“ domnívá se.
Není proto podle Vašíčka divu, že volby na začátku roku 2015 vyhrála strana Syriza, která přislíbila odmítnutí vyděračských podmínek věřitelů. A nyní plní svůj volební program.
Psali jsme:
ECB zneužila své pozice k vyvolání napětí a strachu a způsobila ekonomické škody
„Nyní už ‚banksteři‘ vyhlášení referenda nemohli zabránit. Proto se snaží alespoň vyděsit – Evropská centrální banka nařídila řeckým bankám technické opatření, které je donutilo omezit provoz. Jednání ECB lze označit jako zneužití pozice k vyvolávání napětí a strachu. Svým konáním způsobili značné ekonomické škody v důsledku omezení trhu,“ konstatuje Vašíček. „I přes nátlak bank a médií (drtivá většina řeckých médií propagovala ANO) a ‚napomínání‘ politiky z jiných zemí Řekové podmínky věřitelů odmítli a posílili mandát současné vlády k dalšímu postupu,“ uvádí.
Konání i výsledek referenda lze podle Vašíčka označit za vítězství demokracie, kterou se podařilo po čtyřech letech i přes odpor nakonec prosadit. „Řecko je dnes kromě Maďarska jedinou zemí, která se dokázala požadavkům finančních uskupení vzepřít. Souběh růstu bankovních zisků se zadlužováním zemí je v Evropě celkem zřejmý. Státy jsou formou dluhopisů ‚privatizovány‘ a věřitelé si dosud byli jisti svým pravidelným výnosem. Nyní se ze státních dluhopisů stává rizikové aktivum stejně jako jiné dluhopisy,“ ozřejmuje.
Řecké ne by podle jeho názoru mělo být důraznou pobídkou ke změnám v přístupu k finančním institucím obecně. „Řekové se zachovali svobodně navzdory přání většiny vlád evropských zemí a institucí. Politici se však občanů neptali, zda souhlasí s tím, aby tímto způsobem hájili zájmy soukromých věřitelů,“ míní pirátský místopředseda.
Riziko podobných scénářů hrozí i v jiných zemích
Řecký postup je do značné míry živelný. „Pokud nezačnou evropské vlády situaci řešit, hrozí riziko podobných scénářů i v dalších zemích. Snad už je dnes zřejmé, že cesta hájení zájmů finančního sektoru může být společensky neakceptovatelná. Proto je nejvyšší čas přejít od sociálních a důchodových reforem, které redukují tento druh ‚nákladů‘, ke změnám ve vztahu k finančním institucím,“ zdůrazňuje.
Mnohem výhodnější by podle jeho názoru mohl být koordinovaný postup v rámci Evropy. „Otázkou je, zda jsou takové změny myšlení současně zvolení politici schopni,“ uzavírá Ivo Vašíček.
Ivo Vašíček
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
