Jak místopředseda Pirátů upozorňuje, poprvé referendum k přijetí podmínek věřitelů navrhl už v roce 2011 tehdejší řecký premiér Jorgos Papandreu. Mělo se konat 4. prosince. „Návrh referenda však věřitele vyděsil, a tak vyvinuli příslušný tlak. Papandreu odstoupil a referendum se nekonalo,“ prozrazuje Ivo Vašíček.

Řešení podle věřitelů uvrhlo Řecko do ekonomické krize a výrazně vzrostla nezaměstnanost

Do pozice premiéra byl poté dosazen viceguvernér Evropské centrální banky Lukas Papadimos. „Tehdejší řešení finanční krize ordinované věřiteli zemi uvrhlo do krize ekonomické a nezaměstnanost vzrostla nad 25 %,“ sděluje místopředseda Pirátů.

Řecko není podle něj jedinou zemí v eurozóně, která má problémy se splácením dluhů. „Základní problém spočívá v ‚nadřazenosti‘ finanční lobby nad politikou. Vlády států jsou svázány fiskální politikou systému centrálních bank a spekulativním hodnocením ratingových agentur. Různé přímé a nepřímé vlivy silných finančních uskupení způsobily, že vlády evropských států hájí více zájmy finančního byznysu než zájmy občanů,“ domnívá se.

Není proto podle Vašíčka divu, že volby na začátku roku 2015 vyhrála strana Syriza, která přislíbila odmítnutí vyděračských podmínek věřitelů. A nyní plní svůj volební program.