Ale také předseda Evropské rady Donald Tusk či slovenský ministr financí Peter Kažimír. List v této souvislosti poukazuje na to, že Slovensko spolu se Slovinskem a Maltou patří k zemím, které mají v poměru ke svému HDP vůči Řecku největší pohledávky. A tak státní bankrot Řecka pro Slovensko představuje nezanedbatelné finanční riziko.
Naopak mírnější postoj k Aténám zaujímá šéfka MMF Christine Lagardeová, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, francouzský prezident Francois Hollande, předseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, italský premiér Matteo Renzi či prezident ECB Mario Draghi.
MMF chce dál Řekům pomáhat, ale musejí předložit důvěryhodné reformy
Největším akcionářem MMF jsou USA. Jeho šéfka zdůrazňuje, že MMF je připraven Řecku nadále pomáhat. Řekové ale musejí předložit důvěryhodný reformní program.
Deník také cituje Renziho výrok: „Musíme usilovat o to, aby Řecko zůstalo v eurozóně.“
Přináší i odpovědi na několik otázek, které se ve spojitosti s řeckou krizí nejčastěji objevují. Například to, proč věřitelé tlačí Řecko k ekonomickým reformám, vysvětluje tím, že jde hlavně o privatizaci státních podílů v řadě firem a v uvolnění pravidel tak, aby se usnadnil vstup zahraničních investorů.
Reformy mají vést ke zlepšení konkurenceschopnosti Řecka
Jde také o zeštíhlení veřejné správy a o účinnější výběr daní. Nutná je prý také penzijní reforma, protože náklady na důchody stále stoupají a nyní činí asi 18 % řeckého HDP, což je nejvyšší ukazatel v celé EU.
„Reformy mají vést ke zlepšení konkurenceschopnosti Řecka i k tomu, aby se rychleji přibližovalo hospodářsky nejvyspělejším členům EU,“ tvrdí list.
V sázce je i pověst MMF
Připomíná také, že Řecko dluží MMF 26 miliard dolarů, což je více než kterákoliv jiná země. V sázce je tak i pověst fondu. „Vyhlásí-li jeden z jeho evropských dlužníků platební neschopnost, pak to podlomí důvěryhodnost měnového fondu v očích rozvojových zemí. O to více se budou snažit založit nějakou alternativní mezinárodní instituci,“ uvádí americký think-tank Rada pro zahraniční vztahy.
Deník také poukazuje na to, že v názorech na to, co by znamenal státní bankrot Řecka pro Evropu, se názory politiků a ekonomů liší. Jedni prý prohlašují, že by se přes finanční trhy přelila „šoková vlna“, která by na několik týdnů až měsíců odradila investory nejen od řeckého, ale i evropského trhu. Další zase tvrdí, že taková „nákaza“ nehrozí, neboť Řecko nyní dluží hlavně státům a jejich institucím, nikoli soukromým investorům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
