Petr Židek je podle svých slov válečný kameraman, „voják beze zbraně“, „architekt zážitkové turistiky“ a již 15 let provází po Ukrajině. Jeho profil na sociální síti X je plný fotek z Ukrajiny včetně vojáků a míst již zničených válkou. Proto také často překračuje ukrajinské hranice.

A v nedávném příspěvku popsal své zkušenosti s přechodem hranic na Slovensku. Nejsou pozitivní. Na hraničním přechodu Užhorod-Vyšné Německé se prý čeká 9 hodin. „Opět jsem se utvrdil, že autobusem už nikdy. Vlastně už tak dlouho nejezdím. Často využívám vlak Čop–Praha. Většinou ale přecházím přechodem pro pěší v Slemencích,“ sdělil Židek. Autobusem prý jel proto, protože vlaky byly vyprodané a z Velkých Slemenců v neděli skoro nic nejede.

„Byla to chyba! Leo Express měl podle jízdního řádu na těch přibližně 100 km 8 hodin. Zdánlivě obrovská rezerva. Takže jsem už plánoval, ve které košické krčmě strávím volný čas. Volný čas jsem opravdu měl. V hluboké noci jsem čekal před zavřenými dveřmi košického nádraží. Budiž přepravci k dobru, že mi jízdenku automaticky přebukoval na další spoj. Naopak nejde ho pochválit za to, že o stavu na hranici poctivě neinformuje pasažéry. Stejně tak neinformuje o (nově) zpřísněných podmínkách převozu potravin přes hranici,“ vyjádřil se k dopravci, jehož služeb využil.

A následovalo vyjádření ke slovenským celníkům. „Slovenští celníci byli vždy největší ku*vy široko daleko. Teď překonávají sami sebe. Už jim vadí i svačina na cestu a dokonce i suchý chleba! Dříve mohli občas přimhouřit oko. Teď striktně sepisují protokol. To může trvat klidně hodiny. Nová svinstva přibyla a staré neduhy zůstávají. Nezajímají je jízdní řády. Jestli si myslíte, že když se zvětšuje fronta autobusů, že přidají na pracovním tempu, mýlíte se. Ještě zpomalí a řeší kraviny, třeba pár rajčat.“