Co soudíte o Dominiku Ferim? (Ptáme se od 31.5.2022)Anketa
„Máme tu konflikt na Ukrajině, který může dopadnout kdo ví jak. A jeho řešení může být předznamenáním dalších konfliktů v Evropě. O tom já osobně nemám pochyb,“ zdůvodňoval bývalý šéf Vojenského zpravodajství pořízení krytu a jako další důvod uvedl i klimatické katastrofy. „Já ho nikomu nenutím,“ dodal. Dle svých slov byl osloven, aby projekt zhodnotil a stal se jeho tváří. A jako profesionál tuto práci nedělá zadarmo. „To spojení s tou výzvou nebylo šťastné,“ přiznal, ale přesto si nemyslí, že by se jednalo o špatný projekt. Svou reputaci prý nezneužil, jen využil.
Kolik dostává – říci nemůže. „Ale doteďka z toho nemám vůbec nic, jenom dotazy novinářů a vysvětlování situace, která takhle dopadnout neměla,“ prozradil v DVTV. Odmítl i nařčení, že by byl obchodník se strachem, jeho výzva prý nic takového neobsahovala a znovu zopakoval, že podcenil, jak může být pochopena. A lehce si rýpl, že ho snad do tohoto prohlášení nebude moderátor tlačit popáté.
„Myslím si, že je to určité řešení v situaci, kdy bezpečnostní situace v Evropě se zhoršuje a není žádná tendence se domnívat, že se bude zlepšovat,“ doplnil. „Koneckonců, premiér říká, že na Ukrajině se bojuje za Česko a podobně. A pokud premiér má tento výklad, že konflikt může přerůst ve větší konflikt na území Evropy, tak toto je pro učitý segment lidí s možnostmi řešení,“ argumentoval.
Moderátor mu také připomenul, že dva dny před začátkem invaze prohlašoval strašení válkou ze strany Borise Johnsona za nehorázné. „Pane redaktore, takto se nás mýlilo 99,9 %. Nikdo jsme nevěřili tomu, že v Kremlu povýší lež na mezinárodní normu,“ namítal Šándor a připomínal, že před strašením varoval i prezident Zelenskyj.
Fotogalerie: - Kryty místo kandidatury
Kromě DVTV účinkoval Šándor i v slovenském Diskuzním klubu. I tam se řešily bunkry. Ale nejen ty. Šándor uvedl, že situace není dobrá. Konec konfliktu je nejasný a neví se ani, zda nebude vyvolávat konflikty další. Za problém považuje i to, že lidé nejsou o chování v případě krizové situace vzděláváni.
Podotkl, že taktický jaderný úder na Ukrajině zmínil jednou Sergej Lavrov, zřejmě jako test, jaká bude reakce. Šándor konstatoval, že by se jednalo o překročení rubikonu použití jaderných zbraní, i když přímo by tento výbuch Česko a asi ani Slovensko neovlivnil. Ale mezinárodní společenství by muselo reagovat. Verbálně by dle Šándora reagovali všichni, ale pokud by se volalo po větší reakci, mohly by se začít štěpit aliance. „Pevně věřím, že Rus k tomuto kroku nesáhne,“ řekl a doufal v diplomatické řešení, které by zabránilo dalšímu krveprolití. Konstatoval, že je těžko říci, co se odehrává uvnitř Kremlu a ve velení armády, tudíž si Šándor myslí, že Lavrov jaderné zbraně nezmiňoval pro nic za nic.
Naopak si nemyslí, že by se pak Rusko rozhodlo pokračovat dál, protože to by znamenalo válku s NATO, což by nebylo v zájmu Ruska. Zvlášť proto, že tento konflikt by byl nutně jaderný. Ale pokud by při napadení Slovenska NATO zemi nebránilo, tak by to dle Šándora byl konec aliance.
Za úspěch prý Putin může prohlásit 80procentní ovládnutí Donbasu. A z neúspěchů okolo Kyjeva a Charkova se prý Rusové „oklepali“ a zjistili, že hluboce podcenili protivníka a přecenili své možnosti. Šándor odhaduje, že cílem bylo zadržet vládu, odvést ji do Moskvy a tam ji nechat podepsat demisi nebo separátní mír. Ale díky zpravodajským informacím USA se podařilo plán zbrzdit a znemožnit.
Kromě toho může dle Šándora Rusko vydávat za úspěch i to, že Macron řekl, že Ukrajina si na členství v EU počká deset až dvacet let nebo zajetí vojáků pluku Azov v Mariupolu. S těmi podle generála začne monstrproces, protože Putin sliboval denacifikaci Ukrajiny. Poslední volby pak dle Šándora ukázaly, že Ukrajina není fašistický stát. „Byť je tam určitě velká část Ukrajinců, kteří upřímně Rusy nenávidí,“ podotkl a konstatoval, že nacionalismus se zažehává snadno.
Fotogalerie: - Beseda s Babišem
Pokud jde o situaci, Rusko se prý bude snažit útočit na dodávky západních zbraní, tedy na sklady a nádraží. A také na továrny. Moderátor zmínil, že Rusové cílí i na civilní objekty, ale Šándor podotkl, že ne všechno, co Rusové zasáhnou, zasáhnou cíleně. Byť je to neomlouvá. Rusové se podle něho už poučili z neúspěchů a zlepšili velící strukturu a koordinaci.
„Oni prostě tím těžkým bombardováním likvidují ukrajinské pozice, zdá se, že dokázali zkoncentrovat větší počet vojáků, že přečíslují Ukrajince větším rozdílem, než bylo na začátku konfliktu. To samozřejmě povede k tomu, že na tom Donbase ti Rusové vyhrají,“ usuzuje Šándor. Pomoc od USA? Tam dle generála záleží na tom, kdy přijde, kolik ze 40 miliard na ni skutečně půjde a o jaké zbraně se bude jednat. „Teď ten čas je podle mě spíš na straně Rusů než na straně Ukrajinců, protože evidentně se jim tak nedaří a ten ruský útok postupuje pomalu, ale přesto postupuje,“ podotkl.
Spekuloval, že existuje tajná dohoda nedodávat Ukrajincům tanky a těžká bojová vozidla. A se střelami Stinger a Javelin začíná být problém, že Američanům začínají docházet. K čemuž Šándor poznamenal, že střely Stinger už se nevyrábějí 18 let a Američané si musí hlídat svou zásobu. „Ten průmysl nikde nejede tak, jako ve válečném stavu. Tak to není schopen vyrábět rychle. A to si myslím, že rozhodne tu válku v neprospěch Ukrajinců,“ míní. Ochota prý není ani k dodávání letadel, BVP a tanků.
Otázkou pak podle něho je, jak se Ukrajinci vypořádají s realitou a svým vnímáním své země. Šándor se nediví, že se území vzdát nechtějí. „Zvlášť, když je stále podporujeme a říkáme jim, tuhle válku můžete vyhrát. Je otázka, zda ji skutečně mohou vyhrát. Já se osobně domnívám, že ne,“ dořekl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
