„Asi hledal místo, kde bude největší dopad toho činu. Mě napadla ta analogie s Olgou Hepnarovou,“ zavzpomínal psychiatr na jednu z nejznámějších českých masových vražedkyň, poslední ženu popravenou v Československu, „která objížděla tu nešťastnou refýž v Holešovicích třikrát, než se zaplnila lidmi,“ uvedl host s odkazem na útok náklaďákem, kterým se snažila smést co nejvíc lidí. Psal se rok 1973.
Střelec z Ostravy byl přesvědčen, že je nemocen, a pravděpodobně měl pocit, že o něj lékaři nepečují dostatečně. A možná se chtěl v nemocnici mstít.
Jak tedy podobným případům čelit? V prvé řadě je danou osobu třeba opravdu důkladně lékařsky vyšetřit, aby se dalo s maximální možnou jistotou vyloučit, že trpí nemocí, o které je přesvědčen, že ho postihla. Pokud se člověk ani po důkladném vyšetření neuklidní, je třeba ho nasměrovat na psychiatrii. Problém je, že takto psychicky nemocní lidé sami na psychiatrii jít nechtějí a raději navštíví jinou nemocnici, kde lékaře přesvědčují, že trpí např. rakovinou.
Jak reagovat na střelbu v nemocnici v Ostravě?Anketa
Varoval, že když už je člověk tak moc přesvědčen o tom, že má těžkou nemoc, jeho bludu ho často nezbaví ani léky. I když bere léky, bývá to podle odborníka málo efektivní. A laik prý těžko odhadne, jak by s takovým nemocným člověkem měl jednat, jen těžko může zareagovat, jak by bylo třeba.
Na druhou stranu to, že se někdo vydá k psychiatrovi, je v české společnosti stále bráno jako stigma. „Tam to stigma pořád je. Lidi, bohužel, nerozlišují charakter psychických poruch. Jsou neurotické poruchy, kde ten člověk může fungovat, může být plnohodnotný, a pak jsou skutečně ty poruchy těžké, kde je nalomený kontakt s realitou. Laická veřejnost to všechno vnímá jako jeden batoh problémů. Čili stigma,“ upozornil Žukov.
„Víme, jaká je česká společnost, je taková dravá a škodolibá. Když má u nás někdo nějaký problém, tak to okolí mu to dá tzv. sežrat. To okolí ho prostě převálcuje, vmetou mu to,“ upozornil odborník.
A když už se někdo odhodlá k cestě k psychiatrovi, narazí na další problém. Psychiatrů totiž máme relativně málo. Zvláště v Praze jich je nedostatek a čekací lhůty na návštěvy u nich mohou být měsíc nebo dva, což je pro psychicky nemocného člověka velmi dlouhá doba.
Zvlášť muži berou cestu k psychiatrovi jako své osobní selhání, a když mají např. deprese, řeší to spíš alkoholem, čímž si ještě přitíží. „Alkohol a deprese, to určitě není řešení,“ varoval specialista.
Frustrovaný, psychicky nemocný občan, který má pocit, že na něj lékaři kašlou, může dojít až k tomu, že se pomstí společnosti obecně a zabije kohokoliv. Pokud je pravda, že střelec před svým střeleckým šílenstvím vykázal z čekárny děti, pak se jeho chování nedá svést na amok. Kdyby ho popadl amok, střílel by kolem sebe hlava nehlava a děti by nešetřil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
