Současný konflikt v Kerčském průlivu Ruska a Ukrajiny je nepochybně velkým testem mezinárodních vztahů. „Je to velmi nebezpečná situace hlavně proto, že je zde nepřátelský stav lidí stojících proti sobě, nacházíme se ve velmi citlivém prostoru, je tam velké nakupení vojenských sil,“ řekl Zaorálek na úvod s tím, že tento rizikový prostor je s velkým potenciálem konfliktu.
K celé situaci bylo podle Zaorálka správné stanovisko českého ministra zahraničí, který dal jasně konflikt do souvislosti s anexí Krymu. „Pokud Rusko anektovalo Krym, tak vytvořilo situaci, že najednou máme ze dvou břehů, kde jeden byl ukrajinský a druhý ruský, pouze břehy ruské, a ještě tam Rusko postavilo most,“ zdůraznil Zaorálek, podle kterého je jasným strůjcem konfliktu Ruská federace, která má na svědomí i první kroky vedoucí k tomuto incidentu.
„Sice nemáme detaily, co se přesně v jakém okamžiku odehrálo, ale naše stanovisko se odvíjí od zmiňovaného konstatování, že rizikový stav vytvořila ruská strana anexí Krymu,“ zopakoval Zaorálek s tím, že naše dlouhodobá pozice je, že toto odmítáme a považujeme to za nebezpečné porušení principu mezinárodního práva.
Varoval také před tím, že k tomuto konfliktu došlo z ruské strany naprosto otevřeně, bez jakéhokoli zakrývání. „To je něco nového, a dokonce reakce Ukrajiny je také v něčem nová, protože ani v dobách největší krize na Donbase Ukrajina nereagovala vyhlášením válečného stavu. Vypadá to, jako by se Ukrajina připravovala na nějakou mobilizaci,“ podotkl Zaorálek.
„Prezident Porošenko v parlamentu sám řekl, že má evidence a důkazy toho, že po tomto incidentu má následovat útok pozemních sil na Ukrajinu,“ řekl s tím, že na základě toho ukrajinský parlament v pondělí večer schválil vyhlášení válečného stavu v zemi po dobu třiceti dnů. „Porošenko chtěl původně dvakrát tak delší dobu. Nakonec tak nebudou ovlivněné volby, což je také velmi důležité,“ poznamenal a připomněl, že se často objevovaly spekulace o tom, zda nejde jen o způsob, jak se vyhnout volbám, ve kterých pozice Porošenka prý nevypadala podle průzkumů příliš dobře.
Evropská unie vyzvala Rusko, aby se zdrželo veškerých dalších provokací a propustilo námořníky. Zatím se však tak neděje. Podobné tlaky podle Zaorálka však na Rusko neplatí. „Je to zoufalé. My jsme v Evropě členové už pár let a už vlastně máme stejně jako ti, co jsou v Unii déle, jeden problém, a to ten, že jsme si mysleli, že liberální demokracie bude vítezně postupovat světem, že historie skončila a vystačíme si se soft power, na kterou jsme vsadili. A pak jsme jednoho dne stejně zjistili, že třeba v Jugoslávii přihlížíme vraždění lidí a nejsme schopni zasáhnout. Podruhé to zase bylo natvrdo na Krymu, kde se najednou čelilo brutální agresi,“ připomněl.
I když samotná diplomatická výzva nestačí a ani sankce by podle Zaorálka nebyly žádnou odpovědí, je třeba na diplomatickém jednání stále trvat. „Rusové se sice vůbec netváří, že by chtěli o něčem jednat, ale opravdu jediné řešení je hledání diplomatického způsobu. Někteří spekulují, že se Putinovi hodí opět vyvolat konflikt. Mám ale dojem, že Putinovi by v Rusku mělo jít o jiné věci, než si zachraňovat tvář dalším vojenským konfliktem,“ sdělil s tím, že právě tento konflikt by Putinovi zcela jistě nepomohl.
Podstata chování Ruska v poslední době byla vždy taková, že se snažilo chovat naprosto nepředvídatelně, vyvádět nás z konceptu a ukazovat, že je schopné nás vždy zaskočit. „Předvídat u někoho, kdo má tohle jako princip chování, je skutečně mimořádně obtížné. Rusko kalkuluje a využívá tu výhodu, že EU není v podstatě nepředvídatelného jednání schopna,“ uzavřel s tím, že členské státy EU se musejí vždy nejdříve dohodnout, a jsou tak velmi toporní, rigidní, až jsou z toho nakonec všichni spíše špatní.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
