Tak kupříkladu šestnáctiletý Radek patří ke generaci romských teenagerů, kteří své rodiče nikdy neviděli pracovat. „Momentálně bydlí v jeskyni na okraji Nového Boru. V malém bytě, kde vyrůstal se šesti sourozenci, už nebylo k hnutí, a tak teď přežívá, jak se dá,“ napsala k jheo příběhu Mladá fronta Dnes (MFDnes).
Deníku Radek prozradil, že chodí „na železo“, a to proto, že to denně "hodí" kolem padesátikoruny. Z té se pak i nají. Prý by nikomu nezkřivil vlásek. „Jsem ze šesti sourozenců, dva nejstarší si domů přivedli ještě partnery a mají další děti. Ve finále jsme tam byli jako sardinky,“ vylíčil pak Radek to, kde bydlel, a proto šel přespávat do skály.
„Život venku ujde, ale tyhle kalhoty a triko jsem dva měsíce nesundal. To na ubytovně jsem se koupal každej den,“ svěřil se. Vyšel už ze šestky, což MF Dnes nespecifikovala dál.
Místo peněz dostal jen trávu
Podle romského aktivisty Miroslava Tancoše pracoval prý Radek kdysi u soukromníka, ovšem místo peněz mu dal trávu, na níž si nakonec zvykl. Vždy, když pracoval, tak prý mu nikdo nic nezaplatil. „Čorky nedělám, nepůjdu přece sedět,“ zmínil Radek a redaktorce se také svěřil s tím, že již je s ním jedna dívka těhotná. Ovšem odešla ke svým rodičům někam do Semil.
Další romský mladík pak MF Dnes přiznal, že čichá těkavé látky, hlavně toluen a to již od svých dvanácti let. „Vyšel ze sedmé třídy a od té doby se poflakuje. Občas zajde do herny, ale automaty jsou prevít. Kde na ně brát a nekrást? Pavel tvrdí, že má kliku, že občas něco najde. To byste koukali, co se dá najít v kontejneru,“ napsala dále MF Dnes.
I příběhy dalších dvou mladíků si jsou podobné. Jen devatenáctiletý Dušan trochu vyčuhuje - je totiž téměř vyučený čalouníkem. Z učení ale zdrhnul, vydržel tam jen dva roky. Z jeho vyprávění vyplynulo, že pracoval na obecně prospěšných pracích, ovšem jen půl roku. Nyní bydlí s těhotnou přítelkyní v bytě 2 + 1, ale byt je přijde na osm tisíc korun. Oba jsou přitom závislí na sociálních dávkách od státu.
Na internetu organizují hromadný odchod do Belgie a Francie
Romský aktivista Miroslav Tancoš k tomu sdělil, že situace mladých Rom je horší, než kdy byla. On sám prý pracoval dvaadvacet let v Krystalexu. „Tihle mladí o práci ale nezavadí. Ani jejich rodiče. Romové už v Česku takhle přežívat nechtějí. Na internetu organizují hromadný odchod do Belgie a Francie,“ poznamenal Tancoš.
„Útoky se budou množit, gangy mladých kluků přežívajících na ulici nemají vztah k ničemu," říká dnes na vrub Romů sociolog Ivan Gabal, který nepokoje kolem nich prý předpověděl už před lety.
Podle expertů generaci Romů navíc zastihla stagnace školství, a proto nynější pedagogové neumí učit děti ze sociálně slabých rodin. Příslušníci "ztracené generace" také navíc neuznávají žádná pravidla, protože jim chybějí jakékoliv autority.
„Romové u nás stáli léta mimo společnost. Odnepaměti proto měli vlastní zákony, aby přežili," zmínila ředitelka Muzea romské kultury Jana Horvátová, která je navíc přesvědčena, že čím víc budou Romové drženi v izolaci ghett, tím více se budou utvrzovat v životě na okraji.
Vzdělání prý i za cenu vnucování
„Musíme nabízet mladým z ulice činnost v nízkoprahových centrech. A podporovat jejich vzdělání, i kdybychom ho problémovým rodinám měli vnutit," shrnula nakonec pro MF Dnes vládní zmocněnkyně Monika Šimůnková. Jenže koncepci vlády mnozí haní. Podle nich mladým chybějí jakákoliv pravidla a přijatá vládní strategie je jim nenaučí.
„Na řešení romské otázky si zatím každá vláda vylámala zuby. Když po roce 1989 skončila pracovní povinnost, Romové si zvykly přijímat sociální dávky. Po rozpadu republiky roku 1992 zesílil jejich příliv ze Slovenska,“ dodala MF Dnes k obsáhlému článku s tím, že někteří vrstevníci výše jmenovaných chlapců se proti zděděné mizerii bouří násilím.
V posledních dnech jsme proto zaznamenali případy násilí a bouří v Břeclavi, v Tanvaldu nebo Olomouci. A podle expertů bude takových případů přibývat. Stejně jako následných pochodů proti Romům, které napětí budou ještě více eskalovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
