Vyšší daň, menší výnos. Fialova vláda tlačila na líh, ale stát vybral méně peněz

17.03.2026 17:44 | Zprávy

Měla to být součást ozdravování veřejných financí. Místo silnější státní kasy ale přišlo nepříjemné zjištění: opakované zvyšování spotřební daně z lihu, které prosadila minulá vláda Petra Fialy, podle Unie výrobců a dovozců lihovin ČR nepřineslo slíbený efekt. Sazba daně šla prudce nahoru, inkaso však stagnovalo a nakonec dokonce kleslo. Podle výrobců je to vážný signál, že stát svou daňovou politikou nevydělal, ale naopak otevřel větší prostor šedé a černé ekonomice.

Vyšší daň, menší výnos. Fialova vláda tlačila na líh, ale stát vybral méně peněz
Foto: archiv
Popisek: Alkohol.

„Minulá vláda Petra Fialy opakovaně, nepromyšleně a diskriminačně výlučně u lihovin zvyšovala sazbu spotřební daně, ale inkaso se s růstem sazby nezvýšilo, a naopak začalo klesat. To je nejen v rozporu s očekáváním minulé vlády, a i při klesající spotřebě alkoholických nápojů je to silný signál, že se část trhu přesouvá do nelegálního, a tedy nezdaněného prostředí,“ říká Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL), která zastupuje zhruba 85 % legálního trhu lihovin a jejíž členové za posledních pět let odvedli do státního rozpočtu více než 43 miliard korun na spotřební dani.

Čísla ze státního rozpočtu jsou v tomto směru výmluvná. Inkaso spotřební daně z lihu dosáhlo v roce 2023 částky 8,972 miliardy korun, v roce 2024 činilo 8,965 miliardy a v roce 2025 kleslo na 8,864 miliardy korun. Stát tedy po dalším zvýšení sazby nevybral víc, ale méně. Současně sazba daně vzrostla z 32 250 korun za hektolitr etanolu v roce 2023 na 35 500 korun v roce 2024 a na 39 100 korun v roce 2025. Celkově tedy o 21,2 procenta.

„Ta jednoduchá věta vystihuje problém. Sazba šla o více než pětinu nahoru, inkaso ne,“ dodává Darebník.

Nejde přitom jen o spor mezi státem a jedním průmyslovým odvětvím. Ve hře je širší otázka, jak stát vůbec přistupuje k výběru daní. Pokud má spotřební daň posilovat rozpočet a zároveň regulovat trh, nestačí sledovat růst sazby. Rozhodující je výsledek. U lihu se podle UVDL ukazuje, že mechanické zvyšování daňové zátěže bez důsledné kontroly trhu může vést k opačnému efektu: legální výrobci nesou vyšší náklady, stát inkasuje méně a prostor dostávají ti, kteří pravidla obcházejí.

Unie přitom nezpochybňuje, že se na vývoji podílí i pokles spotřeby alkoholu. Naopak otevřeně připouští, že spotřeba v Česku klesá a že s tím je nutné při hodnocení pracovat. Podle posledních dostupných údajů spadla spotřeba lihovin v přepočtu na čtyřicetiprocentní alkohol z 6,63 litru na osobu v roce 2023 na 6,05 litru v roce 2024. Klesá i spotřeba piva a vína. Jenže právě v okamžiku, kdy stát zároveň zvyšuje sazbu, by se měl tento krok při funkčním systému na inkasu projevit. To se nestalo.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Oto​ Klempíř byl položen dotaz

Proč by lidé nemohli kdekoliv vyjádřit svůj názor?

A to i třeba na festivalu? Proč jen kritizujete druhé? Napadlo vás se třeba zamyslet nad tím, že byste se mohli chovat a jednat jinak? A co jste čekal, když na nepolitickou akci přijde politik, jestli jste tam chtěl jít, proč jste nešel mezi lidi, ale papalášsky na pódium? Proč?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Odchod „expertů“ z ÚV: Křeček zavzpomínal, jak to fungovalo

17:31 Odchod „expertů“ z ÚV: Křeček zavzpomínal, jak to fungovalo

„Na čem by měl být expert nezávislý?“ ptá se bývalý veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v reakci …