Státy EU mají usilovat o lepší začlenění imigrantů do společnosti. Chce jim to přikázat nový plán Evropské komise, podle které je to ku prospěchu jak imigrantů, tak hostitelských zemí. Unie jim k tomu otevře své fondy, aby mohly podpořit imigrantům přístup ke vzdělání, bydlení a lékařské péči.
Vedle tlaku na přijetí „solidárního azylového systému“, který byl představen před několika týdny, EU usiluje o lepší život pro ty, kteří už do EU dorazili. Podle odhadů komise se až 8 procent lidí, žijících v současnosti v EU, narodilo někde jinde.
„Migranti tu žijí s námi, patří mezi nás, není to dělení na ‚my a oni‘,“ vytyčila hlavní tezi Ylva Johanssonová, komisařka pro vnitřní věci. A předestřela optimistickou vizi, ve které se imigrantům podaří „plně rozvinout jejich potenciál a naše společnost bude profitovat z jejich síly a schopností“.
Finance nabízené členským státům mají být použity například na podporu vzdělávání dětí, aby třeba zvládly jazyk a uplatnily se na pracovním trhu. V rámci sociálního dialogu mají státy působit na zaměstnavatele, aby více nabízeli imigrantům pracovní místa, která budou odpovídat jejich vzdělání a schopnostem. Členské státy mají rovněž zamezit jakékoliv diskriminaci imigrantů při shánění bydlení.
Místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas svou kolegyni doplnil, že inkluze imigrantů je „současně právem i povinností“. A spustil výklad, jak začlenění do společnosti bude imigranty motivovat ke snazšímu dodržování evropských pravidel. Současně inkluze a integrace podle komisaře Schinase bude působit výchovně na domorodce, kterým pomůže s odbouráním jejich xenofobie.
Kouč imigrantů: Rasistické zacházení v Česku
Jen pár hodin poté se na webu České televize objevil článek, ve kterém se představuje pan Hrishabh Sandilya, který dle veřejnoprávních redaktorů „pomáhá uprchlíkům vstát z popela“. Ten představil svůj projekt, nazvaný právě ve stylu vstávání z popela Phoenix. Jeho podstatou je vyhledávání talentovaných migrantů a následná podpora jejich podnikání.
Pan Sandilya získal české občanství po deseti letech života v této zemi. Přijel sem v roce 2005 studovat a se svou barvou pleti se tu vymykal, což prý i pocítil. „Měl jsem potíže s pražským pasivně agresivním stylem komunikace,“ vzpomíná.
Dnes se podle něj alespoň Praha změnila, je více globální a také liberální. S rasismem se tu setkal, a přičítá ho nedostatku kulturního povědomí. Velká změna podle něj nastala po migrační vlně v roce 2015, kdy se rozbil jeho obraz Čechů jako „přiměřeně tolerantních“. O pár let později se s českým pasem raději přestěhoval na Kypr.
A pak jasně říká: „Myslím, že je to od Čechů nefér si nad situací takhle umýt ruce, zatímco jsou zakuklení ve střední Evropě, daleko od hranic EU“. Imigranti podle něj o cestu do České republiky (stejně jako do Polska nebo Slovenska) vůbec nestojí. „Většina žadatelů o azyl nevěří, že tyto země poskytují dobré příležitosti, nebo toho tolik slyšeli o drakonických podmínkách a rasistickém zacházení, kterým čelí, že ani neuvažují o odchodu tam,“ říká.
Politici tu podle něj říkají do očí bijící lži jen proto, že chtějí vzbudit politické šílenství a podpořit „nacionalistické pohnutky“.
ROZHOVOR S KOUČEM IMIGRANTŮ ZDE
Postup Česka je podle něj pokrytecký. Jen evropské solidaritě totiž tato země vděčí za to, že mohla v roce 2004 do EU vstoupit. Tím se také „zavázala k evropské budoucnosti“. A z té v následujících letech měla nesmírný ekonomický, sociální i kulturní užitek. „Když však nastal čas v roce 2015 projevit evropskou solidaritu, k níž se Česko zavázalo, odešlo a nechalo Řeky, Italy, Kypřany a další státy, aby se o sebe postaraly samy a vypořádaly se s několika migračními přílivy,“ vzpomíná respondent České televize. Tím prý Česko podkopává evropský projekt.
Druhým důvodem, proč je přístup Česka k migrantům pokrytecký, je podle něj fakt, že čeští emigranti byli čtyřicet let přijímáni po celém světě, dostávali příležitosti a podporu a je smutné vidět, že tato země nyní „správnou věc“ udělat odmítá.
Společnost v Česku podle něj rozhodně není připravena otevřít náruč, jako to udělalo Německo. „Musí však dojít k většímu přijetí určitých skupin, jako jsou nezletilí a rodiny,“ nabádá. Takový přístup je podle něj jediný správný a morální, a také jediný, který zajistí přežití EU.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jav
