Význam velký, naděje malé. Co se děje mezi USA a Čínou

19.06.2023 21:35

MONITORING O tom, jak se budou dál vyvíjet americko-čínské vztahy a zda je pomohla návštěva amerického ministra zahraničí Antony Blinkena v Pekingu zlepšit, promluvil v Interview Plus Jana Bumby sinolog David Gardáš. Blinken sice po schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že „našli společnou řeč“, žádný velký průlom ve vzájemných vztazích ale nelze očekávat, ty budou podle Gardáše i nadále velmi napjaté.

Význam velký, naděje malé. Co se děje mezi USA a Čínou
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Ministr zahraničních věcí Spojených států amerických v Bidenově vládě Antony Blinken

Jako „upřímná a konstruktivní“ označil americký ministr zahraničí svá jednání v Číně. Diplomatická slova ale nezastřou skutečnost, že vztahy mezi Spojenými státy a Čínou jsou nesmírně komplikované. Svědčí o tom i fakt, že naposledy se návštěva amerického ministra zahraničí v Pekingu konala před pěti lety.

Nyní po dlouhé době dochází k jednáním na takto vysoké úrovni mezi oběma velmocemi, podle Gardáše si od jednání ale nelze nyní mnohé slibovat. „Rozhodně nelze očekávat nějakou otočku o 180 stupňů. Ty vztahy rozhodně budou nadále napjaté a tato návštěva má spíše zmírnit napětí a má udržet nějaké komunikační kanály a v podstatě také navázat na setkání amerického prezidenta Bidena s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem ze summitu G20 loni v listopadu v indonéském Bali,“ uvedl sinolog v Interview plus Jana Bumby.

„Takže jde spíše o to, mírnit napětí, aby byly nastavené nějaké mantinely těch potenciálních třaskavých konfliktů, ale rozhodně nemůžeme očekávat, že by najednou zavládla naprostá pohoda v bilaterálním vztahu mezi těmito zeměmi,“ zdůraznil Gardáš opakovaně.

Obě strany vypadaly, jako by význam Blinkenovy návštěvy v Pekingu spíše snižovaly. Podle Gardáše je to z důvodu, že žádný průlom skutečně očekávat nelze. „Význam návštěvy je velký, nicméně šance na dosažení konkrétních kroků a změn nejsou nikterak vysoké. Zatím prohlášení obou stran jsou spíše vágní a usilují o snížení napětí. Ovšem Wang I přímo zmínil, že za napětí může vnímání Číny ze strany Spojených států amerických,“ zmiňuje slova vysoce postaveného čínského diplomata. Připomíná, že důvodů tenze v čínsko-amerických vztazích je celá řada.

Mnohé podle Gardáše zaznívá v tajných neveřejných jednáních a oficiální komuniké zahrnuje jen zlomek obsahu jednání. „Rozhodně bych řekl, že na nezveřejňované části bude většina, protože ta samotná prohlášení jsou často jen několik odstavců, také dost vágních a obecných témat. Blinken jednal s čínským protějškem Čchin Kangem celých sedm hodin. Diplomacie má vždy dvě roviny, jednu veřejnou a jednu za zavřenými dveřmi, která bývá důležitější. Ze strategických důvodů si to obě strany nechávají pro sebe, uvidíme, s čím přijdou po návratu Blinkena,“ dodal Gardáš.

Spojené státy se podle Číny snaží limitovat její růst prostřednictvím sankcí a ekonomických opatření. Spor se vede v otázce Tchaj-wanu, podle Spojených států by si obyvatelé ostrova měli o politickém směřování rozhodovat sami bez zásahů z Pekingu.

Podle Gardáše se západní státy musejí snažit o to, aby se Číně nepodařilo Tchaj-wan izolovat. Kompromis by prý mohly umožnit ekonomické zájmy, protože ostrov patří k deseti největším obchodním partnerům Pekingu, především pokud jde o dodávky čipů a elektroniky. Čína otázku Tchaj-wanu nevylučuje řešit silou.

Čínsko-americké vtahy narušily i nedávné incidenty, jako je například sestřelení údajného čínského špionážního balónu nad Spojenými státy, kvůli čemuž byl odložen původní termín návštěvy amerického ministra zahraničí. Gardáš připomněl, že podobné případy se v posledním roce objevily ve čtyřiceti různých zemích, třeba i v Latinské Americe. „Čína je čím dál víc asertivnější a agresivnější ve sběru dat. Nejde jen o balóny, ale i o kybernetické útoky,“ dodal sinolog.

Za vším podle jeho slov stojí snaha o zabezpečení čínského vládnoucího režimu, ať už jde o informace vnitrostátní a sledování čínského obyvatelstva, ale totéž platí i vůči okolnímu světu. „Sbírají data ve velkém, aby je mohli následně využít pro své geopolitické zájmy,“ uvedl.

Obě velmoci také například rozděluje spor o čínskou expanzi v Jihočínském moři, vazby Pekingu na severokorejský režim nebo dlouhodobě neřešené záležitosti lidských práv.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Když letěl na Čínu Zeman, byl to nepřítel demokracie a svobody, když Blinken, je to inspirativní, mírotvorné??, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseanaboca , 20.06.2023 8:20:46

|  6 |  0

Další články z rubriky

Ukazoval s Černochovou „zákaz Slovákům“, teď se Naď chlubí národním dresem. Lidé mu napsali své

4:46 Ukazoval s Černochovou „zákaz Slovákům“, teď se Naď chlubí národním dresem. Lidé mu napsali své

„Fotit se s cedulkou ‚Slovákům vstup zakázán‘ a potom se předvádět ve slovenském dresu může jen čist…