V důsledku mnoha odvolání pedagogů se mezi studenty objevily obavy z nedostatečně kvalitního personálního obsazení fakulty. Tři studentky na to zareagovaly vylepováním letáků s nápisy „Pane děkane, personální politika není jen právo, ale i zodpovědnost“, a s připomenutím latinského motta fakulty: „Libertas ultra omnia“ (svoboda nade vše).  

Při vylepování byly společně s jedním svým známým přistiženy ostrahou školy, a došlo k incidentu, který je oběma stranami vykládán odlišně. Podle svědectví studentek je ostraha fyzicky napadla a dokonce jim vyhrožovala obuškem, podle verze fakulty naopak jejich doprovod napadl ostrahu.

V důsledku toho byly studentky předvolány k děkanu Ševčíkovi. Vyjádřily přání, aby se mohly dostavit společně a aby byl jako svědek přítomen člen Akademického senátu. Děkan všechny tyto požadavky odmítl. Naopak k jednání přizval tři neochvějně loajální pedagogy, s jejichž pomocí podle svědectví na studentky vyvíjel nátlak, aby svou stížnost na jednání ostrahy stáhly a naopak se samy omluvily.