Podvýbor vznikl v rámci zahraničního výboru na základě iniciativy Evy Decroix (ODS) a poprvé se sešel v lednu 2023. Projekt se odvolával na závazek obnovit tradici „havlovské“ zahraniční politiky obsažený v programovém prohlášení vlády, kde se doslova psalo: „Podpora demokracie, lidských práv a občanské společnosti je morálně správná, je však také pro náš stát výhodná. V minulosti nám naše lidskoprávní a transformační politika dokázala zajistit místo v centru evropské politiky.“
Decroix ze vzniku nového orgánu neskrývala radost: „Je to v programovém prohlášení vlády! Je to aktuální víc, než chceme a jsme ochotni si připustit! A chceme se k tomu postavit čelem! Prachy nejsou všechno! Fakt ne!“ uvedla na síti X. Založení podvýboru si pochvaloval i tehdejší ministr zahraničí Jan Lipavský, který doufal, že se podvýbor stane „významným partnerem MZV pro naplňování zahraničních priorit“.
A jak to v praxi vypadalo? Podvýbor přijal celou řadu usnesení věnovaných aktuálnímu dění po celém světě včetně Íránu, Izraele či Myanmaru. Velká pozornost byla věnována také Číně a Rusku. To členové podvýboru označili za „teroristický stát“ a podpořili Fialovu vládu v prosazování plánu zřídit pro Rusy válečný tribunál. Neopomněli při tom vyzvat Mezinárodní olympijský výbor, aby zakázal účast ruských a běloruských sportovců na nadcházející letní olympiádě v Paříži. A doplnili výzvu k podpoře ruské opozice. Na své poslední schůzi zase poslanci podpořili větší zapojení Tchaj-wanu do mezinárodních organizací a odmítli oficiální čínský narativ o Tchaj-wanu jako součásti ČLR.
Kromě přijímání usnesení tento orgán do Poslanecké sněmovny zval představitele neziskových organizací. Dominují mezi nimi zástupci Člověka v tísni, Amnesty International či ukrajinských subjektů, jako jsou Kharkiv Human Rights Protection Group a Maidan Monitoring Information Centre. Kromě lidskoprávní agendy tyto subjekty spojuje jejich finanční pozadí. Mezi významnými sponzory totiž najdeme Sorosovu Open Society Foundation, National Endowment for Democracy (NED), Americkou agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID) či americké ministerstvo zahraničí.
Nová zjištění dále odhalují, že agenda podvýboru spojená s Čínou byla koordinována v rámci globální kampaně Meziparlamentní aliance k Číně (IPAC) spuštěné v červenci loňského roku. Ta zavazovala členy aliance k prosazování sdílených zájmů na národní úrovni. Předsedkyně sněmovního lidskoprávního podvýboru Eva Decroix v té době byla a dodnes je ve vedení IPAC (stejně jako předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer).
Členem organizace, financované NED, Open Society Foundation a několika tchajwanskými nadacemi, byl i místopředseda podvýboru Hayato Okamura (KDU-ČSL). Nabízí se proto otázka, zda podvýbor pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí nepřispíval k prosazování cizí agendy na půdě českého Parlamentu.
Je to právě lidskoprávní orientace zahraniční politiky Fialovy vlády, která spoléhala na spojenectví s Joem Bidenem a Demokratickou stranou, co dostalo českou politickou reprezentaci do konfliktu s Trumpovou administrativou. Ta totiž právě proti této části amerických politických a nevládních struktur zakročila. Řadě organizací včetně NED a USAID v uplynulých měsících omezila financování, některé dokonce zcela zrušila.
Fotogalerie: - Alenka v říši financí
Zájmy, které v uplynulém volebním období prosazoval sněmovní podvýbor, protiřečí nejen nové americké strategii Donalda Trumpa, ale také návrhu programového prohlášení Babišovy vlády, která slibuje návrat k realistické a pragmatické zahraniční politice a zdůrazňuje státní suverenitu a obranu českých národních zájmů.
Přesto na prvním povolebním zasedání zahraničního výboru Hayato Okamura obnovení lidskoprávního podvýboru opět prosazoval. Nově zvolený místopředseda Filip Turek (Motoristé) to tehdy odmítl: „Padlo tady, že by se měl založit podvýbor pro lidská práva, myslím, že dělat nekonečné rezoluce, které k ničemu nevedou, není dobré.“
Podobný názor má i Jindřich Rajchl (PRO). Pro ParlamentníListy.cz uvedl, že pro další existenci lidskoprávního orgánu není žádný důvod. „Z mého pohledu byl tento orgán zcela zbytečný a nepřinesl nám vůbec nic. Z pozice diplomatické síly České republiky, jež není rozhodně v celosvětovém měřítku zásadní, je to pouze hra na mesiáše a vzývání havlovských duchů,“ konstatoval novopečený člen zahraničního výboru.
JUDr. Jindřich Rajchl
Ani podle Tomáše Doležala (SPD) lidskoprávní podvýbor žádný pozitivní přínos pro český stát a jeho občany neměl. Poslanec SPD naopak hovoří o ryze účelovém projektu spojeném se zájmy „politických neziskových organizací“ a „nepřijatelným ovlivňováním politického a volebního vývoje v cizích zemích z peněz českých daňových poplatníků“.
Upozorňuje na selektivní přístup k lidskoprávní problematice a na skutečnost, že se navzdory svému názvu věnoval rovněž specifickým domácím tématům včetně propagace agendy vybraných neziskových organizací financovaných ze státního rozpočtu. „Šlo např. o téma tzv. anticikanismu anebo tzv. transformační spolupráce, což je projekt financovaný z peněz českého Ministerstva zahraničí, spočívající v indoktrinační činnosti českých politických neziskovek v zahraničí.“
Zajímalo nás proto, jak činnost podvýboru a jeho přínos pro Českou republiku zpětně hodnotí Eva Decroix. Na opakované dotazy však místopředsedkyně ODS a bývalá ministryně spravedlnosti neodpověděla. K tématu se nevyjádřili ani další poslanci bývalé vládní koalice, které ParlamentníListy.cz oslovily.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Podvýbor pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí: Zrušit?
autor: Ladislav Zemánek
