Za nezávislá média. Tak se jmenuje nejnovější výzva vládě k zachování dosavadního koncesionářského modelu financování. Dopis podepisovaný televizními a rozhlasovými radními navázal na společnou iniciativu ředitelů České televize a Českého rozhlasu Hynka Chudárka a René Zavorala.
Jde o reakci na plány vlády ve financování veřejnoprávních médií. Koalice si do programového prohlášení dala jasný závazek, že „zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy“.
Zdůvodněno je to mimo jiné potřebou aktualizovat celý koncept veřejnoprávní služby, vycházející ze zákona z roku 1991, pro podmínky jednadvacátého století. Jak upozorňují experti, ke zrušení koncesionářského principu už sáhla řada evropských zemí, třeba všechny skandinávské.
Odpůrci naopak argumentují, že systém poplatků, spojených s vlastnictvím přijímacího zařízení, který byl vytvořen u rozhlasových přijímačů v první polovině dvacátého století, je stabilní, osvědčený a není důvod do něj sahat. Fialova vláda prosadila jeho rozšíření i na mobily, tablety a počítače.
Debata ale neprobíhá jen v kontextu technologických řešení. Podstatným elementem je i snaha vymezit, co vlastně od veřejnoprávní televize a rozhlasu očekáváme v podmínkách, kdy teristické vysílání ztratilo svou dominantní pozici a sociální sítě významných osobností někdy mají větší „zásah“, než pořad vyráběný desítkami pracovníků.
A do debaty vstupují i otázky politického chápání „veřejnoprávnosti“, neboť množství diváků není spokojeno s tím, jakým způsobem ČT a ČRo veřejnost informuje.
Proti tomu ale nelze přehlédnout postoje, které považují jakýkoliv zásah do současného stavu za ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií. V těchto kruzích vyvolávají plány nové legislativy, kterou by vláda chtěla uvést v účinnosti už od ledna 2027, slova o „slovenském a maďarském scénáři“.
Právě proto ředitelé televize a rozhlasu vyzvali ministra, aby vyvrátil pochybnosti tím, že umožní „fundovanou diskusi s dalšími významnými subjekty a odbornou veřejností“.
„Jsme připraveni vést otevřenou a věcnou debatu o budoucnosti médií veřejné služby. Tyto kroky by měly předcházet jakékoli změně systému financování veřejnoprávních médií,“ uvedli. Koncesionářský systém podle nich vytváří přímý vztah mezi veřejnoprávními médii a jejich diváky či posluchači, které vytváří ochranu redakčního a institucionálního rozhodování před politickými nebo ekonomickými vlivy.
Z existence ČT profituje společnost. Tedy i ti, co se nedívají
O den později se k nim otevřeným dopisem přidali i členové Rady České televize, doplnění o člena Rady Českého rozhlasu Zbygniewa Czendlika. Z televizních radních jsou podepsáni David Brabec, Jefim Fištejn, Ivana Chmel Denčevová, Vlastimil Ježek, Ladislav Mrklas, Karel Novák, Jiří Padevět, Bára Procházková, Ilja Racek, Milada Richterová a Tomáš Řehák. Zdůraznili ale, že jde o jejich osobní stanovisko, ne o postoj Rady.
„Český rozhlas i Česká televize jsou dlouhodobě médii s nejvyšším podílem důvěry občanů České republiky a tuto důvěru je nezbytné chránit a citlivě o ni pečovat,“ píší. Veřejnoprávní média jsou podle nich jedinečná a plní službu, které se nemůže ujmout nikdo jiný.
„Silná, nezávislá a stabilně financovaná média veřejné služby představují jeden ze základních a nezbytných pilířů demokratické a zdravé společnosti. Jakékoliv jejich ohrožení je proto rizikem pro všechny občanky a občany této země, a to jak v současnosti, tak i v budoucnosti,“ stojí dále v dopise.
Systém financování prostřednictvím poplatků je podle radních systémem v České republice dlouhodobě osvědčeným, zavedeným, a především zajišťujícím nezávislost veřejnoprávních médií. „Vysoká důvěra občanů je potvrzením stávající důvěryhodnosti obou médií i potvrzením správnosti současného způsobu financování,“ usuzují.
Dokument hovoří o uchování duchovního, kulturního a přírodního dědictví, prezentaci menšinových témat, specializovaném vysílání pro děti a mládež, síti zahraničních zpravodajů nebo podpoře menšinových sportů.
Vysílání pro menšiny: Chi chi na gauči
A radní také odmítají častý argument, že by si Českou televizi měl platit pouze ten, kdo na ni chce koukat, třeba na principu kódovaného multiplexu. „Veřejnoprávní média pečují o společnost ve všech jejích aspektech s cílem, aby se všichni lidé mohli účastnit demokratických procesů. Proto z existence veřejnoprávních médií jednoznačně profitují všichni, tedy i ti, kdo vysílání zrovna nesledují,“ vysvětlují.
ParlamentníListy.cz text získaly už v době, kdy byl podepisován. Od zveřejněného se liší absencí věty, která čtenáře šokovala, ale v původní verzi se skutečně nacházela.
Tato věta měla znít: „Obdivuhodná platební morálka občanů je potvrzením stávající důvěryhodnosti obou médií i potvrzením správnosti současného způsobu financování – a zároveň také důkazem, že si lidé uvědomují, že veřejnoprávní média jsou především „jejich“ a jsou tu opravdu pro každého“.
Od koncesionářů Česká televize a Český rozhlas za rok 2024 vybraly asi 10,5 miliardy korun. O tom, jaké jsou příčiny zmíněné „platební morálky“, ale nejspíš lze vést diskusi. Vysvětlení, že lidé cítí sounáležitost se „svými“ veřejnoprávními médii, určitě není jediným možným.
„Na úhradě Česká televize trvá“
Když ParlamentníListy.cz v týdnu zveřejnily text s původní verzí dopisu, přišlo nám mimořádné množství nesouhlasných reakcí.
Na základě tvrzení o placení poplatků jako projevu důvěry se rozhodla ParlamentníListy.cz oslovit jedna z koncesionářek, která před několika lety učinila zkušenosti s referentkou vymáhání TV poplatků, jak se tato pozice na Kavčích horách oficiálně jmenuje. Jejich komunikace, kterou nám povolila sdílet, ukazuje zdroje platební morálky koncesionářů.
Koncesionářský poplatek je příjmem vycházejícím ze zákona, a jak na Kavčích horách, tak na Vinohradské třídě zaměstnávají celé oddělení, které jejich zaplacení vymáhá.
Koncesionářka před několika lety našla ve schránce od České televize předžalobní upomínku. Obratem zahájila e-mailovou komunikaci a zaslala dokumenty prokazující, že k placení koncese měla zřízený trvalý příkaz a platby měsíčně skutečně odcházely. Pozastavila se také nad tím, že vymáhací oddělení zasílá rovnou předžalobní výzvu, aniž by předtím byly využity jakékoliv mírnější prostředky upozornění.
Referentka odepsala, že poplatek nebyl uhrazen jednou zcela a třikrát částečně, a to v období jedenáct až sedm let nazpátek. Celková výše nedoplatku činila 740 Kč. „Nejstarší dlužné poplatky jsou umořeny vždy ze zákona nově zaslanou platbou, z toho důvodu byla upomínka za aktuální předpisy,“ vysvětlila, jak se stalo, že dluh byl za období, ve kterém koncesionářka platbu posílala.
Význam tohoto postupu se ukázal ve chvíli, kdy koncesionářka namítla, že Česká televize pro uplatnění pohledávky vzniklé již před mnoha lety neučinila vůbec nic, a občanský zákoník na takové situace pamatuje tím, že pohledávka je po třech letech promlčena.
„Dle Občanského zákoníku je každá nová platba umořena na nejstarší dlužný poplatek. Nedoplatky vznikly v minulosti, ale byly uhrazeny dalšími zaslanými platbami. Díky tomu však na Vaší evidenci vznikl dluh aktuální. Na Vaší evidenci nebylo řádně hrazeno a upomínané dluhy jsou díky umoření vyčísleny za aktuální předpisy TV poplatků. Nejedná se tak o promlčenou pohledávku. Na úhradě nedoplatku Česká televize trvá,“ reagovala referentka.
Fotogalerie: - Poplatky ČT se zvýší
Koncesionářka nedoplatek obratem uhradila, ale neodpustila si poznámku, že chování České televize považuje za neetické, neboť nebyla nijak informována, že „na evidenci nebylo řádně hrazeno“ a lidé po tak dlouhé době nemají možnost ověřit, zda byla platba provedena řádně, nebo vznikl nějaký problém.
V odpovědi se dozvěděla, že „Česká televize ze zákona nemá povinnost upomínat koncesionářský poplatek, který je stanoven zákonem a jeho povinnost je plně v kompetenci poplatníka“. Přesto podle ČT byla upozorněna, a to na e-mailovou adresu, kterou před mnoha lety uvedla jako kontaktní. Tento e-mail ale koncesionářka mezitím zrušila a do ČT se tedy vrátil jako nedoručitelný. Žádné další kroky k informování koncesionářky už Česká televize nekonala.
Zda si za toto chování zaslouží „vysokou důvěru“, o které také hovoří dopis radních, to necháváme na čtenáři.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Mají být zachovány koncesionářské poplatky?
