Pravda o klimatické panice. Důkazy přímo z Česka

07.02.2026 17:40 | Komentář

KLIMA: VZPOURA PROTI PANICE V prvních dílech seriálu, připravovaného společně s mezinárodním vědeckým sdružením Clintel, jsme popisovali paniku, která kolem klimatu vznikla. Dnes na téma střídání počasí, klimatologie, důkazů a „důkazů“.

Pravda o klimatické panice. Důkazy přímo z Česka
Foto: Clintel
Popisek: Logo organizace Clintel

V následujícím textu se podíváme především na střídání počasí na doby ledové a meziledové. Nezvratné důkazy byly objeveny při geologickém průzkumu, který byl realizován na přelomu 70. a 80. let minulého století. Očekávaným výsledkem mělo být největší ložisko štěrkopísků v oblasti Jablonného v Podještědí a Dubnice. Součástí tohoto úkolu byl i geologický průzkum v blízkém okolí. V samotném ložisku byly vyhledávány především štěrkopísky. Ty pak sloužily a dodnes slouží ve stavebnictví. 

Anketa

Kdo je vinen současnou situací?

0%
hlasovalo: 51283 lidí

Při geologickém průzkumu bylo objeveno mnoho zajímavých faktů, které se týkají zalednění, tedy dob ledových a dob meziledových. Existence meziledových období byla v daném prostoru od Rynoltic až po Mimoň prokázána výskytem fosilních půd. Z toho vyplývá existence meziledových dob. Další teplé období v Eemu trvalo 14 tisíc let.

Pohyb ledovce a jeho hranice byly odkryty při těžbě v lomu u Dubnice. Petrografické členění se sestává ze žul, pazourků vulkanických kamenů a dalších hornin. Ve stěnách lomu byly u Dubnice objeveny dokonce balvany švédské žuly.

Časově nejdelší zalednění Holstein trvalo 150 tisíc let. Toto zalednění ovlivňovalo reliéf krajiny. Další ledovce Riss a Wurm již za hory do české pánve nedosáhly, ale výrazně ovlivnily podnebí a další tvorbu říčních teras v regionu. V době stadiálů ve wurmském glaciálu se tvořily spraše a další mladší terasy. Vliv na tvorbu krajiny v daných dobách měl mimo jiné Podkrušnohorský zlom, který probíhá od Krušných hor až k Liberci. Známky o vlivu zlomu jsou patrné v Lužických horách, kde jsou viditelné u turistické stezky, která probíhá od Jitravského sedla směrem na Hrádek nad Nisou a dále.

Při tání ledovce docházelo k usazování naplavovaných štěrkopísků a tvorbě jednotlivých teras. Při pomalém tání, které probíhalo zpočátku, se tvořily tzv. hrnce a pak jezero. Základy těchto sedimentů byly tvořeny místy jílovitými souvky a nad nimi jezerními písky, které se tvořily pří oteplování a tání ledovců. Význam zde měla řeka Ploučnice, která si v té době tvořila koryto a odtékala na Českou Lípu a dále do Děčína, kde se vlévala do Labe.

Dalšími důkazy o činnosti ledovců jsou výskyty geologických jevů v regionu od Jablonného v Podještědí ve směru na Mimoň. Zde byly ve stěnách starých lomů objeveny mrazové klíny, mrazové hrnce a další stopy po zalednění a vysokém snížení teplot, které v dané době stadiálů vznikaly.

Veškerá data byla objevena už při otvírce jednoho z největších ložisek štěrkopísku v České republice. Těžba nám také otevřela poznání o geologické stavbě ložiska štěrkopísků a z ní plynoucí fakta o vzniku ložiska a jeho struktuře, v níž jsou zastoupeny horniny z velké dálky, které dopravily na různá místa ledovce a jsou důkazem trasy, odkud byly přemístěny.

Z popsaných důkazů vyplývají následující závěry.

Zalednění dodalo místu určitý tvar krajiny, kde v dané době docházelo k její přeměně díky tektonickým jevům, ke kterým docházelo během pohybů podél Krušnohorského zlomu. Řeka Ploučnice vytvořila koryto, které postupně vytvořilo terasy. V údolí řeky Ploučnice byla provedena geofyzikální měření, která potvrdila 60 metrů hlubokou rýhu, která kopírovala terén podél řeky. Co je ovšem nejdůležitějším faktem – potvrdila změny teplot s délkou trvání vysokých teplot v interglaciálech a tím ústupu a tání ledovců. Nu, a nejdůležitějším poznáním je délka času teplotních rozdílů.

Závěrem lze doporučit velmi zajímavou procházku v tomto regionu. Začneme Jitravským sedlem a odtud na hřeben naproti silnici na Českou Lípu. Jdeme po hřebenu, kudy vede turistická cesta a kudy ledovec v období Mindelu překročil hranice do Čech. Dále pokračujeme po hřebeni, až narazíme na ledovou jeskyni, a pak pokračujeme podél svisle nebo šikmo usazené pískovcové skály. Zhruba po dvoukilometrové cestě sejdeme dolů a skončíme na Sloních skalách. Od nich se dáme zpět na hlavní silnici, u které uvidíme zarostlou pískovnu, v níž jsou obrovské žulové balvany, které přinesl ledovec. Potom pokračujeme dál do Jablonného v Podještědí, kde si prohlédneme místní kostel, který je zmenšenou podobiznou kostela ve Vatikánu.  

Závěrem jen poznámka: Pohyby ledovce dokazují, že změna teplot na Zemi je naprosto přirozený proces, který se v jejích dějinách opakoval, opakuje a v budoucnosti opakovat bude.

Kolektiv autorů Clintel ČR

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Rozpočet prezidenta

K čemu by bylo pro občany a ČR dobré, kdybyste rozpočet prezidenta snížili na 0? A není pokrytecké za to, že to chtěla udělat Fialova vláda jí kritizovat a pak to sám navrhovat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 9 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

„Ten mag*r Foltýn. 136 milionů pro média.“ Babiš řádil ve studiu

15:10 „Ten mag*r Foltýn. 136 milionů pro média.“ Babiš řádil ve studiu

Hostem pořadu Za pět minut dvanáct byl premiér Andrej Babiš (ANO), jenž odmítl označení „slabý premi…