Co v první řadě očekáváte od evropských, tedy svých státníků?Anketa
„Možná jste si mysleli, že nám jsou důsledky plynoucí z agrese Ruska na Ukrajině, povstání ISIS v Iráku či zpupného chování Číny jasné. Mnohým z nás nejspíš ano, ale Obamovi bohužel nikoli. Jinak by nemohl systematicky snižovat výdaje na obranu a podkopávat tak schopnost prosazovat naše strategické zájmy a odvracet potencionální hrozby," varuje Samuelson.
„Naše strategické záměry jsou uměle svazovány se stabilitou dolaru. Naposledy se Obamova adminisitrativa nechala slyšet, že neplánuje žádné vojenské mise s cílem dlouhodobě stabilizovat situaci v Iráku a Afghánistánu. Přitom se přímo nabízí naše dlouhodobá přítomnost v oblasti ropných polí na Středním východě, na kterých je světová ekonomika přímo závislá," vyjadřuje se Samuelson kriticky k Obamově administrativě.
Obrana je podle Samuelsona pro rozpočtové škrty lákavým cílem. „Dokud to není zapotřebí, veřejnost si takové snižování výdajů ani nevšimne. Navíc výdaje na obranu představují velmi populární téma, na které veřejnost ráda slyší. Podle nedávného průzkumu Gallup institutu považuje současné výdaje v této oblasti 37 % oslovených respondentů za příliš vysoké a naopak 27 % za příliš nízké. Na těchto číslech se bezpochyby odráží zklamání Američanů z nepříliš úspěšných válek v Iráku a Afghánistánu," míní Samuelson.
„Není proto příliš překvapivé, že podle rozpočtového zákona z roku 2011 činily předpokládané vojenské výdaje na příštích deset let jeden bilion dolarů. Škrty jsou skutečně obrovské. V nové studii uvádí Todd Harrison z nezávislého think tanku Center for Strategic and Budgetary Assessments další závažná zjištění. Od roku 2010 se např. výdaje na obranu očištěné o inflaci snížily o celých 21 %. Konkrétně se jedná o výdaje na operace v Iráku, Afghánistánu a pro zámořské pohotovostní operace (ZPO). Bez této poslední položky jde o pokles o 12 %," cituje Samuelson z výše zmíněné studie.
„Harrison si dále všímá, že výdaje na obranu pro rok 2014 činí 3,4 % z HDP. V období následujícím po druhé světová válce přitom šlo o 5,5 %. Pokud zůstanou výdajové stropy na současné úrovni, půjde při tomto trendu na obranu již v roce 2019 jen o 2,5 % z HDP. To by byla nejnižší úroveň od roku 1940," cituje Samuelson další údaje ze zprávy.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
„Pro rok 2014 navíc tvoří výdaje na obranu podíl 16,3 %, zatímco jiné výdaje stále rostou. Přikladem budiž výdaje na sociální zabezpečení ve výši 23 % a na zdravotnictví ve výši 14 %," konstatuje Samuelson.
„Platí tedy, že počet misí narůstá, ale zdroje se snižují. I přes avizované škrty se Harrison domnívá, že by měl Pentagon na příštích pět let požadovat o 200 miliard dolarů více, než má v současné chvíli slíbeno. Bez toho bude muset začít snižovat početní stavy v Iráku na všech úrovních. Už nyní dochází ke snížení z 566 000 na 450 000. Pokud se nic nezmění, bude muset dojít ke snížení o dalších 30 000," vybírá Samuelson další klíčové pasáže z Harrisonovy zprávy.
„Vzhledem k okolnostem by se však mohl podle Harrisona současný počet misí násobně zvyšovat. Jejich úkolem může být obrana proti kybernetickým útokům, ochrana Evropy před Putinovu agresí či kontrola íránského jaderného programu. Nabízí se i další oblasti, kde je stále co řešit. Konkrétně Severní Korea či ožívající Čína. Harrison kritizuje administrativu ve Washingtonu jednak z důvodu, že není schopna najít potřebné výdaje, a zároveň také proto, že neumí dostatečně správně redukovat počet cílů, na které by se měly menší obranné rozpočty zaměřit," nechává Samuelson opět promluvit fakta.
„Ještě ve více kritickém duchu se potom nese na stejné téma vypracovaná zpráva, jejímž autorem je pracovní skupina National Defense Panel. V té se přímo píše, že `nadměrné obranné škrty představují vážnou strategickou chybu a způsobují tak významné problémy v oblasti investic, dále rovněž zpochybňují v očích spojenců naše odhodlání a schopnost plnit závazky`. Jedním ze spoluautorů této zprávy je i bývalý ministr obrany v Clintonově vládě v letech 1994-1997, vysoký generál John Abizaid či Michéle Flournoy, jenž působil na ministerstvu obrany ve vládě prezidenta Obamy v letech 2009-2012," jmenuje Samuelson některé autory zprávy.
„Již od druhé světové války spočívá postavení USA jako klíčového globálního hráče částečně právě i na potencionální vojenské síle, která doplňovala politickou a hospodářskou politiku. Tato vojenská síla nebyla naštěstí vždy využita, tedy s výjimkou nešťastného selhání ve Vietnamu. Přesto se výdaje na obranu USA často podceňují, protože byly často určeny na války, které nebyly nikdy realizovány. Vyšší výdaje na obranu jsou vzhledem k udržení stávajícího světového řádu naší prioritou. Podoba současného světového řádu se sice nedá garantovat navždy, ale je možné jej alespoň částečně zachovat právě jenom tehdy, když budeme disponovat silnou armádou. Tento základní národní zájem by měl být nadřazen krátkodobým politickým zájmům. To by měli vědět republikání, kteří neuznávají zvyšování daní, ale i demokraté, již jsou ochotni snížit vše kromě sociálních výdajů. Je zřejmé, že historie bude při hodnocení jejich neblahého vlivu na snižování výdajů na obranu k oběma těmto politickým stranám nelítostná," má jasno Samuelson.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
