V posledních dvou a půl letech přišlo díky liberální přistěhovalecké politice německé vlády do země více než milion uprchlíků. Jejich integrace je však během na dlouhou trať, a ačkoli vláda a spříznění experti hovořili o tom, že migranti budou přínosem pro německou ekonomiku, zatím nic takového nepotvrzuje. Jak píše Die Welt, nezaměstnanost mezi cizinci dosahuje 13,6 %, zatímco bez práce mezi rodilými Němci je pouze 4,4 % lidí.
Alarmující je rovněž podíl přistěhovalců, kteří pobírají sociální dávky v rámci skupiny Hartz IV. Zatímco ještě v roce 2016 jich byla přibližně čtvrtina, loni šlo již o celou třetinu. Lidé bez německého občanství tvoří 26 % ze všech osob, které jsou registrovány na úřadech práce. „Zhoršení všech statistik spojených s nezaměstnaností má přímou spojitost s migrační vlnou. Podle Spolkové agentury práce nyní hledá práci téměř půl milionů lidí s přistěhovaleckými kořeny.“
Podle Panu Poutvaara z Ifo Institutu v Mnichově od roku 2010 mezi německým obyvatelstvem míra nezaměstnanosti stále klesá, ale u přistěhovalců je tomu přesně naopak. „Bez práce je třikrát více cizinců než rodilých Němců. Hlavním důvodem je nižší kvalifikace přistěhovalců z Blízkého východu či Afriky, pro které je tak obtížnější se na trhu práce uplatnit. To se naopak netýká přistěhovalců ze zemí Evropské unie, u kterých je nezaměstnanost stejně nízká jako u Němců.“
Situace se z pohledu nezaměstnanosti v rámci komunity přistěhovalců mění zejména v posledních deseti až patnácti letech. Zatímco na počátku devadesátých let tvořili cizinci mezi nezaměstnanými asi devět procent, od roku 2005 začal tento poměr stoupat strmě vzhůru a dnes je na zmiňovaných 26 %. „Důvodem je skutečnost, že v současnosti žije v Německu mnohem více přistěhovalců než v roce 2005. Mezi lety 2011 až 2016 přišlo do Německa 2,7 milionů přistěhovalců, což představuje nárůst o 43 %,“ říká Poutvaar.
Jak dále Poutvaar uvádí, v roce 1991 tvořili cizinci v rámci německé populace 7,6 %, ale na konci roku 2016 to bylo již asi 11 %. Nezaměstnanost jednotlivých národnostních skupin se však značně liší. „Například mezi Maďary je bez práce méně lidí než u rodilých Němců. Naopak turecká komunita vykazuje nadstandardní poměr lidí bez práce (15 %). Ještě horší je situace mezi Syřany, Eritrejci či Afghánci, kde je bez práce 43 % lidí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník
