Válka proti Ukrajině trvá už 362 dní a podle amerického Institutu pro studium války teď Ruská federace nedokáže výrazně zintenzivnit své útočné operace. Analytici mají za to, že Rusům se dosud nepodařilo na frontě nahromadit dostatek tankových jednotek. Stavy této techniky se i na ruské straně stále doplňují. Rusové mají podle ISW problémy s jejich rychlejším doplněním. „Ztráty ruských tanků byly v této válce enormní a dosáhly ekvivalentu hodnoty přibližně 16 tankových pluků, což pravděpodobně brání Rusku rychle rekonstruovat své tankové jednotky,“ uvedl ISW.
V Luhansku se podle analytiků už objevila většina dostupné vojenské techniky z ruského Západního vojenského okruhu a s těmito jednotkami Rusové podle analytiků nedosáhnou výsledků, které si žádá velení.
„Ruské konvenční pozemní síly v Luhanské oblasti jsou obecně rozmístěny a bojují v normálních doktrinálních formacích a jednotkách spíše než v taktických skupinách praporů nebo jiných ad hoc strukturách. ... Ruské síly mají téměř jistě stále nějaké rekonstruované mechanizované jednotky v záloze, ale nasazení těchto omezených záloh do frontové linie v Luhanské oblasti pravděpodobně dramaticky nezmění průběh probíhající ofenzivy. Ruská ofenziva bude velmi pravděpodobně pokračovat po nějakou dobu a může dočasně nabýt na síle, jakmile budou vyčleněny konečné rezervy – pokud budou – ale velmi pravděpodobně bude kulminovat daleko od svých cílů a pravděpodobně nedosáhne významných zisků,“ uvedl institut.
Podle institutu totiž ruská armáda už nasadila do ofenzivy v Luhansku většinu vojenských prostředků určených pro západní vojenský okruh. Analytici mají za to, že jednotek ponechaných stranou, v záloze, nebo skrytých před očima pozorovatelů. mnoho nezůstalo.
Tim Lister ze CNN napsal, že ruská agrese proti Ukrajině trvá již téměř rok a po roce nejen že se zdá, že Rusko nedosáhne svých cílů, ale dokonce se zdá, že ukrajinská armáda ještě může zvítězit a osvobodit svou zemi od ruských okupantů. Podle Listera se ukázalo, že Ukrajinci jsou schopni způsobit ruské armádě obrovské ztráty „a obnažili zastaralou taktiku, zastaralé velení a křehkou morálku sil, které jsou působivější na přehlídkách než na bojišti“, uvedl Lister s tím, že by si málokdo 24. února 2022 myslel, že po roce války budou vzdušné síly Ukrajiny stále fungovat a stále budou pro nepřítele představovat hrozbu.
Ukrajinská armáda prý též ukázala pružnost a pohyblivost, která se pozitivně projevila na počátku války při obraně letiště Hostomel, kde byly rozdrceny elitní ruské výsadkové síly. Podle Listera prokázali Ukrajinci pružnost i při ničení ruských kolon mířících na Kyjev.
Lister však upozorňuje, že po roce bojů potřebuje ukrajinská armáda munici a potřebuje ji mnohem naléhavěji než tanky, o kterých se sice mluví, ale kde není jasné, kolik jich nakonec dostanou.
„Jeden ukrajinský voják minulý týden vystoupil v televizi a řekl: ‚Potřebujeme granáty, granáty a ještě jednou granáty.‘ Zatímco Ukrajina vstřebává západní techniku a cvičí se na ní, snaží se také vést válku s výzbrojí ze sovětské éry a shání po světě munici velkého kalibru a náhradní díly. ‚Deficit munice‘ je její Achillovou patou tváří v tvář obrovské ruské zásobárně dělostřeleckých a raketových systémů,“ uvedl Lister.
I podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga teď ruská válka na Ukrajině představuje především logistický závod. Závod, kde na jedné straně stojí Ukrajina a její partneři a na straně druhá Ruská federace se svými partnery.
Důležitou roli prý ještě může sehrát i ruské letectvo, které bylo dosud nasazeno jen v menší míře, což si uvědomují i Američané. „Víme, že Rusko má ve svém inventáři značný počet letounů a že mu zbývá mnoho schopností,“ řekl minulý týden americký ministr obrany Lloyd Austin.
Na druhou stranu, zničení desítek kusů ruské obrněné techniky ukazuje, že Rusové svou další ofenzivu nezahájili právě nejlépe. Tak to vidí Tim Lister, podle něhož Rusové nemají k dispozici dost sil ani na to, aby obsadili celou Doněckou oblast.
„Pokud by se Rusku podařilo dobýt část Doněcka, která je stále v ukrajinských rukou, muselo by zdemolovat území o velikosti Connecticutu. Podle ukrajinských a západních představitelů již nyní existují problémy s dodávkami munice na ruskou frontovou linii,“ napsal Lister.
Ukrajinci podle něj ještě mají šanci zvítězit, ale nebude to v roce 2023, protože bude trvat, než se Ukrajinci naučí používat západní tanky a další techniku.
Hlavní politický analytik serveru katarské televize Al-Džazíra Marwan Bishara se zamyslel nad tím, jaký bude svět, až tato válka skončí. Konstatoval, že ruská invaze na Ukrajinu oslabila roli Ruska ve světě, protože ukázala, jaká je ruská armáda ve skutečnosti. A co ještě snese ruská ekonomika.
„Válka byla katastrofální i pro zbytek světa. Nejenže destabilizovala energetické trhy, podnítila inflaci a narušila dodávky potravin a zboží, ale také odhalila a zhoršila špatný stav světových záležitostí, urychlila šíření jaderných zbraní, podnítila závody ve zbrojení, ochromila Organizaci spojených národů a podkopala mezinárodní právo, mnohostrannou spolupráci a humanitární pomoc. Je to skutečně hloupá válka,“ napsal analytik.
Tato válka, stejně jako všechny předchozí války, ukázala, že mezinárodní systém selhal.
„Bipolární, unipolární a nyní i multipolární uspořádání světa ukázalo, že pokud jde o světové mocnosti, nelze během geopolitických konfliktů doufat v mezinárodní právo ani v mezinárodní dohody. Ty jsou určeny slabým, kteří je mohou ctít se zbraní v ruce, a silným, kteří je mohou libovolně porušovat,“ napsal Bishara.
„Jedná se o zmanipulovaný globální systém, který zvýhodňuje mocné proti bezmocným - systém, který s největší pravděpodobností povede k tomu, že více zemí bude usilovat o jaderné odstrašení, aby se o sebe postaraly samy. Není divu, mnozí se domnívají, že Ukrajina byla naivní, když se v roce 1994 vzdala svých jaderných zbraní ze sovětské éry výměnou za mezinárodní záruky, včetně ruských a amerických bezpečnostních záruk v rámci Budapešťského memoranda. Další země, jako je Írán, Japonsko a Jižní Korea, mohou následovat Pákistán, Indii, Severní Koreu a Izrael a začít používat jaderné zbraně, čímž pošlapou úsilí o nešíření jaderných zbraní,“ pokračoval.
Zaznamenal, že i Německo zvyšuje výdaje na zbrojení, což považuje za bezprecedentní. V loňském roce Berlín oznámil, že vytváří vojenský fond ve výši 113 miliard dolarů. Závody ve zbrojení považuje za rizikové. Výdaje na zbrojení totiž zvyšuje mnoho zemí, včetně Ruska. „Rusko rovněž naplánovalo obranný rozpočet na rok 2023 ve výši přibližně 84 miliard dolarů, což je o 40 % více než předpokládaný rozpočet předložený v roce 2021. Pro jistotu je to jen 10 procent toho, co v roce 2023 vydají na armádu USA,“ doplnil.
Upozornil, že výdaje na zbrojení zvyšuje i Čína a to, jak se čínská strana vyjadřovala o Mnichovské bezpečnostní konferenci, ukazuje, že existuje napětí mezi Západem a Čínou. Analytik z toho viní i chování Spojených států.
„Celé toto šílenství ukazuje, jak katastrofální je pro svět příkladné vedení Ameriky - příklad její moci. Její naléhání od roku 2008 na rozšíření aliance NATO až k hranicím Ruska a její ,podpora demokracie' v regionu byly hlavní záminkou pro ruskou invazi. Stejně tak její vojenská rozpínavost, zejména invaze do Iráku pod falešnou záminkou, byla destabilizujícím faktorem na celém světě. USA jsou spolu s Ruskem předním vývozcem zbraní, mimo jiné do nejchudších zemí světa a nejhorších režimů, a uzavírají faustovské bezpečnostní dohody s největšími porušovateli lidských práv na Blízkém východě, zatímco pokrytecky obhajují celosvětový boj za demokracii a lidská práva. Nemělo by nás překvapit, že po vlastní invazi do Iráku vyznívá odsouzení ruské invaze na Ukrajinu ze strany USA pro velkou část světa naprázdno. Stejně tak uznání nezákonné izraelské anexe okupovaných palestinských a syrských území podkopalo jejich odsouzení ruské anexe ukrajinského území,“ blížil se Marwan Bishara k závěru svých úvah.
V této situaci se podle něj nelze divit, že globální jih hájí své vlastní zájmy a bude je hájit i nadále.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
muž v letech
