Naopak, Washington a jeho „demokratičtí spojenci“ by měli praktikovat strategii zadržování, jež by měla Rusům zvyšovat náklady a nakonec způsobit v Rusku změnu politické situace, která ukončí „brutální režim Vladimira Putina“. Základ by pak měly tvořit myšlenky George F. Kennana ze 40. let minulého století, který Stalinův režim považoval za hrozbu pro Západ, ale zároveň věřil, že Sovětský svaz je slabý a plný vnitřních rozporů, které nakonec režim svrhnou.
„Zadržování zafungovalo po 40 letech a Spojené státy při něm udělaly řadu chyb. Včetně vstupu do vietnamské války a podpory násilného svržení řady vlád. Ale tato politika nakonec v Sovětském svazu vyvolala pohyby, které vedly ke konci režimu,“ říká bývalý velvyslanec při NATO, podle kterého je návrat k této politice nejlepší možnost pro Západ.
Cílem pak má být potírat ruský expanzionismus, způsobovat ruskému režimu skutečné ztráty a podporovat změnu uvnitř Ruska, která povede ke konci Putina a putinismu. Samozřejmě tato politika má být uzpůsobena reáliím 21. století. „Zejména ruské vztahy se silnou a nově i velmi asertivní Čínou budou muset být aktivně řešeny,“ říká Daalder.
Fotogalerie: - Humanitární vlak
Podotýká, že Rusko není Sovětský svaz, tedy „vojenský a ideologický kolos, skoro se rovnající Spojeným států“, a i když má stále svůj jaderný arzenál, vojensky je to jen stín sovětského impéria a ekonomiku má menší než Kanada. I Evropa je prý „soudržný ekonomický obr s armádou, která je sice podfinancovaná, ale má k dispozici řadu moderních vymožeností na obranu proti příliš roztaženému ruskému vojsku“.
„Z toho vyplývá, že ačkoliv politika zadržování nepovede k rychlému úspěchu či vítězství, její důsledné uplatňování v následujících měsících a letech by mělo vyvolat nutnou změnu v Rusku během příštích pěti nebo deseti let,“ tvrdí bývalý velvyslanec USA při NATO.
Navrhl tři pilíře. Jednak udržovat vojenskou sílu USA, dále odříznutí západního hospodářství od Ruska a izolaci Moskvy. Ty by nakonec měly vynutit změnu vlády.
„Abych byl přesný, tato změna musí přijít zevnitř. I když Spojené státy chtějí konec putinismu, dojde k němu jen tehdy, když se pro něj rozhodnou Rusové. Návrat k zadržování také nepovede k okamžitému konci války na Ukrajině. To bude vyžadovat další kroky, včetně poskytnutí vojenských prostředků, které budou potřeba k obraně a odporu vůči okupaci, pokud Rusko zabere část nebo dokonce celou zemi. Potřeba bude také masivní ekonomická a humanitární pomoc obleženým na Ukrajině a těm, kdo ze země utekli,“ tvrdí.
Kromě toho, i když mají USA a další země NATO nezanedbatelnou vojenskou sílu, „dvě desetiletí evropského podfinancování a amerického působení na Blízkém východě a v Afghánistánu způsobily, že je NATO kompletně nepřipravené na návrat k odrazování“. Nová fronta pak povede po hranicích Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska. A jejich obsazení jednotkami NATO je prý nedostatečné, i když bylo posíleno.
NATO dle Daaldera částečně mobilizovalo svou sílu rychlého nasazení, která má 40 tisíc mužů a nedávno USA zdvojnásobily svou přítomnost v Polsku na 9000 vojáků. „Je to jen spouštěč, který nemůže poskytnout adekvátní obranu v případě, že by Rusko zaútočilo na území NATO,“ říká. „NATO musí vyslat desetitisíce vojáků místo pár tisíc, které vyslalo zatím,“ dodává bývalý velvyslanec.
Fotogalerie: - Kronika doby covidové
Konkrétně požaduje dvě až tři brigády (až 15 000 vojáků – pozn. red.) na hranici Polska a Litvy, aby bránily Suwalský koridor, který se nachází mezi Kaliningradem a Běloruskem. „Pokud by ruské a běloruské síly tato území propojily, byly by baltické státy v podstatě úplně odříznuty od NATO,“ varuje. Dodává, že pro dlouhodobou přítomnost na východě budou potřeba investice do přístavů, železnic, letišť, silnic, dodávek pohonných hmot a další potřebné infrastruktury, aby NATO mohlo rychle poskytnout posily. A vzhledem k výhrůžkám o použití jaderných zbraní bude prý i NATO muset zvážit úlohu a postavení svých jaderných zbraní.
Daalder ovšem neříká, že se má NATO připravit na válku. „Pointa je, že odstrašení teď vyžaduje větší viditelnost a přítomnost než v dobách před invazí na Ukrajinu,“ vysvětluje a prohlašuje, že Putinovi musí být dáno najevo, že nemůže uspět ve změně bezpečnostního uspořádání Evropy po roce 1990 silou. Ale to bude vyžadovat navýšení výdajů a v tomto ohledu chválí například Němce.
Ale nejde jen o vojenství. Dle Daaldera si Západ nemůže dovolit další železnou oponu rozdělující Evropu a proto je potřeba politika ekonomické odluky od Ruska a jeho politická izolace, jež mají vynutit změnu zevnitř. Sankce jsou zatím jen první krok.
„Sankce na Putina a jeho pohůnky a jejich rodiny je uzavřou na jejich chatách v Rusku, nebudou se moct předvádět na jachtách v St. Tropez nebo v bytech v Londýně. Ačkoliv to mnozí kritizují jako nedostatečné, mylně si myslí, že účelem je zastavit ruský vojenský postup. To ale stejně nebylo možné. Sankce jsou místo toho navrženy tak, aby působily škody měsíce a roky a vynutily změnu chování,“ uvádí bývalý velvyslanec.
Účinnost však bude záležet na tom, kolik států se k nim připojí a Daalder chválí Bidena, že vše koordinoval s evropskými státy. Hlavní ovšem bude energie, u které vzpomenul na slova Johna McCaina, že Rusko je velká čerpací stanice, která předstírá, že je to země. Ale jak sám uznává, je to „velká čerpací stanice“.
„Hlavně pro Evropu, která stále 40 % svého plynu odebírá od Ruska. Některé země, včetně Česka, Maďarska, Lotyšska, jsou skoro úplně závislé na dodávkách z Ruska pro zajištění topení a elektřiny. I když by omezení dodávek zasáhlo ruské hospodářství, které na exportu fosilních paliv hodně závisí, evropské hospodářství by tím bylo těžce poškozeno také. Skutečná odluka tak bude trvat roky, ne týdny a měsíce, Evropa bude v mezičase hledat alternativní zdroje plynu a omezovat svou závislost na fosilních palivech v souladu se svými klimatickými závazky," uvádí Daalder.
Fotogalerie: - Putler go home!
Politická izolace se má pak zakládat na tom, že Rusko porušilo chartu OSN a Budapešťské memorandum. Komunikační kanály musí zůstat zachovány, ale jinak by mělo být Rusko odevšad vyhozeno. Daalder v tomto ohledu chválí mezinárodní olympijský výbor a fotbalové organizace, které ruské a běloruské sportovce vyloučily z nadcházejících turnajů.
Ale nesmí zůstat jen u sportu, Rusko by mělo být vyhozeno například z G20 a evropští lídři by už neměli létat do Moskvy, jako se to dělo před invazí. „Kromě ruského úplného a bezpodmínečného stažení z celé Ukrajiny, včetně území, které anektovali v roce 2014, totiž není o čem mluvit,“ vysvětluje a vylučuje i hovory o „předvídatelném a stabilním vztahu s Ruskem“, protože s Putinem to prý není možné.
Doporučuje také podporovat ruskou „občanskou společnost“, protože odpor proti válce je údajně překvapivě rozsáhlý a protesty proběhly v 50 městech. „Jak se ruští vojáci budou vracet v černých pytlích a sankce začnou fungovat, tak jen poroste,“ míní. Rusové budou také potřebovat přístup k „přesným informacím“, které jim západní vlády mohou poskytnout přes sociální sítě, internet a jiné vysílání, říká Daalder. Pokračovat by měly i výměnné pobyty.
Ovšem aby strategie zadržování fungovala, musí se k ní připojit všichni spojenci Západu. Bývalý velvyslanec varuje, že Rusko bude využívat rozkol mezi demokraciemi. „Roky ovlivňovalo volby a podporovalo ultrapravicové politiky v Evropě i jinde. Používalo úplatky a závislost Západu na energii, aby Evropu rozdělilo. Putin považoval rozpory v NATO způsobené Donaldem Trumpem během jeho čtyř let vlády, spory ohledně Afghánistánu a prodeje ponorek Austrálii za známku toho, že Západ je slabý a rozdělený. A myslel si, že je vhodný čas zaútočit,“ prohlašuje bývalý poradce Baracka Obamy a jedním dechem dodává, že se přepočítal, protože odpověď Západu byla jednotná a rázná. USA ale budou muset naslouchat svým spojencům, aby je udržely pohromadě, varuje.
Zvláštní pozornost pak Daalder věnuje Číně, která se stala největším konkurentem Spojených států. Ta ruskou invazi neodsoudila, s Ruskem se naopak v poslední době sblížila, ale Daalder tuší jakýsi podtón znepokojení ve vyjádřeních. Při jednání OSN se například zdržela hlasování místo toho, aby hlasovala proti usnesení odsuzujícímu Rusko a Peking nikdy neuznal anexi Krymu.
Nicméně, bývalý velvyslanec neočekává, že by Čína měla důvod napomáhat USA proti Rusku, spíše vítá, že se Spojené státy budou muset věnovat Evropě. A zřejmě zmírní dopad některých sankcí na Rusko. Navrch nad Čínou by pak Západ mohl získat tím, že by „vyspělé demokracie“ v Asii, Evropě a Severní Americe více spolupracovaly, Daalder kupříkladu navrhuje, aby do G-7 byly přijaty Austrálie a Jižní Korea a při jednáních by byli přítomni i zástupci NATO a EU.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
