Dosavadní praxe zacházení s výše popsaným příspěvkem je jednoduchá. Peníze jdou obvykle zpět do strany či hnutí a to s nimi zachází v rámci běžné agendy; používá je na svůj vlastní chod anebo je může vracet do kampaně. Principálně je důležité vědět, že k těmto penězům od státu se jednotliví senátoři nedostávají. Konkrétně? Do horní komory Parlamentu se dostali například za hnutí STAN, které tento příspěvek používá pro další fungování.

To ostatně STAN potvrdil ústy svého mluvčího Karla Kremla. „Příspěvek je příjmem našeho rozpočtu, který počítá s financováním činnosti hnutí jako celku,“ řekl naší redakci. „Příspěvek na mandát poslance nebo senátora vyplácený na základě zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích používá Česká strana sociálně demokratická k financování svých běžných aktivit,“ uvedlo tiskové oddělení ČSSD. „Příspěvek za mandáty senátorů využíváme na běžné provozní výdaje i pro komunikaci s voliči, a to jak v průběhu volebního období, tak před dalšími volbami, stejně jako ostatní příspěvky za mandáty,“ doplnila Kateřina Knopová, tajemnice Starostů pro Liberecký kraj.

ParlamentníListy.cz se samozřejmě ptaly napříč politickým spektrem v Senátu. ODS nebo ANO odpověď nedodaly. Lze se však domnívat, že praxe u těchto dvou subjektů bude podobná.

Naše zdroje právě v těchto souvislostech upozornily na fakt, který se má odehrávat v rámci hnutí Senátor 21. „Jde o to, že pan Láska senátorům tvrdí, že 70 procent z těch 900 tisíc ročně dostanou zpátky.“ Toto tvrzení máme zdokumentované hned od tří zástupců v Senátu. Pokud by to byla pravda, senátoři, kteří proniknou do horní parlamentní komory pod křídly Láskova hnutí, mohou mít ke svému platu ještě štědrý bonus v podobě několika milionů korun. Že se o tomto v kuloárech hovoří, to nám potvrdil rovněž Petr Gazdík, předseda STAN.