Sjezd sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, je vnímán jako připomenutí si historických a kulturních vazeb na původní vlast. Událost tradičně doprovází ukázky lidové kultury v podobě hudebních či tanečních vystoupení nebo regionální kuchyně, ale také večerní veselice.
Letošním zpestřením bude předpremiérové uvedení části německo-českého muzikálu Tisá s podtitulem Láska bez hranic. Premiéra díla, na kterém se podílí přes 140 německých a českých studentů gymnázií v Děčíně a hornobavorském Pfaffenhofenu, je plánována na září v Bavorsku, poté bude Tisá představena i v Česku.
Hlavní událostí dnešního dne bude předání nejvyššího sudetoněmeckého ocenění – Evropské ceny Karla IV. Letos ji převezme dlouholetá šéfka Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochová. Předák sudetských Němců Bernd Posselt označil Knoblochovou za neohroženou bojovnici proti nacionalismu, populismu a jakékoli jiné formě extremismu, čímž výrazně přispěla k budování demokracie a k evropskému sjednocování.
V sobotu, kdy začne hlavní část sjezdu, vystoupí s projevem někdejší dlouholetý bavorský premiér a nynější německý ministr vnitra Horst Seehofer, na kterého v neděli navážou Posselt a současný bavorský ministerský předseda Markus Söder, jehož spolková země má nad vysídlenci z českých zemí patronát.
Českou stranu bude na setkání oficiálně zastupovat český velvyslanec v Německu Jan Podivínský, který vystoupí se zdravicí. Premiér Andrej Babiš a ani žádný ministr do Řezna nepřijede. Naposledy se každoročního setkání zúčastnil člen české vlády v roce 2017, tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), a o rok dříve zde jako první český ministr vystoupil Daniel Herman (KDU-ČSL), který tehdy stál v čele resortu kultury.
Účast Hermana a Bělobrádka byla chápána i jako odraz toho, že vztahy Čechů a sudetských Němců v posledních letech prošly značnou proměnou, kdy se namísto sporů o poválečné dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše klade důraz spíše na to, co obě skupiny spojuje.
Ministerští předsedové Československa, jakož i České republiky na akci nepřijeli nikdy. I přes významnou politickou a finanční podporu vysídleneckých spolků ze strany německé vlády ale na sudetoněmecký sněm nejezdí ani spolkoví kancléři.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o tom, že bude usilovat o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce na základě čs. prezidentských dekretů zkonfiskován. Neznamená to však, že by se ho jednotlivci domáhat nemohli. Z české strany je pak mimo jiné jako důležitý krok považován mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
