Mikuláš Minář má za to, že zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše státním zástupcem Jaroslavem Šarochem působí minimálně podezřele. Na videu uveřejněném na sociální síti Facebook popsal, z čeho pramení jeho pochybnosti.
V prvé řadě nechápe, proč Andrej Babiš na počátku celé kauzy lhal, kdo byl majitelem firmy Čapí hnízdo v době, kdy čerpala evropské dotace. Teprve postupem času prozradil, že firmu vlastnila jeho žena a další příbuzní. A pokud by kauza Čapí hnízdo vlastně neexistovala, Babiš neměl důvod tajit pravé vlastníky firmy.
Poukázal rovněž na to, že OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům) dotaci také prověřoval – a nakonec byla vrácena. „Co je na Evropské úrovni vyšetřeno jako podvod, je na národní úrovni klasifikováno jako v pořádku?“ položil na videu Minář otázku. „Znamená to, že jakýkoli miliardář či koncern může vyčlenit menší firmu, zašmodrchat trochu vlastnické vztahy, a pak inkasovat dotace určené malým a středním firmám? Jaký dopad bude mít taková interpretace na další podobné kauzy?“ ptal se dál.
Pokud existují pochybnosti o tom, zda Babiš jednal v souladu se zákonem, měl by je podle Mináře vyřešit až soud. Podezřelé se mu jeví už to, že kauza byla na stole čtyři roky a po tak dlouhé době se řeklo, že Čapí hnízdo byla malá firma, která směla dotaci žádat.
Minář si prý tedy také dovoluje žádat, a aby své požadavky zdůraznil, v doprovodném textu k videu využil velkých písmen.
Fotogalerie: - V předvečer velké demonstrace
„ŽÁDÁME státní zastupitelství, aby rozptýlilo pochybnosti veřejnosti a důkladně se vypořádalo s množstvím oprávněných námitek, které se objevují ve veřejném prostoru. A ŽÁDÁME státní zastupitelství, aby zveřejnilo celé odůvodnění rozhodnutí, protože u kauzy, která se týká premiéra země, to je ve veřejném zájmu,“ zdůraznil.
Pochybnosti nad zastavením kauzy vyjádřil také komentátor Deníku N Jan Moláček, bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová nebo současný senátor Lukáš Wagenknecht.
„Jestli to stálo na tom, jestli je něco malý nebo střední podnik, a čtyři roky o tom budu přemýšlet, to tedy pardon, to je velmi špatná vizitka pro právní stát,“ poznamenala Wagnerová už v nedělních Otázkách Václava Moravce České televize.
„Farma Čapí hnízdo sama o sobě samozřejmě bez problémů splňovala definici malého a středního podniku. Nebýt podezření z vazeb na velký koncern, nikdo by ji nevyšetřoval. Problém bylo právě a jedině propojení s Agrofertem. S tím celá kauza stála a padala. Pokud se ho státní zástupci rozhodli ignorovat, je logické, že z ní nezbylo nic,“ doplnil Jan Moláček.
Wagenknecht připomněl, že rozlišení mezi malou, případně střední firmou a velkým podnikem bylo na úrovni EU definováno již v roce 2003, tedy pět let předtím, než kauza Čapí hnízdo odstartovala.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
