Jan Vrobel se od začátku migrační vlny velmi aktivně zapojuje do celospolečenské diskuze. Nutno říci, že jeho projevy jsou často velmi osobité a nesluší se je publikovat před desátou hodinou večerní. V létě se například na svém facebookovém profilu velmi ostře pustil do Tomia Okamury, kterému vyčítá jeho xenofobní a protiimigrantské postoje. Okamuru pejorativně nazývá „pojebaným šprtem, zahrádkovým pičusem a echt white power zmrdem“. Vrobel také ve svém komentáři Okamurovi doporučoval ve zjevné narážce na kauzu kolem guru Járy, aby se nechal „odháčkovat na reiki a pobrečel si hezky od plic do polštáře“. „Já vím, že Okamuru v dětství šikanovali, je to poznat z toho ublíženého projevu a hypertrofované touhy po pozornosti.“
Vrobel v úvodu rozhovoru zmiňuje svoji motivaci, na základě které se vypravil pomáhat uprchlíkům do Maďarska. Hovoří o nechuti východoevropských států se o příchozí lidí postarat. Dle jeho slov ho šokovalo, že například maďarské úřady komunikovaly s uprchlíky pouze prostřednictvím bezpečnostních sil. „Neznám samozřejmě politické řešení migrační krize. Jsem však hluboce přesvědčen, že by nikdo neměl umírat na blátivých cestách na evropském kontinentu. To se prostě nemůže stávat, jinak bychom ztratili všechno, v co jsme věřili,“ říká očividně dojatý a citově rozjitřený Vrobel, jenž společně se svými přáteli působil na budapešťském nádraží Keleti i poblíž hojně kritizovaného uprchlického tábora Bicske.
Celý rozhovor v angličtině najdete ZDE.
Vrobel vypráví o situaci, kdy maďarské dráhy prodaly uprchlíkům vlakovou jízdenku do Vídně, ale po třiceti kilometrech zastavily vlak, aby je policisté mohli odvést do zadržovacího centra. „Samozřejmě, že uprchlíci proti této zradě protestovali hladovkou. Na místo jsme dorazili asi po třiceti hodinách a lidé uvnitř vlaku vypadali opravdu zanedbaně. Někteří se vydali pěšky podél železnice, ale většina se nechala odvést do střediska Bicske. Vypadali naprosto zničeně, což mi zlomilo srdce. Maďarská pořádková policie mi ani neumožnila jim podat láhev vody,“ vypráví Vrobel s tím, že Bicske považuje za „hroznou“ ostudu maďarského státu. „Informace o tomto děsuplném centru by se měla šířit dál. Byl jsem skutečně šokován chováním maďarské vlády a policie. Připomnělo mi to knihy a filmy líčící nacistickou éru.“
Maďarsko by prý měly „oběti“ z řad uprchlíků žalovat, ale Vrobel obviňuje z nehumánního chování vůči uprchlíkům i Českou republiku. Přiznává, že se za mnoho svých spoluobčanů a politiků stydí, byť jedním dechem dodává, že mnoho Čechů a Češek uprchlíky respektuje. Na jméno nemůže přijít český aktivista zejména prezidentu Miloši Zemanovi. „Jeho protiimigrantská rétorika je šokující a nepřijatelná. Stejně nezodpovědně se chovají hromadné sdělovací prostředky. Veřejné mínění se však naštěstí postupně mění a nyní je situace přece jenom lepší. Musíte si uvědomit, že lidé z východního bloku byli po celé čtyři dekády v sociální izolaci a i po šestadvaceti letech demokracie jsme stále příliš nezkušení. Jistá míra xenofobie je samozřejmě přirozený jev, ale nikdy by neměla převážit nad hlasem rozumu,“ konstatuje Vrobel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
