Xaver Veselý začal tragédií v Ostravě. „Já si myslím, že to je věc, která... prostě nastane, protože v každém národě je určité procento lidí, kteří jsou psychicky labilní, nemocní. Ne třeba natolik, aby si nedokázali opatřit tu zbraň, ale natolik, aby nedokázali zvládnout své vlastní emoce. Bohužel, pokud se to obrátí proti nevinným lidem, tak je to tragédie,“ mínil Kobza a srovnával událost s Uherským Brodem, kde střelec zabil 8 lidí. S rozdílem, že nyní pachatel použil nelegální zbraň. „Kdyby neměl pistoli, tak by použil jinou zbraň,“ odhadl pachatelovo odhodlání. Na debatu o zbraních by podle něj neměla mít událost vliv.
Jak reagovat na střelbu v nemocnici v Ostravě?Anketa
Moderátor pak připomenul Kobzovy jazykové schopnosti a zkušenost s diplomacií a zeptal se na jeho názor na neziskovou organizaci Člověk v tísni a zákaz její činnosti v Rusku. Kobza začal zeširoka konstatováním, že ČR poskytuje rozvojovou pomoc přes ministerstvo zahraničí. Ve Sněmovně se prý snaží tuto pomoc přivést na „reálnou bázi“. „V rámci té rozvojové pomoci řada účastníků nebo prostředníků té státní pomoci vykrývá své náklady za státní peníze, což samozřejmě je pro mě nepřijatelné,“ prohlásil Kobza.
Informoval, že součástí je i tzv. transformační spolupráce, v rámci které jdou neziskovkám peníze na školení o demokracii, občanské společnosti a ochraně lidských práv. A jedna z nich je i Člověk v tísni. „Pro mě jako konzervativního demokrata vměšovat se do záležitostí cizích zemí a provádět, když to tak řeknu, podvratnou činnost...“ prohlásil Kobza. A dodal, že Rusko nebylo jmenováno jako cílová země transformační spolupráce.
„Pakliže Rusko obvinilo Člověka v tísni, že tam školili demonstranty, jak mají demonstrovat, jak se mají chovat a podobně, tak to si myslím, že je vysoce za hranou veškerých diplomatických aktivit. To už se dostáváme někam do roku 1937 a pozice vzniku sudetoněmeckých organizací a ordnerů,“ srovnal Kobza. Xaver se srovnáním nesouhlasil a Kobza ještě dodal, že u sudetoněmeckých organizací nešlo o zahraniční činnost. Krok Ruska považuje za logický a prohlásil, že by se tak měly chovat všechny země, a jako příklad dal vykázání Open Society Fund Viktorem Orbánem.
Fotogalerie: - Chvilky na Hlavním nádraží
Na adresu ministra zahraničí Petříčka měl Kobza také výhrady. Prý se chová spíše jako aktivista než jako ministr a jedná pod vlivem neziskových organizací. Někdy jsou prý jeho kroky v nesouladu s prohlášeními vlády. „Nemluvě o tom, co říká pan prezident,“ dodal ještě Kobza. Vytkl ministerstvu, že mlčí, když „zahraniční politiku dělá skoro každý“, a poukázal na kauzu sundávání pomníku maršála Koněva, vypovězení smlouvy s Pekingem či stavby pomníku vlasovcům.
Xaver pak přeřadil a zeptal se na islám a zda se ho Kobza obává. Poslanec uvedl, že žil 14 let na Blízkém východě, takže o islámu už něco ví – od velmi liberální formy v Jordánsku až po striktní islámský režim v Íránu, Afghánistánu nebo Pákistánu. V Evropě islám podle něho nemá co pohledávat. Varoval, že existuje doktrína expanze islámu, podle které se islám šíří tak, že muslimové v nemuslimské zemi vytvoří diasporu, získají občanská i volební práva. A pak vyměňují volební podporu za různé ústupky. Zmínil např. šátky ve školách, zákaz vepřového ve školách, oddělený tělocvik nebo hodiny plavání, přestávky na modlení apod.
Dle Kobzy chce SPD upravit české zákony, aby zakázána nebyla jen hnutí hlásající nenávist, ale i ideologie, pod které by spadal i islám. Tím by se prý předešlo situaci, která údajně panuje na Západě, kdy každý den dojde k útoku nožem a ženy se bojí samy chodit v noci.
Celý rozhovor ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
