Podle komentátora HN není žaloba pro velezradu nevinná součást permanentní kampaně. Dokonce to není ani užitečné, pokud se tímto způsobem ventilují osobní zášti a léty stoupající averze, na nichž prezident jistě sám velmi aktivně pracoval, míní Šídlo.

"Osmatřicet senátorů, což mimochodem není ani polovina jejich 'úplného počtu', se včera rozhodlo pohnat před Ústavní soud Václava Klause. Jako by mu chtěli dokázat, že jsou s ním ochotni plně spolupracovat v jeho nepřehlédnutelném úsilí posledních týdnů učinit odchod druhého českého prezidenta tak nedůstojným, jak to jen jde," uvádí Šídlo.

Mělo to přijít dřív...

Případně jde podle komentátora o snahu dát mu pocítit jeho vlastní způsoby. Pak ale mělo toto "hrdinství" přijít dřív. "Minimálně tak před dvěma lety, odkdy má levice v Senátu většinu," míní. V senátní žalobě prý totiž stojí za zmínku pouze jeden z bodů: Klausovo ignorování rozsudku Vrchního správního soudu, který mu nařídil rozhodnout o soudním čekateli Petru Langerovi. To Klaus neudělal. Ale jde o záležitost starou šest let. Akci vyvolala až prezidentova novoroční amnestie. "Tento neminutelný terč má však jednu vadu: Klaus udělal 'jen' to, co Ústava prezidentovi už dvacet let umožňuje," podotýká ale Šídlo.