„Regulační poplatky nic neregulují. Počty návštěv naopak stouply. My jsme jasně řekli, že ponecháme jenom platbu za pobyt v nemocnici,“ uvedl Jří Běhounek, hejtman kraje Vysočina a zdravotnický expert ČSSD. Nesouhlasila Lenka Kohoutová, kandidující za ODS. „Zachování poplatků je správné a mělo by se hovořit o zavedení nadstandardů,“ uvedla.
„Pokud nechceme, aby nemocnice zkrachovaly, tak je třeba vyrovnat deficit," uvedl pak kandidát KSČM Miroslav Opálka. Pak si stěžoval, že při platbě zdravotního pojištění jsou znevýhodněni zaměstnanci oproti státním pojištěncům i živnostníkům. "Soumarem toho systému jsou tak zaměstnanci,“ uvedl.
Skepticky se ke všem nápadům na změny financování postavil Václav Krása, kandidát KDU- ČSL. „Navrhovaná řešení vůbec neřeší aktuální problém nemocnic a problém odkupu pohledávek nějakou finanční skupinou. My jsme nynějšímu ministrovi navrhovali, aby udělal novelu úhradové vyhlášky. Ten to odmítl. Já jsem pro úpravu stávající vyhlášky, aby nemocnice mohly vyúčtovat závazky nad současný limit.“
Dalším tématem byla redukce počtu pojišťoven, která neobyčejně zaujala experta hnutí ANO Pavola Skalku. „Jednoznačně ano. Optimálně bychom viděli menší počet pojišťoven. Vzhledem k tomu, že mají prakticky stejná pravidla pro financování pacientů, nevidíme žádný důvod, aby jich bylo tolik,“ uvedl. Naopak Lenka Kohoutová z ODS se domnívá, že do počtu pojišťoven nemá stát co mluvit.
„Současná situace je morálním hazardem. Nejsou nastavena taková pravidla, která by nutila ředitele k co nejodpovědnější správě svých nemocnic, ale jsou nastavena tak, aby mohli pořád natahovat ruku pro další peníze,“ uvedl exministr Leoš Heger z TOP 09.
Heger pak důrazně odmítl rušení regulačníh poplatků. „Tak především by zmizelo asi 6 miliard korun. Faktem je, že se poplatky vydávaly za regulační, bylo to součástí kampaně za jejich prosazení, ale de facto je to tvrdá forma spoluúčasti pacientů. To říkám proto, že zrušení s sebou nese velké finanční náklady. Nějakou míru spoluúčasti si musíme ponechat, jinak by bylo zdravotnictví jako švédský stůl, ze kterého si každý bere, co chce,“ upozornil.
Václav Krása pak ostře zkritizoval bývalou vládu Petra Nečase za to, že zcela zničila pojem sociální práce. Na rozdíl od ní podle něj lidovci usilují o zásadní omezení lichvy, hazardu, zneužívání sociálních dávek a výrazně sociální práci posílit. „Dříve obce dohlížely na své občany a dokázaly posoudit jejich životní situace. To však minulá vláda překazila a nyní se stát potýká s problémem zneužívání dávek. To chceme změnit,“ prohlásil.
Stát hazarduje s dětmi, míní Koníček
Debata se stočila i k problematice mateřských dovolených, jedna z posluchaček si totiž stěžovala na to, že se čtyřmi dětmi pobírá stejně peněz, jako matky s jedním či dvěma. Lenka Kohoutová z ODS s ní však nesouhlasila. „Vícerčata dostávají sice menší dávky, ale nedomnívám se, že jde o nějaký problém. Je to jedna rodičovská dovolená, proto jeden rodičovský příspěvek,“ podotkla.
František Koníček ze SPOZ přirovnal postoj státu v této záležitosti k obrovskému hazardu. Domnívá se totiž, že i z toho důvodu se každý rok rodí méně a méně dětí. „Potřebujeme povzbudit porodnost, považuji to za naprostý hazard. Toto není zbytečný náklad státu, to je důležitá investice státu,“ myslí si.
Souhlasil s ním Jiří Štětina z hnutí Úsvit přímé demokracie. „Mít děti se musí vyplatit státu, protože děti, které se dnes narodí, budou jednoho dne vydělávat,“ odůvodnil svoje stanovisko. Leoš Heger však takové vybídky k tomu, aby rodiny měly více dětí, odmítl, protože vícečetná těhotenství jsou podle něj více riziková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
