Zamkli vás doma. Tak čtěte: Profesor Höschl ví, že to je k ničemu. Zlé zprávy

11.03.2021 14:32

Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl se bojí, že pandemie koronaviru a s ní spojené restrikce poškodí českou společnost na dlouhá léta dopředu. Lidé podle něj zažívají stres z nemoci, z restrikcí a s nimi spojenou izolací a „zmražením společnosti“. Děti přicházejí o zásadní momenty socializace, až o třetinu stoupl počet lidí s úzkostnými poruchami a depresemi.

Zamkli vás doma. Tak čtěte: Profesor Höschl ví, že to je k ničemu. Zlé zprávy
Foto: Repro Youtube
Popisek: Psychiatr Cyril Höschl

Höschl v rozhovoru pro Český rozhlas analyzoval dopady rok trvající pandemie koronaviru na duševní zdraví české populace. „V porovnání s Evropou jsme na tom dlouhodobě docela dobře, co se týče duševního zdraví, ale v důsledku covidu se to rapidně zhoršilo. Ústav duševního zdraví provedl velké šetření, jehož první kolo proběhlo v roce 2017 a druhé v květnu 2020, již v covidové době. A za ty tři roky tam stoupl počet lidí s duševními problémy o třetinu,“ vysvětlil Höschl s tím, že jde zejména o úzkostné poruchy, deprese a sebevražedné sklony.

„Je tam významný nárůst, který bude mít ještě ve střednědobém výhledu velký dopad na českou společnost. Na tom nárůstu se podílí jednak vrozená vloha, která se dostává do styku se zvýšeným stresem a naplno se poté projeví,“ řekl Höschl a začal vyjmenovávat jednotlivé příčiny stresu.

„Stres zvyšují jednak obavy z koronaviru, které ale byly běžnější na začátku té epidemie, kdy byl velký strach z onemocnění, byla tam neznalost té nemoci a byl to jednoduše strach z neznáma. Postupně se na psychických problémech začaly projevovat restrikce, které vedou zejména k izolaci lidí. Ta v rámci rodin vede například k té takzvané ponorkové nemoci, vede ke zvýšenému pití alkoholu doma, někdy k domácímu násilí, a to je všechno začarovaný kruh,“ vysvětloval Höschl.

Izolace je podle něj těžká také pro seniory, zejména v domovech důchodců a pečovatelských domech. „Tam byly největší problémy zejména na jaře minulého roku, kdy lidé ve snaze ochránit seniory zcela na mnoho týdnů přerušili kontakt. Duševní nerovnováha postihuje ale také lidi v produktivním věku, zejména z důvodů existenčních, kdy byli lidé nucení zavřít své podniky, byli propuštěni a začali mít existencionální úzkosti,“ vyjmenovával dále.

Další důležitá skupina, která pandemií trpí, jsou podle něj děti a mládež. „Těm již rok chybí socializace, to vrůstání jedinců do společnosti. Právě socializace totiž zásadním způsobem závisí na školní docházce, kde probíhá veřejná socializace. Tam se děti naučí velkému množství společenských pravidel, jsou zásadně formovány, a to je to období, které jim teď kvůli těm opatřením chybí,“ posteskl si Höschl s tím, že se možná rodí covidová gerenace. „Ale snad to nebude trvat tak dlouho, navíc člověk je velmi adaptabilní a lidé se s tím snad nějak vyrovnají,“ dodal.

Věnoval se také fenoménu popíračů covidu, kterých ale podle něj od jara výrazně ubylo. „Na jaře totiž byla zavedena tvrdá opatření a ta epidemie se u nás téměř nerozjela. Obrázky z Itálie nebo New Yorku nám přišly vzdálené, a tak u mnoha lidí nastal dojem, že ta nemoc vlastně není nebezpečná a ta opatření jsou zbytečná. Od podzimu se to ale změnilo a dneska jsou popírači rekrutováni jen z úzkých sociálních skupin a většina populace zaujímá rozumný, středně pragmatický postoj,“ předestřel Höschl.

Podle Höschla není vhodné lidi dělit jen do dvou skupin – na rouškaře a popírače, protože většina společnosti je ve zlatém středu a chápou, že je třeba dodržovat nějaká opatření, ale přejí si, aby nebyla příliš přísná. „Navíc podle výzkumu ze Stanfordské univerzity jakákoliv opatření výrazně snižují šíření viru, ale ta nejpřísnější opatření s omezeným pohybem a podobně již oproti ostatním opatřením snižují šíření viru jen o pár procent,“ všiml si Höschl s tím, že nejpřísnější restrikce možná vzhledem k duševnímu zdraví znamenají více škody než užitku.

Popírání covidu pak podle Höschla nemusí nutně znamenat vědomé rozhodnutí. „U popíračů se objevuje často ignorování problému, což je přirozený a pro řadu lidí normální obranný mechanismus pro vyrovnávání se s obtížnými životními situacemi. Takzvaní popírači si závažnost onemocnění nechtějí uvědomit ne proto, že by byli hloupí, ale proto, že když se naučí problém vytěsňovat, uleví se jim. Takový mechanismus se objevuje v mnoha náročných situací v životě a je to zcela přirozená věc,“ vysvětloval Höschl.

Kvůli covidové situaci také ve společnosti roste napětí a agresivita zejména proto, že lidé nevidí světlo na konci tunelu. „Polarizace prochází napříč celou společností, od politické úrovně až po rodinné vztahy. Je to způsobeno dvěma fenomény. Zaprvé se zastavily dějiny a společnost se zmrazila, proto se zevnitř začala drolit. Zadruhé je to spojeno s možností neuvěřitelné hyperkonektivity, propojení každého s každým,“ dodal Höschl, že na internetu se raketově šíří špatné zprávy a fake news, a to lidem na duševním zdraví také nepřidává.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: jma

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš, Babiš. Von der Leyeonová to ani neřekla, a na ČT už jela lišta! U Xavera padaly bomby

17:40 Babiš, Babiš. Von der Leyeonová to ani neřekla, a na ČT už jela lišta! U Xavera padaly bomby

Moderátor Luboš Xaver Veselý si do internetové televize XTV pozval komentátora serveru Info.cz Petra…