Žantovského „zprávy ze cvokhauzu“: Jourová se chválí, jak zachránila svobodu slova. Teď prý míří radit na Ukrajinu

20.01.2024 7:55

TÝDEN V MÉDIÍCH O dvou českých političkách bude řeč v pravidelném přehledu zajímavostí ze světa médií, tentokrát Petrem Žantovským nazvaném jako „zprávy ze cvokhauzu“. I když českých... Jedna tvrdila při začátku svého angažmá v Evropské komisi, že tam nebude za Česko, ale za Evropu. Při ohlédnutí za svým takřka desetiletým působením v Bruselu zdůraznila, že zachránila svobodu slova před regulací. To místopředsedkyně Poslanecké sněmovny může jásat, protože jí soud posvětil, že může kohokoli očerňovat a žádné důkazy k tomu nepotřebuje.

Žantovského „zprávy ze cvokhauzu“: Jourová se chválí, jak zachránila svobodu slova. Teď prý míří radit na Ukrajinu
Foto: Hans Štembera
Popisek: doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik

Dnešní přehled mediálních zajímavostí začneme slavným citátem „Poručíme větru, dešti“. „To, jak možná mnozí nevědí, je část budovatelské písně, jejíž text napsal Václav Čtvrtek v padesátých letech. Ale to je jen takový pobočný nedůležitý detail. Mě tohle napadlo, když jsem četl oznámení na Eurozprávách, že ‚streamovací služby čekají změny, neboť Evropský parlament chce změnit pravidla pro streamování hudby‘. To se zdánlivě nehodí do Týdne v médiích, ale na druhou stranu i zábavná média jsou média, tak proč si jich nevšimnout. Z požadavku Evropského parlamentu stojí za to citovat úžasnou až fantastickou češtinu: ‚Jde o zavedení pravidel na úrovni EU s cílem zajistit spravedlivé a udržitelné odvětví přehrávání hudby a podporu kulturní rozmanitosti‘. Aby nechyběly frázoidní výrazy typu udržitelnost, rozmanitost, diverzita a podobně,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Posteskne si, že dnes se to cpe do kdečeho, od nanuků až po streamovanou hudbu, všechno musí být udržitelné. „Nanuk musíte udržet v ruce a nesmí se vám roztéct, jinak není dostatečně udržitelný. Na to mimochodem v Evropském parlamentu dosud nemysleli, ale měli by se tomu věnovat, to jen tak bokem. Tohle usnesení zavádí několik opatření, a sice – cituji dále – ‚je třeba vyřešit nerovnováhu v rozdělování příjmů v odvětví přehrávání hudby‘ a tak dále, a také že se počítá s kvotací s tím, že – cituji opět – ‚opatření má na úrovni EU zajistit, že evropská hudební díla budou viditelná, významná a dostupná v rámci rostoucího obsahu na platformách pro streamování hudby‘. Naposledy s podobnou pitomostí vyšel Vladimír Mečiar, když nechal v devadesátých letech dabovat české pohádky typu Křemílka a Vochomůrky nebo Maxipsa Fíka do slovenštiny nějakými slovenskými herci,“ vzpomíná mediální analytik.

Landu ani Nohavicu už si nejspíš nestáhnete

Anketa

Máme se připravovat na válku?

9%
89%
hlasovalo: 14406 lidí

Ale komentáře Jiřiny Bohdalové, resp. Josefa Dvořáka, byly s originálním dílem spjaty naprosto pevně, nedalo se to oddělit. „Proto také ty dabované verze nikoho nezajímaly a člověk si na ně vzpomněl až ve chvíli, kdy ten nesmyslný předpis zanikl a na slovenské obrazovky se vrátila čeština. Při té příležitosti mohu jen vyjádřit lítost, že na českých obrazovkách slovenština chybí, a to téměř absolutně. Je to velká škoda, sami se ochuzujeme o kus vzdělanosti i estetického vjemu. Ale zpět k Evropskému parlamentu, který se zasazuje o to – cituji – ‚aby se prosadila transparentnost algoritmu platform‘ – ne platforem, neumějí česky, ‚aby se předešlo nekalým manipulacím s daty o přehrávání‘. To znamená zavedení dalšího špiclovacího mechanismu, kterým budou všichni poskytovatelé typu Spotify, Supraphonline a další povinni vykazovat nějakému centrálnímu elektronickému mozku, co prodali, v jakém objemu, jaké písničky si lidé stahovali,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Obává se, že další fáze pak bude asi spočívat v tom, že některé písničky se nebudou smět stahovat. „Umím si představit, že mezi ně budou patřit i mnozí čeští umělci, a to nemyslím jen Tomáše Ortela, ale třeba i Dana Landu nebo Jarka Nohavicu. Čekám, že se bude regulovat možnost svobodného, demokratického a placeného stahování. Když se konečně dospělo k cíli v boji proti pirátským platformám či pirátským uploadovým úložištím, tak se lidé naučili kupovat si za malý paušál možnost stahovat si nějaké písničky podle svého gusta. Tak teď už zřejmě přestane platit to ‚podle svého gusta‘. Budeme časem asi všichni muset stahovat aspoň jednou nebo dvakrát za den ‚Přes spáleniště, přes krvavé řeky‘ nebo ‚Skal a stepí divočinou‘ nebo tu právě již v úvodu citovanou ‚Poručíme větru, dešti‘. To bude krásný nový svět, o kterém psal Huxley a který teď realizují v Bruselu. Už se na to těším,“ poznamenává mediální odborník.

Richterové propagandistický výkřik soud posvětil

Další zpráva dle něj svědčí o tom, že jsme se opravdu ocitli v blázinci. „Čtu výsledek soudního sporu Olgy Richterové z Pirátů s organizací Aliance pro rodinu, kterou vede Jana Jochová. Richterová se ve vysílání televize CNN Prima News dotázala pana Gregora, což je místopředseda Aliance pro rodinu, kdo tuto organizaci financuje. Richterová pravila: ‚V Evropě se objevily analýzy o nepřímém financování některých aktivit ultrakonzervativních organizací, mimo jiné z peněz ruského oligarchy blízkého Kremlu‘. Takže se paní Richterová dotazovala, zda je Aliance pro rodinu financovaná z Kremlu a zdůvodňuje to tím, že ‚vycházela z veřejně dostupných zdrojů a chtěla se ujistit, jak to ve skutečnosti je, když existují ideově velmi blízké výroky o LGBT lidech mezi Aliancí pro rodinu a Putinovým režimem‘,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

To samo o sobě představuje důkaz hodně pošramoceného pokusu o myšlení Olgy Richterové. „Ale mnohem odpornější a děsivější je výrok soudu, který dal Richterové za pravdu. Prohlásil, že měla svaté právo tuto nedoloženou domněnku zveřejnit a vlastně nepřímo obvinit Alianci pro rodinu, že je financována Kremlem, ačkoli to nijak nedokázala, ani to nebyla schopna podložit jakoukoli skutečností. Šlo od ní jen o jakýsi výkřik, jakýsi agitační propagandistický výrok, který má vnést do veřejnosti nedůvěru k organizaci Aliance pro rodinu. Že toto soud akceptuje, že to je vůbec možné, považuji za zcela bezprecedentní rozsudek. Příště vyleze Richterová nebo nějaký jiný liberální demokrat a obviní například Českou astronomickou společnost, že je financována z Kremlu, neboť v otázce placatosti Země jsou názory České astronomické společnosti velice blízké s názory vedení Ruské federace,“ podotýká mediální analytik.

Rozsudek, který otevírá dveře k velké nesvobodě

Vždyť podle tohoto precedentu je to klidně možné. „Kdybychom žili ve Spojených státech, jako že si někdy připadám, že už tam jsme, tak tam funguje judikátní a precedenční právo a tímto rozsudkem pak bude možné posuzovat všechny další podobné rozsudky. Tak si představte všechny ty soudy o placatosti Země a o tom, zda naši astronomové a fyzikové jsou placeni z Ruska. Myslím, že tohle zaslouží zařazení do mého pravidelného cyklu Zprávy ze cvokhauzu. Ale je to vážnější. Z toho už si v podstatě nelze dělat legraci, to je už opravdu vážná věc, která vlastně připravuje půdu pro to, abychom byli sešněrováni do nemožnosti říkat cokoli a jen akceptovali to, co říká ta jedna vládnoucí elita, vrchnost nebo jak to nazvat. Tenhle rozsudek považuji za nejstrašnější za posledních mnoho let a otevírá dveře k velké nesvobodě,“ varuje Petr Žantovský.

Závěrečná glosa se týká rozhovoru, který čtenáře na první pohled svádí k nějakému typu posměšku či spíše ke šklebu. „Ale pak jsem si uvědomil, jak chybná reakce by to byla. Jedná se o rozhovor, který vydali v Lidovkách s Věrou Jourovou pod titulkem ‚Dilema eurokomisařky Jourové. Po konci v Bruselu zvažuje návrat domů, nebo práci na Ukrajině‘. Ten titulek je velice lákavý, protože vyvolává představu konce Jourové, která v Bruselu téměř deset let naprosto brutálně potírala české zájmy. Už jak se ujímala funkce, tak prohlašovala, že tam není za Čechy, ale za Evropu. A v tom usilovně pokračovala. Představa, že tato madam odplyne plynule na Ukrajinu do nějaké poradenské funkce, je – musím říct – docela lákavá, protože odtamtud bude mít mnohem menší vliv na naše životy,“ vítá mediální odborník.

Snažila se o ekonomickou cenzuru alternativních médií

Na druhou stranu si umí představit, že lidé jako Jourová – jistě tam nebude sama – tam mají být proto, aby hlídali zahraniční zájmy na Ukrajině. „V daném případě spíše evropské než americké. Je to v podstatě pokus o jakési malé místodržitelství, regentství nebo minimálně funkci šedé eminence v pozadí, která určuje, co, kdy a s jakým výsledkem se má dělat. Ale to je konec konců věc Jourové. Mě těší, že záhy zmizí ze své funkce v Evropské komisi, protože to byla postava, za kterou jsem se opravdu styděl v takto vysoké a vlivné funkci v evropské administrativě. Ale ten důvod k tomu v úvodu zmíněnému úsměvu jsem našel až v závěru rozhovoru, kdy se jí ptají, jak by hodnotila svoji vlastní činnost a práci. V té souvislosti je dobré si připomenout, že ona byla u toho, když Evropa začala masivně potlačovat svobodu slova a masivně potlačovat alternativní média,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Vzpomeňme na snahy Jourové alternativní média dokonce vyhladovět – tedy odclonit od nich případné zájemce o inzerci. „A dostat alternativní média – jak se říká – na hunt z ekonomických důvodů, aby se nemohlo říci, že je to kvůli tomu, co píšou a jak píšou a že to tedy je porušování svobody slova. Samozřejmě, že to je porušování svobody slova, protože ekonomická cenzura je dnes možná nejefektivnějším typem cenzury vůbec. Takže to je samozřejmě velice farizejské. Jak ona hodnotí to své působení ve funkci eurokomisařky, to si neodpustím citovat: ‚Nepropadám žádnému úhlu aktivismu, fanatismu či populismu‘. Dále: ‚Oponovala jsem fanatickému tlaku digitální svět zregulovat tak, že se některá slova nebudou smět říkat a svobodné názory prezentovat‘. To, co říká, je v naprostém rozporu se skutečností,“ reaguje mediální analytik.

Jourové dobrý žaludek nebo selektivní ztráta paměti

Nad těmito jejími slovy žasne o to víc, že v Bruselu dlouhou dobu nedělala nic jiného, než vymýšlela způsoby, jak ten digitální svět zregulovat, aby nepřinášel alternativní názory vůči názorům evropské administrativy a té jejich slavné liberální demokracie. „Paní Jourová musí mít mimořádně dobrý žaludek, když tohle vyslovuje. Nebo má nějakou selektivní ztrátu paměti a už si na svá velmi bujará vystoupení v zájmu cenzury svobodných médií nepamatuje. To je také možné. Uvidíme, kde ji tedy potkáme. Určitě to není naposledy, co o ní zakopáváme v našich životech, ale třeba teď od ní bude na chviličku pokoj. Tak si oddychneme. Avšak jak říkal Ladislav Smoljak v roli smrťáka v jedné cimrmanovské hře ‚Po mně přijde novej, mladej, a ten se nezakecá‘. Tak aby to náhodou nedopadlo takhle nějak podobně,“ dodává Petr Žantovský.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Tak vzhůru na Ukrajinu. Tam patří. , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusefuki , 20.01.2024 9:29:06

|  8 |  0

Další články z rubriky

„Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

4:44 „Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

Necelý týden před oslavami osvobození se v Plzni uskutečnily česko-německé, respektive bavorské dny …