Mediální analytik Petr Žantovský se nejdříve zastavil u zprávy, která v uplynulých dnech výrazně rezonovala českým mediálním prostorem. Velkým tématem se stal odchod dlouholetého moderátora pořadu Otázky Václava Moravce z České televize.
Václav Moravec své rozhodnutí oznámil v neděli přímo na závěr vysílání, kdy uvedl, že po více než dvou desetiletích z veřejnoprávní televize odchází a s pořadem končí. Pro část veřejnosti může jít podle Žantovského o překvapivou, či dokonce ne zcela pozitivní zprávu, protože Moravec byl výraznou tváří České televize. Zároveň ale upozorňuje, že Moravcův styl vedení debat se podle něj v průběhu let příliš neměnil. „Jeho způsob kladení otázek, jeho způsob vedení rozhovoru je víceméně stále stejný, jenom čím dál agresivnější a čím dál zaujatější z důvodů nějakých vlastních politických priorit a preferencí,“ poznamenává s tím, že na to mnozí politici i diváci poukazovali.
Žantovský upozorňuje především na to, že Moravec už podruhé „zneužil“ vysílací čas České televize k osobnímu vyjádření. „Poprvé se tak stalo před nedávnem v patetickém rozloučení s dramaturgyní Hanou Andělovou, která byla z pozice v pořadu Otázky Václava Moravce odvolána. Podruhé pak nyní, když přímo ve vysílání oznámil, že jeho čas se naplnil a že z České televize odchází,“ připomíná.
Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Neopomněl zmínit i televizní krizi z let 2000 až 2001, která podle něj vytvořila špatný precedent zacházení s vysílacím časem veřejnoprávní televize. „Tehdy zaměstnanci televize znásilnili desítky, možná stovky hodin vysílání. Redaktoři ČT v té bitvě zvítězili. To byl špatný příklad, který nyní zneužil i Václav Moravec,“ říká Petr Žantovský.
Je toho názoru, že Václav Moravec už delší dobu musel tušit, že jeho vystupování může vyvolávat spory, zejména kvůli tomu, jakým způsobem přistupoval například k předsedovi SPD Tomiu Okamurovi, který byl několik let z diskusí v pořadu Otázky Václava Moravce prakticky vyloučen, přestože jde o předsedu dlouhodobé parlamentní strany. I kdyby měl novinář vůči politikovi výhrady, nemůže to znamenat rezignaci na základní principy profesní nestrannosti. Moravcův odchod po nedělním vysílání, v němž se ve studiu setkal s Tomiem Okamurou, považuje spíše za logické vyústění celé situace.
Nakonec Petr Žantovský naznačuje i další možnou souvislost s aktuálním politickým děním. „Fakt je ten, že až nápadně navozuje myšlenku na to, že za dva týdny se na Letné bude konat shromáždění spolku Milion chvilek proti stávající Babišově vládě, a tím pádem i Okamurovi a Motoristům,“ říká a dodává, že by jej nepřekvapilo, kdyby Václav Moravec z tribuny podobného shromáždění vystoupil s projevem o svobodě médií a svobodě slova. „Myslím si, že to je první krok na cestě Václava Moravce do politiky. Rád bych se mýlil, ale obávám se, že se nemýlím,“ uzavírá první téma mediální analytik.
Vondrův odchod jako prohra v argumentaci
Druhé téma Týdne v médiích Petr Žantovský uvádí jako jeden z „bizarních okamžiků“, kdy český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) odešel z debaty na slovenské stanici TA3. Diskuse se v přímém přenosu proměnila v ostrý názorový střet mezi ním a kontroverzním slovenským europoslancem Ľubošem Blahou ze strany Směr-SD, a to na téma útoků Spojených států a Izraele na Írán. Na závěr debaty Vondra odmítl v diskusi pokračovat a ze studia odešel. „Je mi pětašedesát a tohle nemám zapotřebí,“ prohlásil při odchodu český politik.
Slovenský politik Blaha v debatě tvrdil, že Evropská unie uplatňuje při hodnocení světových konfliktů dvojí metr, a poukazoval na dění v Íránu, Gaze či Venezuele. Vondra jeho výklad odmítl a obvinil ho z relativizování ruské agrese vůči Ukrajině. Blaha kritizoval Vondru, že nedokáže odsoudit genocidu v Gaze. Nedokáže odsoudit, že malé děti umírají ve škole kvůli Američanům. Na adresu Vondry například prohlásil, že „obhajuje vraždy malých dětí“.
Blahu označuje Petr Žantovský za „celkem aktivního a vyhlášeného levicového poslance na Slovensku, který má poměrně radikální názory“. V debatě podle něj připomněl mimo jiné americkou invazi do Iráku v roce 2003, která byla zdůvodňována údajnými zbraněmi hromadného ničení. Ty se však podle něj nikdy nepotvrdily. Válka v Iráku měla také politický rozměr, kdy prezident George Bush mladší před prezidentskými volbami potřeboval demonstrovat rozhodný boj proti terorismu po útocích z 11. září 2001 v New Yorku.
Fotogalerie: - Den krojů
Petr Žantovský připomíná, že tyto historické souvislosti Blaha srovnával se současnou situací kolem Íránu a poukazoval na tvrzení o íránském jaderném programu. „Je pravda, že toto tvrzení opravdu není doložené a není, jak ho doložit. Bylo to podobné v tom Iráku, kdy se v podstatě zkonstatovalo něco, co byla domněnka, a to se pak nepotvrdilo,“ uvádí Žantovský, že dnešní americké a izraelské útoky na Írán připomínají podobný postup jako tehdy v Iráku. Podle Žantovského navíc dopad irácké války ukazuje, jak problematická taková intervence může být. Připomíná popravu Saddáma Husajna, která před zraky světa ponížila celý muslimský svět, a zároveň poukazuje na to, že Irák je dodnes zničený z hlediska infrastruktury i životních podmínek obyvatel.
Z mediálního hlediska však Žantovského nejvíce zaujal samotný závěr televizní debaty. Alexandr Vondra totiž diskusi demonstrativně opustil a prohlásil, že „tyhle kecy poslouchat nebude“. Takové chování Petr Žantovský označuje za problematické hned ze dvou důvodů. Jednak to působí neuctivě vůči představiteli jiné země a zároveň to ukazuje na neschopnost reagovat věcnými argumenty. „Vondra pravděpodobně v tu chvíli ztratil pevnou půdu pod nohama a vůbec nevěděl, jak na ty Blahovy argumenty reagovat. Je velmi smutné, když se to týká českého politika, který není schopen reagovat na diskusi nebo polemiku slovenského poslance věcně, nikoli jen emotivně. On tady reagoval emotivně, a k jeho cti to tedy věru neslouží,“ dodává Žantovský.
Nečas trefil problém České televize
Třetí téma týdne Petr Žantovský otevírá návratem k debatě o fungování České televize. Zaujal jej podcast Novinek, který pozval do studia bývalého premiéra Petra Nečase a politoložku Annu Shavit. V diskusi zazněla kritika, která podle něj stojí za pozornost. „Petr Nečas mě, musím říct po dlouhé době, velmi potěšil,“ konstatuje Petr Žantovský a připomíná, že bývalý premiér podle něj pojmenoval zásadní problém České televize týkající se naplňování její veřejné služby.
Nečas v debatě kritizoval především to, že se veřejnoprávní televize stále více přibližuje komerčním médiím. Poukazoval na to, že Česká televize vyrábí „plytké seriály, kriminální a jiné“, vysílá reality formáty typu StarDance a podobné pořady, místo aby se více věnovala tématům, která mají zásadní veřejný význam – například analýze vývoje společnosti, volebním trendům či práci s daty typu exit poll. „Já jsem to od Petra Nečase velmi uvítal. Myslím si, že to je správné slovo ve správný čas,“ říká Žantovský a dodává další postřeh: „Myslím si, že jeho oponentka, paní Shavit, vůbec nepochopila, o čem Petr Nečas mluvil, protože ho obvinila z toho, že hájí zájmy jedné strany. Ale tak to vůbec nebylo,“ podotýká.
Žantovský zdůrazňuje, že Nečas podle něj mluvil především o principu veřejné služby, jak ji vymezuje zákon o České televizi. Tedy že veřejnoprávní médium by mělo především poskytovat komplexní a nestranné informace, které divákům umožní vytvářet si vlastní názor. „Česká televize není na světě od toho, aby dělala StarDance nebo krimi seriály nebo vysílala horor Vřískot. Ta je od toho, aby dělala nestranné, nezaujaté zpravodajství, případně poskytovala komentářové politické pořady,“ říká Žantovský.
Kritika Petra Nečase podle něj vyvolala nepřiměřenou reakci. „To, co se sneslo na hlavu Petra Nečase touto jeho kritikou, považuji za velmi urážlivé a nevhodné, protože Nečas vyslovil jen to, co si myslí mnozí jiní včetně mě,“ uvádí. Na závěr bývalého premiéra otevřeně chválí. „Teď dávám Petru Nečasovi velký plus. Už dlouho mě tak nepotěšil a děkuji a doufám, že s tím bude pokračovat,“ uzavírá Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Líbil se vám článek?
