Žantovský přiznal, že ne ve všem se s Pavlem shodl. Zahraniční politika. Která země to je?

05.06.2023 21:44 | On-line

MONITORING Poradce prezidenta Václava Havla a bývalý ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, který je v současnosti členem poradního týmu prezidenta Petr Pavla k zahraniční politice, v pořadu Interview ČT24 popsal, jak se mu v týmu líbí a co říká na své kolegy, v čem se shodují, v čem se jejich názory různí a co hlavě státu radí. Prozradil mimo jiné, že se usilovně pracuje na oficiálním přijetí Petra Pavla v Bílém domě.

Žantovský přiznal, že ne ve všem se s Pavlem shodl. Zahraniční politika. Která země to je?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Michael Žantovský

V samém úvodu pořadu Žantovský popsal, jak se stal členem skupiny zahraničněpolitických poradců současného prezidenta Petra Pavla. „To oslovení pocházelo přímo od pana prezidenta. Je pro mě ctí, že mohu být členem toho poradního týmu, není to zaměstnání, je to čestná funkce a budu se snažit v mezích svých znalostí přispět,“ řekl s tím, že s kývnutím na nabídku neváhal, protože s prezidentem spolupracoval během jeho volební kampaně. „Rozhodl jsem se prezidenta Pavla podpořit už před volbami, z mé strany to rozhodnutí bylo jednoznačné, čili jsem neměl potíže po jeho zvolení na toto pozvání přistoupit,“ dodal.

„S panem prezidentem se budeme stýkat a na jeho objednávku, výzvu přispívat k jednotlivým prioritám zahraniční politiky, diskutovat jeho zahraniční cesty, jejich náplň, pořadí a celou řadu dalších věcí,“ uvedl s tím, že podklady bude připravovat šéf hradní diplomacie Jaroslav Zajíček a Žantovský pak bude prezentovat názory, doporučení. „Pokud bude potřeba písemné vyjádření, i toho jsme mocni,“ dodal ke své roli poradce Petra Pavla pro zahraniční politiku exdiplomat a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Anketa

Jste spokojeni se způsobem, jakým Petr Pavel vykonává úřad prezidenta? (Ptáme se od 23.5.2023)

3%
95%
hlasovalo: 33717 lidí
Podle Žantovského jsou členové týmu zkušení diplomaté, lidé s expertizou v zahraniční politice. Například Petr Kolář, Karel Schwarzenberg, Jiří Pehe, Tomáš Petříček, ale třeba i Jan Macháček. Složení mu podle jeho slov velmi vyhovuje. „Někteří jsou mi blízcí až nejbližší kamarádi. Se všemi jsem se profesionálně setkával nebo jednal. Myslím, že na týmu je patrné, že pan prezident stál o to, aby v tom mainstreamu pokryli členové toho týmu celé spektrum té české politické scény od demokratické levice přes středové politiky po opozici,“ uvedl Žantovský k týmu prezidentových zahraničněpolitických poradců.

„Pro mě je vlastně překvapivé, že jsem se poprvé v nějaké skupině ocitl vlastně na tom pravém kraji toho spektra, ale myslím, že to musíme chápat v kontextu toho mainstreamu, takže extrémní pravice to nebude,“ podotkl.

S prezidentem tým při svém prvním setkání řešil mimo jiné otázku vztahu Česka k Rusku a k Číně. Žantovský přiblížil, v čem si při setkání notovali a kde se naopak názory lišily: „V těch základních prioritách, a tou je nesporně situace na východ od nás a ruská agrese proti Ukrajině, tam žádná různost názorů neexistuje. Delší dobu jsme hovořili i o vztazích s Čínou a souvisejících vztazích s Tchaj-wanem, tak tam bych řekl, že ta shoda byla taková jaksi 90procentní. Ale ty rozdíly se týkaly spíš důrazu a stupně, do kterého jsme ochotni jít při podpoře Tchaj-wanu a při kritice té neutěšené lidskoprávní situace v Číně, než nějakých zásadních názorových rozdílů,“ řekl Žantovský ke směru zahraniční politiky Pražského hradu.

Kloní se poradní skupina spíše k maximálnímu odstřižení od Číny, nebo ke zmírňování rizik např. na strategických surovinách, technologiích apod.? „Je to velmi zajímavá otázka, tam jsme ale nešli do hloubky a mám takové tušení, že můžeme mít trošku rozdílné názory,“ uvedl ke vztahu k Číně.

Sám bude prezidentovi spíše doporučovat „maximální snahu o rozdělení a zabránění společnému postupu mezi Ruskem a Čínou“. „Bezprostřední hrozbou je pro nás bezesporu Rusko, a čemu bychom měli být schopni se vyhnout, je, aby se Rusko a Čína spojily dohromady proti tomu kolektivnímu Západu. To se samozřejmě odráží i na naší politice vůči Tchaj-wanu, my se všichni shodujeme na tom, že Tchaj-wan máme podporovat, budeme podporovat a naprosto otevřeně. Jestli součástí té politiky má být třeba setkání na nejvyšší úrovni, to už je jiná otázka, to už je otázka politické taktiky, čemuž se říká kalibrace politického rizika, a tam ta diskuse zatím probíhá,“ uvedl Žantovský.

„Pokud jde o Tchaj-wan a Čínu, pan prezident nezahálel a nečekal na to, až mu začneme radit, takže těch zahraničních cest stihl celou řadu,“ připomněl, jak Pavel jako čerstvě zvolený, ale ještě neinaugurovaný prezident si telefonoval s tchajwanskou prezidentkou.

Ohledně zahraničních cest bude Žantovský prezidentu Petru Pavlovi radit, aby vyrazil. „Je jasné, které priority by měl sledovat, pravidelně hlava státu zastupuje Českou republiku na podzimním zasedání valného shromáždění v New Yorku, při takové návštěvě je příležitost k setkání s americkým prezidentem, a já myslím, že v této chvíli je to důležité, doufám, že to bude delší setkání, protože bezprostředně potom začne ve Spojených státech kampaň před příštími prezidentskými volbami v roce 2024, a to už těch příležitostí ubude a bude jich méně,“ pokračoval Žantovský.

Oficiální případné přijetí v Bílém domě se již domlouvá? „Oficiální přijetí v Bílém domě stejně jako návštěva amerického prezidenta v České republice je složité diplomatické cvičení a nepochybně už se na něm někteří čeští diplomaté rozcvičují. A jestli k němu dojde ještě před tím, než ta kampaň vstoupí do plného proudu, to si netroufnu v tuto chvíli odhadnout, i když sám – a nebudu jediný z té skupiny – budu v tomto ohledu dělat, co bude v našich silách,“ dodal Michael Žantovský, člen poradního týmu prezidenta Petra Pavla k zahraniční politice.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…