Venezuela jako nová Panama. A něco mnohem horšího
Zaorálek se vrací k dramatickému vývoji ve Venezuele, kde Spojené státy provedly bleskovou operaci proti režimu Nicoláse Madura. Připomíná paralely s Panamou z přelomu let 1989–1990, kdy Američané svrhli diktátora Manuela Noriegu.
„Tehdy Evropa protestovala, dnes je ticho. A to ticho není náhoda. Evropa má strach,“ konstatuje Zaorálek.
Strach z toho, že jakákoli kritika Washingtonu by mohla znamenat definitivní konec americké podpory Ukrajiny. Jenže podle Zaorálka se nejedná jen o Venezuelu.
„Málokdo si to uvědomuje, ale Venezuela je velká jako Německo a Francie dohromady. To není nějaký malý stát, kde se dá udělat chirurgická operace bez následků,“ upozorňuje.
Tajný „swap“: Venezuela za Ukrajinu?
Zaorálek přichází s výbušnou tezí. Podle něj existují vážné indicie, že mezi Spojenými státy a Ruskem mohlo dojít k tiché dohodě typu „něco za něco“.
„Už v roce 2019 Fiona Hillová v Kongresu řekla, že Rusko dlouhodobě signalizuje zájem o výměnu: Vy si vezmete Venezuelu, my si vezmeme Ukrajinu,“ připomíná bývalý šéf diplomacie.
Tomu by podle něj odpovídala i překvapivě krotká reakce Ruska – a dokonce i Číny – na americkou akci v Latinské Americe. Rusové se podle dostupných informací stahovali z Venezuely týdny dopředu včetně zpravodajských struktur a protivzdušné obrany.
„Jestli je to pravda, pak to připomíná pakt Molotov–Ribbentrop. Svět se znovu dělí, potichu, bez pravidel a mimo instituce,“ varuje Zaorálek.
Trump jako hrobník mezinárodního řádu
Zaorálek je k politice Donalda Trumpa mimořádně kritický. Ne proto, že by Trump používal sílu, ale proto, že ji podle něj používá bez jakékoli politické strategie.
„Použití vojenské síly má smysl jen tehdy, když je součástí politického cíle. To Trump nezná,“ říká s odkazem na Henryho Kissingera.
Připomíná sérii kroků: Jemen, Írán, Gazu, Ukrajinu – všude vojenská akce, žádné udržitelné řešení. A Venezuela podle něj hrozí stejným scénářem: rozpad státu, chaos a nová migrační vlna.
„Trump si možná myslí, že zemi prostě vezme do správy, bude řídit její ropu a hotovo. Ale takhle impéria dlouhodobě nefungují,“ míní Zaorálek.
Grónsko: další na řadě?
Ještě znepokojivější je podle něj vývoj kolem Grónska. To, co mnozí považují za výstřední Trumpovy výroky, bere Zaorálek jako reálnou hrozbu.
„Operace Grónsko není něco, co bude. To je něco, co se děje,“ tvrdí.
Cituje přitom bývalého švédského premiéra Carla Bildta:
„Vypadá to, že v příštích šesti měsících uvidíme použití americké síly proti Dánsku.“
Podle Zaorálka už existují vojenské plány, zmocněnci, informační kampaň i „normalizace myšlenky“, že by Grónsko mělo patřit USA.
„Když si velmoc vezme území malého spojence jen proto, že může, rozpadá se princip kolektivní bezpečnosti. NATO pak existuje už jen formálně,“ varuje.
Evropa na hraně: návrat duchů minulosti
Největší obava Lubomíra Zaorálka se ale týká Evropy samotné. Pokud Evropa obětuje Dánsko, otevírá se podle něj Pandořina skříňka.
„Začnou se zpochybňovat hranice, které byly po druhé světové válce tak těžce narýsované. To je něco, čeho se musíme bát,“ říká otevřeně.
Připomíná Maďarsko a Trianon, debaty o Benešových dekretech, německé reparace, ale i možné posílení radikálních sil typu AfD.
„Rozpad Jugoslávie nám ukázal, co se stane, když se rozpadne rámec, který drží staré křivdy na uzdě. A Evropa je plná nočních můr,“ shrnuje.
Kdo dnes ohrožuje Evropu?
Zaorálek jde ještě dál. Podle něj se může stát, že největší hrozbou pro evropskou jednotu už nebude Rusko, ale Spojené státy.
„Američané dnes otevřeně pracují na rozdělení Evropy. Budou ovlivňovat volby, podporovat vybrané strany a vlády. A my se budeme bát jim odporovat,“ říká.
A uzavírá varováním, které rezonuje celým rozhovorem:
„Vždycky jsme si říkali, že my jsme ti ‚good guys‘. Zkusme si připustit, že to tak už dneska být nemusí.“
Podle Zaorálka Evropa stojí před zásadní otázkou: Buď se dokáže postavit na obranu pravidel, slabších a mezinárodního řádu – nebo se smíří s tím, že svět se vrací do éry hrubé síly. A že na to může tvrdě doplatit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Je vám politika Donalda Trumpa sympatická?
Vlastík1
