Ruská intervence v Sýrii je podle Marka Leonarda začátkem nové éry geopolitiky. Vojenské intervence již nebudou na pořadu dne západních koalic, ale „zemí jednajících ve jménu svých úzkých zájmů, mnohdy v rozporu s mezinárodním právem“.

Po studené válce nastala doba silného Západu, který stál tváří v tvář slabším zemím, jako byly Rusko a Čína, „pro jejichž vůdce byla národní svrchovanost svatá a neporušitelná“. Nyní se však karta obrací. „Zatímco Západ už přestává mít chuť intervenovat – obzvlášť co se pozemních sil týká – země jako Rusko, Čína, Írán a Saúdská Arábie stále více zasahují do záležitostí svých sousedů.“

Leonard vysvětluje, že v devadesátých letech po genocidě ve Rwandě a na Balkánu vytvořil Západ tzv. „odpovědnost chránit“, doktrínu, která mu umožňovala provádět humanitární intervence. „‚Odpovědnost chránit‘ drží země zodpovědné za blaho svého lidu a zavazuje mezinárodní komunitu k intervenci, když vláda selže v ochraně svých občanů před masovými zvěrstvy – či je sama občanům hrozbou,“ píše Leonard a dodává, že tuto doktrínu země jako Čína a Rusko viděly jen jako zástěrku Západem sponzorovaných změn režimů.