„Ukrajinci v Doněcku a Luhansku počkají, nejprve je nutné si vylít zlost na Vladimiru Putinovi, protože reagoval tak rychle, jak bylo třeba. Zatímco Západ pouze podpaluje, ale nehasí,“ nebere si Schneider servítky a dodává, že humanitární krize v ukrajinském Doněcku a Luhansku ukázala v plné nahotě pokrytectví Západu a „zločinnost“ revoluční vlády v Kyjevě.
Zločinnost kyjevské vlády prý dokládá reportáž ČT
Své tvrzení dokládá reportáží ČT24, kterou odvysílala v pondělí 11. srpna z obklíčeného Doněcka. Mimo jiné v ní zaznělo, že ve městě zůstalo asi 20 až 30 procent obyvatel, převážně staří a nemocní lidé. „Na město dopadají granáty a střely, přičemž cíle střelby jsou 'absolutně nevyzpytatelné'. Příkladem byly ohořelé kostry autobusů, které měly evakuovat občany z města,“ uvádí Schneider s tím, že obléhající jednotky zničily i místní vězení, z nějž uprchla stovka vězňů.
Schneider kritizuje kyjevskou vládu za to, že zakázala vstup kolony s humanitární pomocí do postižené oblasti kvůli tomu, že jede z Ruska. „Co na tom, že veze potraviny, léky, zdravotnické potřeby a elektrické generátory. Shrnuto, vojska kyjevské revoluční vlády obklíčila určitou oblast Ukrajiny, způsobila v ní humanitární krizi a kyjevská vláda tam ještě ke všemu odmítla vpustit včasnou humanitární pomoc,“ píše Schneider.
Podobně kritický je za jejich postoj k ruskému humanitárnímu konvoji i k předsedovi Evropské komise José Manuelu Barrosovi, francouzskému ministru zahraničí Laurentu Fabiusovi i francouzskému prezidentovi François Hollandeovi.
Za ukrajinskou krizí je snaha rozšířit NATO dále na východ
Viníkem ukrajinské krize podle Schneidera je nikoliv Putin, ale dlouhodobé cílené rozšiřování NATO na východ. To je v rozporu s proklamacemi Západu z doby ukončení studené války. „Toho Západu, který celému světu vnucuje svoje hodnoty. Není divu, že nejsou žádaným artiklem, když mezi ně nepatří dodržování daného slova,“ poznamenává Schneider.
Dění na Ukrajině je obdobou anšlusu Rakouska v roce 1938
A přirovnává dění na Ukrajině v posledních měsících k anšlusu Rakouska. Krize podle něj nastala, když Ukrajina ustoupila od podpisu asociační dohody s EU. V tomto bodě podle analytika začíná podobnost s anšlusem v roce 1938. Tehdy Hitler vyvíjel tlak na Rakousko, aby se připojilo k Německu. „Tehdejší rakouský kancléř Kurt Schuschnigg hledal pro své zamítavé stanovisko podporu v referendu. Hitler na referendum nečekal, dal Rakousku ultimátum buď předat moc místním nacistům, nebo čelit invazi. Premiér Schuschnigg rezignoval, moc přešla do rukou nacistů, ale invaze stejně následovala,“ popsal historickou událost s tím, že podobně na Ukrajině, když se bývalý prezident Viktor Janukovyč rozhodl nepodepsat asociační dohodu s EU, byl donucen k rezignaci a vláda přešla do rukou těch, kteří ji následně podepsali. „A nyní bude následovat invaze, nikoliv vojenská, ale přes katastrální knihy,“ uvádí Schneider.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
