Popisovat svět rozdělený mezi oživený západní blok a autokratickou alianci Číny a Ruska je podle týdeníku The Economist dosti omezené pojetí aktuálního rozpoložení spojeneckých uskupení ve světě a vše má být značně komplikovanější.
Plátek upozornil, že už jen samotný Západ nelze vnímat jakožto jeden unitární blok, jelikož často naráží na svou nejednotnost, což má dokazovat i nedávná „zpackaná a marnivá“ cesta francouzského prezidenta Emmanuela Macrona do Číny.
„A co je pro velký geopolitický zápas 21. století ještě pozoruhodnější, nejméně čtyři miliardy lidí, tedy více než polovina světové populace, žije ve více než 100 zemích, které si nechtějí vybrat stranu,“ uvádí list následně ještě větší argument rozporující jednoduché dělení na Západ a alianci Ruska s Čínou.
V článku zaznívá, že státy jako Indie a Saúdská Arábie uzavírají dohody napříč zeměmi a chtějí mít také větší vliv na světové záležitosti. „Nenechte se mýlit: tato polovina světa je natolik rozlehlá, že nikdy nebude jednat jako blok. Pokud však chcete pochopit, proč se cena ropy opět vyšplhala nad 80 dolarů, jak se přetvářejí dodavatelské řetězce nebo jaké jsou vyhlídky na mír na Ukrajině, jsou nezařazené země stále významnější součástí této rovnice,“ píše The Economist a pokládá otázku, kdo bude z oněch dvou uskupení tím, které si získá větší loajalitu v této části světa.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
