Jak je známo, francouzský prezident Macron začal ohledně Ruska volit silnou rétoriku ve stylu „nemáme žádné limity“, „nemůžeme nechat Rusko vyhrát“ a „pokud Rusko na Ukrajině vyhraje, důvěryhodnost Evropy by spadla na nulu“, jak informoval The Telegraph. V tom ho podporují politici z východní Evropy, například lotyšský prezident.
Který z předních lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
Jsou to moc hezká vyjádření, ale má to jednu chybu. Rusko už vyhrálo a Západ (myšleno tím ti, kdo se hlásí ke geopolitickému pořádku určenému Spojenými státy a jejich spojenci) prohrál. Co víc, prohrál mnohem dřív, než Ukrajina prohrála tu skutečnou válku, ve které nejde o vzletná slova, ale o počty hlavní a vojáků.
První „prohra“, při které byla pověst Západu nenapravitelně poškozena, byla už to, že si Vladimir Putin dovolil invazi na Ukrajinu zahájit. Marné byly všechny sliby o odvetě, následcích. Pokud veškeré strašení nedokáže vašeho soupeře přimět k tomu, aby od svých plánů upustil, vaše reputace utrpí. To byla první prohra, nicméně nebyla klíčová. Vzpomeňme na Irák, který za Saddáma Husajna napadl Kuwajt. Poté ovšem následoval trest. Kdyby bylo Rusko donuceno k tomu se z Ukrajiny stáhnout, dala se pošramocená pověst ještě zachránit.
Vzpomínáte na prezidenta Billa Clintona v dobrém?Anketa
Tuto prohru umocnilo, že k sankcím, které zavedl Západ, se zbytek světa nejen nepřidal, ale pomáhá tyto sankce i sabotovat. Jak s křikem připomínají někteří ekonomové, obchod s Ruskem sice ustal, masivně se ale zvedl obchod se státy s Ruskem sousedícími. Třeba s Kyrgyzstánem. A kam se asi všechno to západní zboží poděje?
Nepřišel za to žádný trest, žádné sekundární sankce za porušování sankcí. Západ dobře ví, že v takovém případě by proti sobě popudil příliš velkou část světa. Proto může ruské suroviny klidně kupovat Čína nebo Indie, nebo dokonce i Saúdové, kteří je použijí na domácí spotřebu a svoje nesankcionované prodají Západu. Proto si Rus sice připlatí, ale že by iPhone byl k nesehnání, nehrozí.
Russia's invasion of Ukraine is an existential threat for Europe. Yet EU countries seem more focused on making a buck than getting Russia out of Ukraine. Here's Italian exports to Kyrgyzstan, which are now at unprecedented highs. Chasing coin in the face of imminent danger... pic.twitter.com/hwbaQEngCs
— Robin Brooks (@robin_j_brooks) March 16, 2024
Nepomáhá ani to, že západním korporacím jsou sankce také celkem jedno. Dodají do Kyrgyzstánu, a jestli pak někdo jejich zboží přeprodá do zlého okupujícího Ruska, je nezajímá. Jich se nikdo neptal, jestli chtějí být ve válce, tak se neptají vlád, jak mohou vyvážet. Některé korporace Rusko veřejně opustily, aby se pak potichu a pod jinou značkou vrátily. Koneckonců, začala ekonomická krize a každý byznys se hodí. Korporace nebyly nijak zvlášť vlastenecké ani před invazí.
Jenže všeobecné porušování sankcí důvěryhodnosti neprospívá. Všichni vědí, že sankce jsou dost bezzubé, protože kdyby zuby měly, Západ by se pokousal sám. Což si nemůže dovolit. Tato ztráta důvěryhodnosti se přitom zhoršuje, protože slíbený kolaps Ruska se nekoná ani v dlouhodobém horizontu, nikdo nemůže říct: „Vidíte, trvalo to, ale zafungovaly.“
To jsou prohry, které nenapravitelně poškodily pověst Západu, tím pádem i Macronovy „Evropy“. Ve vzduchu je cítit, že nový světový pořádek je na spadnutí. A přijde i přes odpor Spojených států a Evropy, které ztratily pověst těch, kdo pravidla nastavují. Rusko tomuto novému pořádku pouze otevřelo cestu a ukázalo, že král je nahý. I kdyby se nakrásně podařilo postup ruských vojsk na Ukrajině zastavit, i remíza je pořád vítězství. Slíbené zničení Ruska se nekonalo, Západ nedokázal prosadit svou vůli.
Třetí prohra, tedy ta vojenská a skutečná, kdy se Rusové nejen že nelekli západní techniky, ale pár kousků si dokonce odvezli do Moskvy, je pak jen třešničkou na dortu. Byť je nutné uznat, padl při ní další mýtus, totiž ten o převaze západní techniky a taktik. Malá, ale technologicky vybavená armáda se ukazuje jako žalostně nedostatečná proti těm, kdo myslí válku vážně.
Těžko tedy říct, jakou pověst Evropy se tedy Macron snaží zachránit. Důvěryhodnost „Evropy“ už na nule je. Možná má pocit, že i když žádná skutečná pomoc nebude, je potřeba alespoň křičet, aby se neřeklo. Možná je to marná naděje, že křik Rusy na určité linii zastaví. Ale to pošramocenou pověst nespraví. Iluze padla. Ironicky právě kvůli těm, kteří jí tak věřili.
Autor je redaktor ParlamentníListy.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta
Vierka
_profil_top.jpg)
