Pákistánci, kteří si na ochranu před deštěm natáhli černé odpadkové pytle a postávají u autobusu, jehož cíl ještě neznají, přiznávají, že se rozhodli zkusit štěstí poté, co viděli, že jiní migranti na této cestě uspěli. Původem jsou z Islámábádu či Láhauru a vysvětlují, že je jejich rodiny vybraly k odchodu do Evropy, aby posílali peníze na živobytí, až si najdou práci „v Německu“.

V Pákistánu nic nefunguje

„V Pákistánu nic nefunguje, ani elektřina, ani voda, ani ekonomika,“ poznamenává jeden z nich. „Viděli jsme v televizi, že se jiným lidem povedlo dostat se do Evropy. Víme, že získat víza je příliš složité,“ dodal jeden z jeho společníků s vyhublou tváří a se starým podnikatelským kufříkem v ruce.

Desítky tisíc migrantů, kteří překročili v minulých týdnech srbsko-maďarské hranice, směřují především do Německa. Tento přítok ještě zmohutněl poté, co Berlín minulý měsíc oznámil změkčení podmínek pro přijetí Syřanů.

Jakkoli další migranti vesměs čelí stejným nebezpečím na stejných trasách přes Turecko, Řecko a Srbsko, zdá se, že klíčí nepřátelství mezi migranty různých národností.