Alois Musil patřil mezi přední české orientalisty, je považován za jednoho z největších orientalistů a arabistů přelomu 19. a 20. století. Po studiích na gymnáziu v Kroměříži, Brně a ve Vysokém Mýtě studoval na Bohoslovecké fakultě v Olomouci. Roku 1891 byl vysvěcen na kněze a roku 1895 získal doktorát teologie. Jeho snaha o prohloubení teologických studií jej přivedla k zájmu o arabský svět. Proto následně studoval na Dominikánské biblické škole v Jeruzalémě a na Jezuitské univerzitě sv. Josefa v Bejrútu.
S podporou pražských a vídeňských vědeckých ústavů podnikl v letech 1908 až 1912 několik dlouhých cest do Palestiny, Sýrie a Iráku, kde prováděl topografický výzkum, studoval předislámské a islámské archeologické památky, etnografii a folklór a vytvořil první použitelné podrobné mapy této oblasti.
Během první světové války podnikl několik tajných politických misí se špionážním podtextem do arabských provincií Osmanské říše, jež měly získat arabskou podporu Turecka proti Velké Británii a napomoci hospodářskému pronikání Rakouska-Uherska na Blízký východ.
Roku 1920 byl jmenován řádným profesorem na Univerzitě Karlově, kde působil až do roku 1938.
Mimo jiné se také významně zasloužil o založení české vědecké instituce Orientální ústav v roce 1922 a po vytvoření organizační struktury ústavu a jeho finančním zajištění se v roce 1927 stal jedním z jeho prvních členů. Orientální ústav je součástí Akademie věd České republiky a patří k nejstarším institucím v Evropě, které se věnují studiu politiky, společností a kultur zemí Orientu.
Musilova vědecká práce na poli arabistiky dosáhla velkého mezinárodního uznání. Musil byl členem většiny evropských vědeckých společností a roku 1928 mu Americká geografická společnost udělila Zlatou medaili Charlese P. Dalyho a zapsala jej do síně slávy vedle Marca Pola a Livingstona.
Ukázka z knihy "Ze světa islámu"
Profesor Alois Musil zemřel roku 1944 v obci Otryby u Českého Šternberka.
Jako katolický kněz a „exponent rakouskouherského dvora i buržoazního Československa“ byl komunistickým režimem systematicky vytěsňován z čítanek i z paměti národa. Částečné nápravy tohoto stavu se daří dosáhnout až od devadesátých let dvacátého století. Musilovy práce zůstávají dodnes pro badatele nenahraditelným zdrojem informací. Jeho vědecký záběr byl obrovský a stejně rozsáhlé je i zanechané dílo. Musilův pohled na vývoj islámu vychází z důvěrné znalosti životní praxe i postojů muslimů a v mozaice poznání má stále svou hodnotu.
„Musilovy poznatky zůstávají dodnes pro badatele nenahraditelným zdrojem informací. Jeho vědecký záběr byl obrovský a stejně rozsáhlé je i zanechané dílo. Vydal 54 knižních titulů a přes 1200 odborných i populárních článků,“ uvádí na svých stránkách Akademická společnost Aloise Musila, z jejichž informací jsme v tomto článku vycházeli.
Částečné nápravy komunistické cenzury se daří dosáhnout až od devadesátých let dvacátého století.
Fotogalerie: - Islámský institut v Urumči
V roce 2008 například Česká pošta vydala známku o hodnotě 21 Kč s jeho portrétem (najdete ji zde).
Dosud nepublikovanou monografii o historii, věrouce a různorodých proudech nejmladšího monoteistického náboženství s názvem Ze světa islámu autor dokončil v roce 1941, v protektorátní době ale nemohla být vydána.
Z pera katolického kněze je navíc důležitým příspěvkem k mezináboženskému dialogu.
Úvodní studii sepsali Luboš Kropáček, Jaroslav Franc a Pavel Žďárský.
Titul k vydání připravil a poznámkami opatřil Pavel Žďárský.
Hutné dílo vyšlo v roce 2014 ve spolupráci s Husitskou teologickou fakultou UK.
Rozhovor s nakladatelem Filipem Tomášem
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
