Zapomenutý orientalista Alois Musil. O islámu psal v době, kdy to slovo téměř nikdo neznal. Pak ho vygumovali komunisté

17.10.2021 4:41 | Analýza

Papežský prelát, biblista, orientalista, cestovatel a spisovatel Alois Musil nepatří mezi známé osobnosti naší historie. ParlamentníListy.cz ovšem na jeho existenci a tvůrčí činnost v uplynulých týdnech upozornilo hned několik čtenářů. Měli bychom se jím prý zabývat. Proto dnes přinášíme nejen stručnou vizitku jeho životní práce, ale také poukážeme na jednu z jeho knih. Půjde o rozsáhlý titul Ze světa islámu, který v roce 2014 vydalo nakladatelství Akropolis Filipa Tomáše ve spolupráci se Společností Aloise Musila. Jemu za poskytnutí výtisku děkujeme.

Zapomenutý orientalista Alois Musil. O islámu psal v době, kdy to slovo téměř nikdo neznal. Pak ho vygumovali komunisté
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Profesor ThDr. Alois Musil

Alois Musil patřil mezi přední české orientalisty, je považován za jednoho z největších orientalistů a arabistů přelomu 19. a 20. století. Po studiích na gymnáziu v Kroměříži, Brně a ve Vysokém Mýtě studoval na Bohoslovecké fakultě v Olomouci. Roku 1891 byl vysvěcen na kněze a roku 1895 získal doktorát teologie. Jeho snaha o prohloubení teologických studií jej přivedla k zájmu o arabský svět. Proto následně studoval na Dominikánské biblické škole v Jeruzalémě a na Jezuitské univerzitě sv. Josefa v Bejrútu.

Anketa

Věříte, že islámské radikály lze převychovat?

1%
99%
hlasovalo: 12513 lidí
Při svých výzkumech v Jordánsku v okolí skalního města Petry objevil roku 1898 pouštní palác Kusejr Amra s barevnými freskami, což vzbudilo doslova světovou senzaci a nyní dokonce patří mezi památky UNESCO.

S podporou pražských a vídeňských vědeckých ústavů podnikl v letech 1908 až 1912 několik dlouhých cest do Palestiny, Sýrie a Iráku, kde prováděl topografický výzkum, studoval předislámské a islámské archeologické památky, etnografii a folklór a vytvořil první použitelné podrobné mapy této oblasti.

Během první světové války podnikl několik tajných politických misí se špionážním podtextem do arabských provincií Osmanské říše, jež měly získat arabskou podporu Turecka proti Velké Británii a napomoci hospodářskému pronikání Rakouska-Uherska na Blízký východ.

Roku 1920 byl jmenován řádným profesorem na Univerzitě Karlově, kde působil až do roku 1938.

Mimo jiné se také významně zasloužil o založení české vědecké instituce Orientální ústav v roce 1922 a po vytvoření organizační struktury ústavu a jeho finančním zajištění se v roce 1927 stal jedním z jeho prvních členů. Orientální ústav je součástí Akademie věd České republiky a patří k nejstarším institucím v Evropě, které se věnují studiu politiky, společností a kultur zemí Orientu.

Musilova vědecká práce na poli arabistiky dosáhla velkého mezinárodního uznání. Musil byl členem většiny evropských vědeckých společností a roku 1928 mu Americká geografická společnost udělila Zlatou medaili Charlese P. Dalyho a zapsala jej do síně slávy vedle Marca Pola a Livingstona.

Ukázka z knihy "Ze světa islámu"

Profesor Alois Musil zemřel roku 1944 v obci Otryby u Českého Šternberka.

Jako katolický kněz a „exponent rakouskouherského dvora i buržoazního Československa“ byl komunistickým režimem systematicky vytěsňován z čítanek i z paměti národa. Částečné nápravy tohoto stavu se daří dosáhnout až od devadesátých let dvacátého století. Musilovy práce zůstávají dodnes pro badatele nenahraditelným zdrojem informací. Jeho vědecký záběr byl obrovský a stejně rozsáhlé je i zanechané dílo. Musilův pohled na vývoj islámu vychází z důvěrné znalosti životní praxe i postojů muslimů a v mozaice poznání má stále svou hodnotu.

„Musilovy poznatky zůstávají dodnes pro badatele nenahraditelným zdrojem informací. Jeho vědecký záběr byl obrovský a stejně rozsáhlé je i zanechané dílo. Vydal 54 knižních titulů a přes 1200 odborných i populárních článků,“ uvádí na svých stránkách Akademická společnost Aloise Musila, z jejichž informací jsme v tomto článku vycházeli.

Částečné nápravy komunistické cenzury se daří dosáhnout až od devadesátých let dvacátého století.

V roce 2008 například Česká pošta vydala známku o hodnotě 21 Kč s jeho portrétem (najdete ji zde).

Dosud nepublikovanou monografii o historii, věrouce a různorodých proudech nejmladšího monoteistického náboženství s názvem Ze světa islámu autor dokončil v roce 1941, v protektorátní době ale nemohla být vydána. 

Z pera katolického kněze je navíc důležitým příspěvkem k mezináboženskému dialogu.

Úvodní studii sepsali Luboš Kropáček, Jaroslav Franc a Pavel Žďárský.

Titul k vydání připravil a poznámkami opatřil Pavel Žďárský.

Hutné dílo vyšlo v roce 2014 ve spolupráci s Husitskou teologickou fakultou UK.

Rozhovor s nakladatelem Filipem Tomášem

Alois Musil rozhodně nepatří mezi obecně známé badatele, a to navzdory jeho životní práci. Proč jste se pro něj rozhodli?
 
V edičním programu nakladatelství nejednou usilujeme o pomyslné splácení kulturních dluhů či zaplňování bílých míst. Vždyť např. ani u jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu jsme donedávna neměli vydáno celé jeho dílo knižně a stalo se tak až uzavřením Díla Jaroslava Seiferta. Klíčovou inspirací ale byl tým badatelů kolem dr. Pavla Žďárského a Společnosti Aloise Musila, která si vytkla za cíl autorovo dílo rehabilitovat a znovu zpřístupnit veřejnosti. Před válkou a během ní šlo o autora výrazně známějšího.
 
Jak hodnotíte recepci knihy Ze světa islámu, kterou jste v roce 2014 vydali?
 
Recepce nás příjemně zaskočila, kniha se záhy po svém vydání dočkala dotisku. Jsem rád, že do debat kolikrát velmi nejapně vzrušených a laických o tom, co je to islám, jaké jsou jeho kořeny a ideje, mohl zaznít výklad více než erudovaný a přitom čtenářsky přístupný.
 
Budete pokračovat v publikaci jeho dalších děl, ať už románů pro mládež nebo literatury faktu či cestopisů?
 
Naše nakladatelství na tuto edici nenavázalo, ale pokud vím, vznikl přímo autobiografický komiks o Aloisi Musilovi, péči Společnosti a Masarykova ústavu – Archivu AV ČR vyšel první svazek Musilovy korespondence a chystají se další publikace a výstavy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: Tomáš A. Nový

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

EU nás uvedla v omyl s očkováním. Babiš vytáhl silné info

19:41 EU nás uvedla v omyl s očkováním. Babiš vytáhl silné info

„Kdo za to může? Co nám říkala celý rok Evropská komise? Že když dosáhneme 70 procent proočkování do…