Jak někteří učitelé utlačují své žáky například kvůli neovlivnitelným výpadkům elektrického proudu či technologiím, jsme zmínili například v tomto textu. Někde škola jako povinnou výbavu vyžaduje počítač, sluchátka a mikrofon, a „tím, že dcera neměla mikrofon, jí snížili známku“. Jinde „dcera také dostala pětku za to, že se jí aktualizoval PC a nemohla se připojit na hodinu“, nebo „synovi vypadl internet a má třídní důtku“.
Máme vyjádření České školní inspekce.
Vzkaz za katedru: Chcete nesmysly!
I když je distanční vzdělávání povinné, nemůžeme podle jeho slov zaměňovat distanční vzdělávání za on-line výuku, dodává k těmto případům. „On-line výuka je pouze jednou z podmnožin distančního vzdělávání. Stejně tak školy musejí při distančním vzdělávání reflektovat podmínky, které jednotlivé rodiny mají, a v tomto směru je tedy potřeba postupovat individualizovaně,“ připomíná, s čím počítá i metodické doporučení MŠMT k distančnímu vzdělávání.
Potvrzuje, že podobných nesmyslů ze strany učitelů se děje mnoho. Přestože se mnozí rodiče bojí „žalovat“ na kantory svých dětí, stížnosti se na České školní inspekci přece jen objevují.
V jarním období šlo o několik málo stížností, ale od začátku školního roku 2020/2021 dosud bylo prý České školní inspekci doručeno stížností zhruba 100. Většinu z nich se úřadu daří vyřešit ve formě moderování diskuse mezi stěžovateli a školou.
Kromě toho však Česká školní inspekce řešila na jaře a řeší i od podzimu doteď poměrně velké množství telefonických dotazů od rodičů souvisejících s distančním vzděláváním. „V těchto případech však nejde o stížnosti jako takové, spíše o dotazy týkající se vhodných forem realizace distančního vzdělávání, konzultace ke konkrétním případům vzdělávání konkrétních dětí v konkrétních školách a podobně,“ dodává Andrys.
Rozdíly jako noc a den
Jde většinou o rozsah výuky. V některých případech si lidé stěžují, že škola žáky přetěžuje. V jiných případech naopak na to, že škola realizuje výuku v distančním režimu jen zcela minimálně. „Jde o stížnosti na to, že škola vede výuku on-line jen například jednu hodinu denně a žádné jiné distanční vzdělávací úkoly žákům nezadává. Kromě toho stížnosti na to, že škola pošle v pondělí seznam úkolů na celý týden bez dalšího kontaktu s žáky a podobně. Dále obsahové zaměření – objevují se stížnosti, že škola do on-line režimu překlápí v zásadě celý rozvrh prezenční výuky, že jde o neúnosný rozsah s ohledem na další povinnosti rodiny a komplikace spojené s pobytem celé rodiny v domácím prostředí včetně home office rodičů a podobně,“ poukazuje na další potíže a negativní důsledky, jimž rodiny čelí a pedagogičtí pracovníci to neberou v potaz, ale ještě více rodinu v krizové době zatěžují až do nezvladatelných situací. „Nebo jde o nedostatečnou komunikaci a zpětnou vazbu – stížnosti na to, že škola úkoly pouze zadává, ale nijak nevyhodnocuje a neposkytuje žákům zpětnou vazbu, že rodiče nemají dostatek informací od učitelů ani od ředitele školy a podobně,“ zmiňuje dále Ondřej Andrys.
Pod kontrolou, ale ne „na tajňačku“
Mnozí kantoři mají očividně „na háku“ nejen své žáky, ale i podrobné a návodné metodiky a motivační materiály od České školní inspekce, která na mnohé z uvedených pedagogických přešlapů upozorňovala. ČŠI mimo jiné začala s „virtuálními hospitacemi“.
„Školní inspektoři jsou přítomni i v on-line hodinách – samozřejmě vždy se souhlasem ředitele, který poskytne přístupy, a s vědomím učitelů i žáků,“ objasnil blíže Ondřej Andrys.
Součástí tematické inspekční činnosti jsou také tematicky zaměřené rozhovory s vedením školy a učiteli, ať už prezenčně, nebo distančně, vše v závislosti na situaci v dané škole a na stupeň PES platný pro danou školu v příslušný okamžik. „Od ledna doteď jsme takto navštívili zhruba 300 základních a středních škol a absolvovali kolem 2 800 on-line hodin a dalších zhruba 800 hodin jsme viděli prezenčně,“ sdělil náměstek.
Psali jsme:
Zkoušejí to marně i přes spolužáky…
Abychom neházeli všechny do jednoho pytle, je třeba uvést, že řada škol se doslova snaží dopídit, kam se jim netečný žák v posledních měsících ztratil, když vůbec na žádný kontakt nereaguje. Ondřej Andrys potvrzuje, že se neustále diskutují situace, kdy se stovkám škol nedaří navázat s některými žáky vůbec žádný kontakt. Školy se snaží jakkoli kontaktovat rodinu, využít například asistenta pedagoga k osobní návštěvě rodiny, nebo iniciovat kontakt ze strany spolužáků.
„Po vyčerpání všech možností, které škola má, již mnoho dalších ingerencí nezbývá. Vzhledem k povinnosti účastnit se distančního vzdělávání je poslední možností školy podat podnět orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který by se měl pokusit zjednat nápravu. Tady už možnosti školy končí a musí nastoupit institut, který je k tomu povolán,“ říká náměstek a dodává: „I nyní takové případy jsou a v zásadě jde pořád dominantně o takové žáky, s nimiž je to těžké i v běžných dobách: tedy o žáky z rodin s velmi nízkým socioekonomickým statusem, z rodin, které těmto žákům nemohou – nebo nechtějí – poskytovat adekvátní podporu ve vzdělávání.“
Ověření znalostí se odložilo
Celkový dopad na vzdělání? „Pokud jde o vliv distanční výuky na znalosti a dovednosti žáků, sledování této oblasti je v tuto chvíli primárně úkolem každé jednotlivé školy,“ říká Ondřej Andrys s tím, že už v srpnu loňského roku vydala ČŠI doporučení, aby učitelé po návratu žáků do školy co nejdříve zmapovali jejich pokrok, tak aby mohli uzpůsobit další vzdělávání. „Totéž bude platit nyní poté, co se žáci postupně vrátí k prezenčnímu vzdělávání.“
Česká školní inspekce jinak každoročně realizuje výběrová zjišťování výsledků žáků, a to v různých ročnících, různých předmětech, vzdělávacích oblastech i gramotnostech, na základních i středních školách. Současný školní rok 2020/2021 je však výjimkou.
„Pro tento školní rok bylo plánováno plošné testování žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol, které jsme však s ohledem na přetrvávající protipandemická opatření a dlouhodobou distanční výuku odložili. Uskuteční se až ve školním roce příštím,“ vysvětluje náměstek s tím, že ale pro zmapování znalostí a dovedností žáků nabídla ČŠI školám možnost dobrovolné účasti v elektronickém zjišťování výsledků žáků na úrovni 5., 7. a 9. ročníků základního vzdělávání.
Cílem bylo zjistit aktuální stav znalostí a dovedností žáků v českém jazyce, matematice a anglickém jazyce. „Této nabídky využilo a k testování prostřednictvím inspekčního systému elektronického testování InspIS SET se přihlásilo téměř tisíc základních škol a víceletých gymnázií. Nyní probíhají přípravné fáze. Vlastní testování, jehož výsledky budou k dispozici dané škole pro zacílení dalšího vzdělávání, bude zahájeno nejdříve čtrnáct dní po opětovném návratu žáků k prezenčnímu vzdělávání ve školách,“ dodal, že i tato záležitost je nyní „ve hvězdách“.
Po obnovení prezenčního vzdělávání na začátku školního roku 2020/2021 pokračovala Česká školní inspekce ve sledování dopadů mimořádných opatření na podmínky i průběh vzdělávání přímo ve školách. Součástí tohoto šetření pak byly také zkušenosti a názory žáků a učitelů.
Vláda by mimo jiné měla v následujících týdnech projednat Národní plán obnovy. Do konce února chce dokument předložit ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Česká republika by měla od Evropské unie dostat zhruba 182 miliard korun. Nezisková organizace EDUin v této souvislosti upozorňuje, že vláda chce ale podle svých posledních plánů evropské peníze místo do vzdělávání investovat do betonu – například na takzvané tvrdé investice (třeba fyzická infrastruktura). „Už teď je jasné, že návrh preferuje takzvané tvrdé investice, pro Ministerstvo školství se v posledním návrhu počítá s 18 miliardami korun,“ uvedla Pavla Lioliasová, vedoucí komunikace EDUin, které vydalo přehled potřebných opatření.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
